Přepis: Jak to vidí Břetislav Tureček – 8. října 2019

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dobrý den přeje Zita Senková. Mým dnešním hostem v Jak to vidí je Břetislav Tureček, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha. Vítejte.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Probereme hrozící invazi Turecka na severovýchod Sýrie, mocenskou hru kolem Kurdů, výsledek parlamentních voleb v Tunisku, i situaci v Iráku. Dobrý den. Turecká invaze na severovýchod Sýrie je podle všeho na spadnutí. Začátek je zřejmě jen otázkou času. Americké jednotky se z rozhodnutí Donalda Trumpa začali stahovat z oblasti, Spojené státy tak opouští své dosavadní kurdské spojence. Jejich obavy se tedy naplnily, Břetislave Turečku. Proč se k nim Amerika obrací najednou zády?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
No, Zito, my jsme tady o tom mluvili mnohokrát, myslím si už v uplynulém roce, protože ono to není poprvé, kdy se, samozřejmě Kurdové to mohou zveličovat, oni prostě bojují za své zájmy, ale to téma, že Američané opět zradí, o tom se tady už vloni mluvilo, bylo t v otázce dění kolem Afrínu, města Afrín na severu Sýrie, a tak dále, proč to Američané dělají? Především začnu trochu zeširoka, není to poprvé v historii, podobný pocit měli i Kurdové nebo alespoň část z nich v roce 1996, kdy je Spojené státy ponoukali k povstání proti Saddámu Husajnovi, nakonec to dopadlo tak, že Saddám Husajn, s podporou jedné části iráckých Kurdů vtrhl do severního Iráku, do Kurdistánu, Američané se stáhli, stáhli své tamní spojence, sami sebe evakuovali do bezpečí a Kurdy nechali na pospas centrální irácké vládě. Ještě o dvě dekády dříve, v roce 1975 se podobně Kurdové cítili, když se dohodl Irák s Íránem tehdy a také Američané nechali Kurdy napospas. Takže to jsou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Promiňte, možná bychom se mohli dostat až na začátek 20. století, kdy se to možná začalo psát.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Přesně, že americký prezident Wilson spekuloval nebo nadhazoval možnost vytvoření Kurdistánu nezávislého, na troskách Osmanské říše, a nakonec z rozhodnutí západních mocností, tedy v tomto případě těch evropských, k tomu také nedošlo, takže Kurdové, je to to klišé, největší národ bez vlastního státu, to už se říká mnohokrát do omrzení, tak zase doplatili na tuto svoji mezinárodně politickou situaci řekněme, a teďka k Vaší úvodní otázce, zkrátka vidíme, že můžeme si myslet o Spojených státech, o řadě západních jiných zemí, cokoliv, jaké jsou to nositelky demokracie a svobody, ale když dojde na lámání chleba, tak vidíme, že velmi často selžou, a nad těmito ideály, kterými my se honosíme ve světě, a často poučujeme jiné, méně šťastné země a národy, tak nakonec sami je stejně odložíme, a navrch dostanou vlastní zájmy. Když jsme slyšeli to, z mého pohledu bych řekl brutální vyjádření Donalda Trumpa, že ano, Kurdové za nás bojovali, však jsme jim za to zaplatili, tak co vlastně chtějí, v tomto smyslu on se vyjadřoval, tak nad tím zůstává rozum stát, a myslím si, že nechme teď stranou nějaké morální pobouření nad tím, myslím si, že daleko větší dopad to může mít do budoucna, jestli už se dnes prostě nedá Američanům věřit, to už dávno vědí Palestinci třeba, když se Američané přimkli k Izraeli, že se jim nedá věřit, teď na to přišli Kurdové a tak dále. A to všechno je takové negativní vklad do budoucna, jinými slovy, kdo příště půjde s Američany do holoportu a nechá se zabíjet za jejich zájmy třeba v boji proti Islamskému státu, když zanedlouho mohou být takto odloženi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Proč Donald Trump nebude stát tureckému prezidentovi Erdoganovi v cestě?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
On to řekl, my jsme tam utratili obrovské peníze, a to jsou vzdálené války, a proč v nich bojovat. A Donald Trump je zkrátka velký pragmatik, počtář a obchodník, a toto své rozhodnutí, zdá se, že bylo velmi impulzivní, zdá se to i z toho jazyk, který v těch svých tweetech použil, tak zaskočilo nejen jeho evropské spojence, těm on nikdy tyto věci neříká dopředu, zaskočilo ale i jeho americké spojence, vidíme, že velmi negativně na to reaguje řada jeho republikánských podporovatelů, kteří ho v jiných věcech velmi silně podporují. Takže je to taková zase one man show, která ovšem může mít velmi silné dopady na blízkovýchodní scénu. Já připomenu jedno velké téma, asi se dostaneme k tomu, o do jde Turkům, ale ve hře je třeba osud tisíců zajatých bojovníků Islamského státu, kteří zatím jsou drženi svými kurdskými vězniteli, ale pokud tito Kurdové odejdou, protože už se nebudou cítit pod ochranou Američanů, tak co se s těmito džihádisty z Islamského státu stane?

