Charta 77 ji stála domov i manželství. A přece... Osudové ženy: Zdena Tominová
Portrét překladatelky, spisovatelky a disidentky, kterou statečnost, vytrvalost a schopnost stát si za dobrem dovedly až do exilu. Po desetiletích, které prožila ve Velké Británii, se do Prahy vrátila až krátce před svou smrtí.
„I když ženy Chartu neřídily, byla jejich úloha mimořádná,“ napsala disidentka Marie Ruth Křížková. Platí to i pro Zdenu Tominovou, která se stala teprve druhou ženskou mluvčí Charty 77. Zhruba třetina mluvčích Charty do roku 1989 byly ženy.
„Většinou je to líčeno tak, že ženy měly jakousi pomocnou roli. Že podporovaly své muže, přepisovaly věci na stroji, nosily někam balíčky a pak ty muže chodily navštěvovat do vězení. Ve skutečnosti byla jejich role mnohem důležitější a vážnější. Podílely se na přípravě dokumentu Charty, a tedy i činnosti Charty,“ připomíná historik Oldřich Tůma.
Zdánlivě bezproblémový život
Zdena Tominová, rozená Holubová, se na rodila v Praze 7. února 1941. Vdala se poměrně mladá za filozofa Julia Tomina. Ten měl ale už v 60. letech problémy s režimem. Pokusil se emigrovat, byl i nějakou dobu vězněn. Ale v tu dobu se věci rychle měnily.
Čtěte také
Zdena Tominová tak v roce 1968 úspěšně ukončila studium filozofie a sociologie na Filozofické fakultě UK a její manžel ještě v roce 1969 mohl s ní i dvěma syny odcestovat do USA, kde měl roční stipendium na University of Hawaii.
Tlak se stupňuje
Když se v roce 1970 vrátili do republiky, poměry byly zase úplně jiné. Zdena nesměla pokračovat v doktorandském studiu. Díky své perfektní znalosti několika jazyků (mluvila plynně anglicky, rusky, francouzsky, německy) ale mohla aspoň pracovat jako průvodkyně a tlumočnice.
I to se změnilo, když se zúčastnila pohřbu Jana Patočky. Její manžel byl navíc jedním z prvních signatářů Charty 77. Ona sama ji podepsala až po roce. „Protože jsem byla přes Vánoce 1976 po autonehodě v nemocnici a nikdo mi nic neřekl,“ vysvětlovala později.
Čtěte také
Tlak ze strany režimu ještě zesílil, když se stala mluvčí Charty 77. „Když zatkli vedení Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, tak nám do chodby před byt nasadili uniformované příslušníky. Což byl obrovský nátlak,“ stěžovala si.
Jako prasata v žitě?
Režimu se je nakonec povedlo vyhnat do exilu a zbavit československého občanství. „Lidé si často neuvědomují, co znamená nesmět se vrátit domů,“ vzpomínala. „V Čechách panovala a dodnes panuje představa, že emigranti se na západě měli jako prasata v žitě. To je opravdu nesmysl.“
„V Oxfordu o nás, hlavně o Julia, měli nejdřív velký zájem, protože pro ně byl zvláštní osobnost, pronásledovaný filozof. Nakonec tam ale žádné akademické zaměstnání nedostal a ukázalo se, že to pozvání ze všeho nejvíc vyjadřovalo podporu a solidaritu.“
„Oxfordští byli trochu nešťastní, když jsme tam přijeli. I naše manželství se během dvou let po příjezdu rozpadlo. Těžko se to vysvětluje. Dlouho žijete pod intenzivním tlakem. Pak ten tlak najednou zmizí a všechno je vzhůru nohama…“
Domů už jen nakrátko
V Anglii psala, pracovala pro BBC, pomáhala exulantům. Do Prahy se vrátila pouze na krátkou část svého života. V době, kdy onemocněla. Protože v Praze měla svého syna. Umírá 24. května 2020 v 79 letech.
Související
-
Jan Bednář: Odešla mluvčí Charty 77 Zdena Tominová
Po úmrtí filozofa a bývalého mluvčího Charty 77 Ladislava Hejdánka odešla navždy další osobnost občanského hnutí, které se od 70. let pokoušelo obhajovat lidská práva.
-
Slovy přinutil k ústupu sovětský tank a okupačního vojáka k omluvě
Výjimečný je osud „čistého“ filozofa, který žije starořeckými mysliteli, a jen občas k němu dolehnou hlasy toho současného světa. Stalo se to v roce 1968 a znovu v 1976...
-
Z přesvědčené komunistky signatářka Charty 77. Osudové ženy: Marie Švermová
Poválečná poslankyně Národního shromáždění a členka ÚV KSČ odsouzená v 50. letech během politických procesů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!
Vladimír Kroc, moderátor


Zločin na Zlenicích hradě
Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...