S prezidentskou kandidaturou Václava Havla nesouhlasila. Osudové ženy: Olga Havlová
Manželství s disidentem a pozdějším prezidentem Václavem Havlem nebyla žádná idylka. Olga Havlová přese všechno zůstala lidská. A právě svým obyčejným lidstvím okouzlila davy. V dokudramatu účinkují Kristýna Frejová, Jana Stryková nebo Václav Šanda. Hovoří historik Michal Stehlík.
Budoucí první dáma Olga Šplíchalová (1933–1996) byla z úplně jiného prostředí než její budoucí manžel. Na svět přišla v klasické proletářské žižkovské rodině. „Vyrůstala jsem hlavně na ulici, byla jsem divoká a neposlušná,“ řekla kdysi. Později opravdu statečně prožívala všechny těžkosti spojené s postavením ženy disidenta. „Vlastně už od kolébky jsem se vždy snažila chovat tak, abych to pořád byla jen já.“
Abych to pořád byla jen já
„V této jediné větě možná spočívá celý její charakter. Dokázala říkat věci přímo, jak v těžkostech komunistického období a kriminalizace Havla, tak v osobních vztazích. Byla člověkem, který mnohé inspiroval, a vůbec to nemuselo být pouze v intelektuální nebo politické rovině. Spíše to bylo jejím lidským přístupem,“ vysvětluje historik Michal Stehlík.
Po roce 1989 se stala první dámou. S prezidentskou kandidaturou svého muže přitom vůbec nesouhlasila. Nakonec ji přijala s pokorou, se kterou vlastně žila celý život vedle Havla. „Chci vytvářet pro muže klidné zázemí, netoužím po popularitě. I po těch 33 letech, co jsme spolu, se naše postoje od mládí příliš nezměnily. Jen přibyly zkušenosti,“ řekla v prvním porevolučním rozhovoru pro časopis Vlasta (18. 12. 1989).
Žena roku 1995
Své místo po boku prezidenta si opravdu našla: začala se věnovat charitativní činnosti, vznikl Výbor dobré vůle Olgy Havlové. Pamětníci na ni vzpomínají jako na ženu empatickou, věcnou, s porozuměním k druhým. Byla to žena se šarmem a noblesou.
Olga Havlová zemřela v nedožitých 63 letech. Rok před smrtí byla podle průzkumů veřejného mínění nejvýznamnější ženou roku. S manželem Václavem, který byl s ní i v poslední chvíli, byli 42 let. Pohřbena je v rodinné hrobce Havlových na pražském Vinohradském hřbitově.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