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mimochodem Republikáni, o kterých jste se zmínil, kritizují ten Trumpův plán jako krátkozraký a nezodpovědný. Mimochodem, ono nejde ale o úplné stažení všech amerických vojáků ze Sýrie, pouze z této oblasti.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Ano, ano, to je potom taková ta damage control, a oni říkají, oni se přece nestáhnou do Ameriky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jenom se přemístí.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Oni se přemístí někam jinam, aby nebyli v místě, kde tedy Turci chtějí do severní Sýrie podniknout tu svoji plánovanou a dlouho avizovanou, mimochodem, invazi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Kurdové už avizovali, respektive varovali, že se nevzdají bez boje. Co to může, Břetislave Turečku znamenat pro další vývoj nebo další jednání o uspořádání Sýrie, ostatně jak to ovlivní i postavení Kurdů v Sýrii?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Ono to má celou řadu rovin, řekněme bezpečnostních, ale i třeba sociálních, demografických, protože například, jedna z věcí, co říkají vlastně Turci? Proč to Turci dělají? Mají dva důvody. Říkají, my vytvoříme 32 km široký pás, bezpečnou zónu a jak oni říkají, na syrské straně hranice, jednak odtamtud chtějí vytlačit ty kurdské síly syrské, které jsou ovšem silně provázané s tou stranou pracujících Kurdistánu, což je turecká primárně organizace kurdská, která je tam označována za teroristickou, a nejen tam, i na západě, takže se Turci zbaví bezpečnostního rizika, a zároveň, v této zóně, chtějí do ní vracet syrské uprchlíky. Turecko jich má skoro čtyři miliony, z toho 3,5 milionu jsou právě Syřané, a jeden z problémů je, Turci takto vytvoří možnost vracet, zbavovat se těchto uprchlíků, protože tam už jsou jich léta opravdu velké množství, daleko více než v celé Evropě, jenže oni tam chtějí například do těchto kurdských oblastí vracet třeba Araby, takže to by znamenalo velkou změnu demografických poměrů. A to je třeba také věc, která Kurdům vadí, takže Kurdům nevadí jenom to, že mohou být, že jim hrozí drtivá vojenská porážka ze strany turecké armády, těm místním kurdským milicím, ale hrozí, že tímto vlastně se změní národnostní poměry na území, kde oni si dělali naděje na vznik nějaké třeba kurdské autonomie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Turecký prezident nedávno pohrozil, že vlastně pokud Evropská unie a další velmoci budou nějak otálet s vybudováním té bezpečnostní zóny, tak že bude nucen pustit ty uprchlíky do Evropy.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Ano. Já bych zmínil jednu věc, on západ skutečně otálel. Prostě my jsme se, pardon, uprchlického problému tzv. zbavili, tím, že tito lidé byli víceméně zadrženi na tureckém území, to je ta známá, velmi kontroverzní dohoda Turecko versus Evropská unie, Turci dostali miliardy eur za to, že si tam tyto lidi nechají, nicméně ono jich přibývalo, a jejich problém vlastně se neřešil, pro Turecko to pořád zůstává velkou zátěží, a Turci, a já už jsem to zmínil, mluvili o tom, pojďme vytvořit bezpečnou zónu, v Sýrii už se tolik nebojuje na severu, pojďme umožnit těmto uprchlíkům, aby se tam důstojně a bezpečně mohli pod dozorem OSN vrátit, prostě chce-li někdo repatriovat uprchlíky, tak musí zajistit, že se jim v té jejich původní zemi nic nestane. A to je to, co Turci, samozřejmě z části řekněme egoisticky, ze svých vlastních zájmů, ale nabízeli toto mezinárodnímu společenství, které opravdu otálelo, takže v tomto bych zase nevinil Erdogana, že přišel s něčím, z čeho mohou být všichni překvapeni.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Budou Kurdové ponechání sami sobě napospas?