Břetislav Tureček: Západ jako nositel demokracie a svobody? V Sýrii USA odkládají ideály stranou

Turci argumentují, že chtějí vytvořit 30km bezpečnostní zónu na syrské straně hranice, odkud chtějí vytlačit kurdské milice. Ty jsou navázané na Stranu pracujících Kurdistánu, primárně tureckou kurdskou organizaci, označováanou za teroristickou.

Podle zahraničněpolitického analytika Metropolitní univerzity Praha Břetislava Turečka se tím Turci zbaví bezpečnostního rizika. Zároveň chtějí do zóny vracet syrské uprchlíky, kterých je v Turecku momentálně na 3,5 milionu.

Kurdům tak nehrozí jen drtivá vojenská porážka. Změní se i národnostní poměry na území, na kterém si dělali naděje na vznik vlastní autonomie. Kurdové se přitom v situaci zrazených spojenců neocitají poprvé.

Sliby chyby

Spojené státy je nechaly na holičkách třeba už v 70. letech a pak opět v roce 1996, kdy ponoukaly Kurdy k povstání proti Sadámu Husajnovi. „Už na počátku 20. století americký prezident Wilson nadhazoval možnost vytvoření nezávislého Kurdistánu na troskách Osmanské říše,“ připomíná Tureček.

„Můžeme si myslet o Spojených státech a řadě jiných západních zemí, jaké jsou to nositelky demokracie a svobody, ale když dojde na lámání chleba, velmi často selžou. A tyto ideály, kterými se honosíme ve světě a často poučujeme jiné, méně šťastné země a národy, nakonec stejně odložíme a navrch dostanou vlastní zájmy.“

Kurdští bojovníci se po odchodu amerických jednotek ze Sýrie stanou terčem turecké invaze|foto:Český rozhlas

Kam s džihádisty?

Prohlášení Donalda Trumpa, že Kurdové sice za Spojené státy bojovali, ale taky za to dostali zaplaceno, považuje Tureček za „brutální“. „Nechme stranou morální pobouření. Myslím si, že to může mít daleko větší dopad do budoucna. Jinými slovy: Kdo příště půjde s Američany do holportu a nechá se zabíjet za jejich zájmy?“

Přitom ve hře je mimo jiné také osud tisíců zajatých bojovníků Islámského státu často původem z Evropy, kteří jsou zatím v rukou Kurdů. Co se s těmito džihádisty a jejich rodinami stane, až jejich věznitelé nebudou pod ochranou Američanů? ptá se bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě.

Trumpova one man show

„Trump nechce investovat další peníze do vzdálených konfliktů. Je to zkrátka velký pragmatik, počtář a obchodník. Zdá se, že toto jeho rozhodnutí bylo velmi impulzivní, a zaskočilo nejen jeho evropské spojence, ale řadu jeho republikánských podporovatelů,“ podotýká Tureček.

Tento krok podle něj paradoxně ukázal americkou slabost – USA v Sýrii vyklízejí pole zemím, které na Blízkém východě nikdy žádné ideály nepředstíraly, jako je právě Turecko, Rusko nebo Írán. Ty ostatně už delší dobu jednají o praktickém uspořádání poměrů v Sýrii.

Další témata rozhovoru: problémy současného Iráku; parlamentní volby v Tunisku; další arabské jaro.