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Já si myslím, že, můj dojem je, že Turecko si nemůže dovolit, tím, že z toho udělal mezinárodní záležitost, teď jsme o tom mluvili, to je druhý aspekt, jestliže Turecko volá ke spoluodpovědnosti mezinárodní společenství, tak samo se také svým způsobem k něčemu zavazuje, takže já bych nečekal genocidu Kurdů, jak o tom někdo mluví, že by Turci masakrovali kurdské civilisty, bude naopak snaha udělat tam i nějaké PR akce, jak jim naopak Turecko tam umožňuje žít v míru a zajišťuje jejich materiální prosperitu nebo přežití a tak dále, ale to samozřejmě je jiná věc než to, jak se Turecko zachová k těm místním tzv. demokratickým silám, což je ta převážně kurdská milice, která tam zatím v této Rojave, v tom syrském Kurdistánu operuje, protože ta její spřízněnost s PKK, s tou kurdskou tureckou organizací je poměrně velká, a myslím si, že tam Turci žádné slitování nenajdou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co myslel vlastně americký prezident Trump svým prohlášením ze včerejška, že v případě prohřešků Turecka zničí jeho ekonomiku?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
To je, ano, to je zase silná Trumpovská reakce na tu kritiku, o které vlastně tady mluvíme, že on udělal, vyklidil pole, aby si Turci mohli dělat v syrském Kurdistánu co chtějí, a na to on říká, no pokud si budou dělat co chtějí, tak jim zničíme ekonomiku, a já už jsem to dělal v minulosti, takhle, víme, že jaksi mluví, někdo by řekl velkohubě, ale prostě velmi sebevědomě, takže to je varování, které vlastně možná je odpovědí těm jeho kritikům, kteří říkají, že se zachoval vůči Kurdům velmi hanebně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jakou roli v této mocenské hře kolem Kurdů hraje Evropa? Evropská unie?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Evropa přihlíží, Evropa přihlíží, daleko více, nechci utíkat z otázky, ale daleko větší je to možná otázka pro Rusko, pro Írán, pro syrskou vládu, řada Trumpových kritiků, a myslím si oprávněně, říká, že zase, tento krok paradoxně ukázal americkou slabost, že prostě teďka ty státy, které už dávno jednají o praktických věcech, ohledně syrského poválečného uspořádání, to znamená to jsou ty známé summity, naposledy byl v Ankaře, turecký prezident, a íránský prezident, tak Američané odcházejí, zůstanou tam možná ještě, jsou tam i speciální síly, mimochodem z Británie, z Francie, ty tam také působí, ale řekněme daleko diskrétněji, nicméně vyklízejí pole těm zemím, které žádné ideály nikdy nepředstírali na Blízkém východě, a jednají o těch praktických věcech.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Často se v souvislosti s nejspíš blížící se invazí Turecka, na severovýchod Sýrie, objevuje otázka, jestli pak ten konflikt, možná válka, nevíme v této chvíli, by mohla vést třeba k nějakému obnovení nebo znovuzrození tzv. Islamského státu.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Já už jsem to nakousl, v té mojí úvodní dlouhé odpovědi, ano, ono se pořádně neví, tam je asi 20 tisíc zajatých bojovníků, kdy Američané, jako Donald Trump, opakovaně řekl, Evropané, to jsou Vaši občané, postarejte se o ně, Evropa se k nim samozřejmě nehlásí, to jsou ti Francouzi marockého, alžírského původu, kteří šli bojovat na Blízký východ, byli zajati, teď je drží ty kurdské síly ve spolupráci s Američany, Američané odcházejí, a za situace, kdy Kurdové budou, můžou bojovat za vlastní přežití, tedy ti ozbrojenci, tak starost o nějaké džihádisty z Belgie nebo odkud, bude to poslední, co je bude zajímat, takže tito lidé se mohou velmi snadno dostat na svobodu, mimochodem i Donald Trump tuto věc zmínil, on řekl, teď to bude starost Turků se o tyto lidi postarat, ale Turci také tam jdou s jinými vlastními starostmi, takže otázka těchto bojovníků a desítek tisíc jejich příbuzných, to je zase sociální problém, tam jsou i jejich ženy a děti, takže co s těmito lidmi bude, to je velká ekonomická a humanitární a hlavně bezpečnostní otázka.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Lze vůbec, Břetislave, v této chvíli říci, jestli to bude Turecko, které z té situace nejvíce vytěží? Bude profitovat? Vy už jste řekl, že by tam mohly proběhnout i nějaké v uvozovkách "marketingové nebo PR" akce.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Ony probíhaly i třeba v oblasti Afrínu, když Turci přišli už na severozápad Sýrie, to také bylo kritizováno, že dojde na genocídu, no nedošlo na ni, nicméně Turci z toho, z hlediska toho mezinárodního PR nevyšli dobře, byť víme, že na místě oni se snažili třeba zavádět policejní hlídky a jaksi uspořádat nějakou státní správu, to oni tam dělají, ale o tom se na západě neví, o tom se více píše v tureckých médiích třeba.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Nebude to pro Turecko spíše další ekonomická zátěž? Tento nový konflikt v oblasti?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Tohleto nedokážu vyjádřit, samozřejmě, je otázka, jak se Američané zachovají, jestli zavedou sankce na své turecké spojence, to já si nemyslím, ale myslím si, že turecký prezident Erdogan jedná také, to nesmíme zapomínat, z hlediska vlastního tureckého veřejného míněním, a prostě pro Turky už ta přítomnost uprchlíků byla enormní, takže jestliže on to prodává tak, podívejte se, zbavím nás teroristů i uprchlíků, dvě mouchy jednou ranou, tak si myslím, že doma na tom získá, byť samozřejmě ve světě bude dál kritizován.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Masové protesty v Iráku proti korupci, nezaměstnanosti, přetrvávajícím ekonomickým a sociálním problémům, si vyžádali přes sto mrtvých, a podle odhadů nejméně pět tisíc zraněných. Proč ta situace natolik eskalovala? Snad dodám, že na indexu korupce mezinárodní organizace Transparency International, patří Iráku 168. místo z celkových 180.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Ano, takže je 20. nejvíce zkorumpovaný Irák na světě, ano, no, takto, to, že je v Iráku korupce se ví dlouhá léta. Korupční prostředí, to nové, které známe dnes, se začalo odvíjet vlastně od chvíle, kdy tam byl svržen Saddám Husajn, to si přiznejme, to je prostě fakt, v tom následném chaosu, kdy se zase primárně řešily bezpečnostní otázky, když Američané rozprášili iráckou armádu, brzy se vynořil problém občanské války mezi šíity a sunity a tak dále, lily se tam obrovské peníze za zahraničí, nejen na bezpečnost, ale i na projekty, které měly obnovit zdevastovanou infrastrukturu země, a my teď vlastně vidíme, a vidíme to ale dlouhodobě, že obrovské množství těch peněz, a tady bych chtěl jenom přiblížit, že se bavíme o stovkách miliard dolarů, to znamená to jsou biliony korun, které tam šly, tak obrovské množství těch peněz prostě zmizelo na soukromých účtech, zmizelo díky nekompetentnosti těch vládních úřadů, a tak dále. A teď je samozřejmě otázka, na kterou zatím nikdo nezná odpověď, jak je možné, že když tento negativní trend se vyvíjel dlouhá léta, proč reakce na něj, v podobě těch nepokojů, o kterých se tady teď bavíme, proč přišla tak náhle. Já osobně si myslím, že prostě to je jiskra, která zažehla arabské jaro, kdo by čekal, že arabské jaro celé začne v prosinci 2010 sebeupálením jednoho tuniského prodejce, dneska máme takové irácké jaro, když to trošku zjednoduším, uvnitř jedné země, kdy tady došlo k nepokojům, okamžitě to lidé sdílení na Twitterech, informují o tom domácí i zahraniční média, a to se potom velmi rychle rozšíří. Zdá se, že je to spontánní věc, která nemá žádného vůdce, a o to hůř, samozřejmě, se potom iráckému vedení tyto nepokoje, tyto i násilné bohužel často demonstrace, daří tlumit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Irácký premiér Abdal Mahdí, ten uznal požadavky demonstrantů za oprávněné, co konkrétně chtějí demonstranti?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Ono je to často, není to příliš sofistikované, ty jejich požadavky, přinášejí je většinou mladí a velmi často nezaměstnaní, prostě sociálně níže postavení lidé, a bavíme se o desítkách a stovkách tisíc lidí. Co oni chtějí? Oni si stěžují na vysokou nezaměstnanost, vysoké ceny, špatnou dostupnost těch běžných služeb, na které my jsme zvyklí. Nejde elektřina velmi často, v zemi, kde jsou vysoké teploty, musí se tam chladit nebo naopak topit v zimě elektřinou a tak dále. Nefungují dodávky vody, často nefunguje zásobování, my se velmi často tady soustředíme na bezpečnostní otázky, i třeba ve zpravodajství z Blízkého východu, takže nám potom tyto věci unikají, ale toto je každodenní realita daleko většího počtu Iráčanů. Když se v Iráku bojovalo proti Islámskému státu, tak to byla záležitost některých enkláv na severu země, nechci to zlehčovat, nicméně miliony jiných Iráčanů, bez našeho přihlížení, bez naší pozornosti, řešili, jak dětem prostě připraví jídlo, když nejde proud. Jak se dostanou lidé do práce, když paradoxně v této zemi třeba.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Najezdí nic nebo.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Nebyl benzín, tam se dovážel benzín z Íránu sousedního, a tak dále, takže my se bavíme o relativně bohaté, nebo je to země, která má ohromné ropné bohatství, ale z toho bohatství se nic nedostávalo k obyčejným lidem zatím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ostatně vidíme, jak sociální situace, nezaměstnanost, korupce, rezonuje nejenom v Tunisku, o kterém za chvilku něco řekneme, k parlamentním volbám, ale třeba také v Egyptě, kde jsou obrovské demonstrace.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Přesně tak, a rezonuje to i v Evropě. Vždyť podívejme se, co se dělo ve Francii, třeba Žluté vesty, to je podobné, akorát, že násobně bohatší lidé, také si stěžují i v Evropě, takže se nedivme, že se to též děje v Iráku a vláda na to reaguje, irácká, se snaží to utlumit zajímavými sliby, podpora nezaměstnanosti, asi 4,5 tisíc korun měsíčně, by měli lidé dostávat první tři měsíce po ztrátě zaměstnání, vláda najednou slibuje, že bude budovat nějaké ty nízkonákladové nebo levné byty pro tisíce lidí, kteří prostě nemají kde bydlet a tak dále. Možná je to pozdě, možná to zabere a ty nepokoje se podaří utlumit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Tunisané už potřetí volili svůj parlament ve svobodných volbách, za Stranu obnovy, která získala něco přes 17 %, těsně následuje nové uskupení Srdce Tuniska, mediálního magnáta Nabíla Karúího, přezdívanou také tuniský Berlusconi, který mimochodem postoupil do druhého kola prezidentských voleb. To by se mělo konat 13. října. Je to nicméně kandidát, který je pořád ve vyšetřovací vazbě, jak Břetislave Turečku hodnotíte výsledek těchto parlamentních voleb?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
No, my jsme se tady o nich, o volbách, bavili před měsícem, to bylo po prvním kolem prezidentských voleb, tehdy se spekulovalo vlastně, že ten víkend, který teď proběhl, že budou nejen parlamentní volby, ale že bude i druhé kolo těch prezidentských, nakonec to tak není, takže teď máme za sebou parlamentní volby a ty prezidentské nás teprve čekají tento víkend. Takže zatím se nedají úplně hodnotit výsledky, ale dá se hodnotit jakási nálada ve společnosti. Jeden z ukazatelů uplynulé, nebo ty předcházející parlamentní volby v roce 2014, tak byla asi 60 % účast, teď je zhruba 40 %, což svědčí o 50 % propadu zájmu voličů, což je docela zajímavé, zároveň mohou být trochu unaveni s těmi volbami, už měli první kolo prezidentských, za týden tedy budou mít další kolo prezidentských, to v tom také může sehrát roli. Každopádně situace je patová, my ještě nevíme, jestli ta tzv. umírněná islamistická strana An-Nahda, která je velmi vlivná vlastně už od arabského jara, jestli nakonec skutečně zvítězí, jak naznačují ty tzv. exit pools, tedy ty dotazy na voliče, kteří odcházeli od voleb, protože nějaké výsledky, neoficiální, mají být teprve zítra, a nebo jestli se podaří zúročit panu Berlusconimu, jak jste říkala, Karúímu ten jeho náskok, to, že vzešel z ničeho, že má pod palcem média a zároveň je jakýmsi mučedníkem, který sedí ve vazbě kvůli korupci, on má vlastně dvě želízka v ohni, takže se hodně mluví o tom, že jestli se zítra potvrdí, že dobře zúročila ta jeho nová strana tyto volby parlamentní, tak mu to může pomoci u těch prezidentských za pár dní, takže on je člověkem, který dost možná si bude moci vybrat, jestli chce být prezidentem nebo premiérem nebo aspoň do tohoto dilematu ho mohou voliči postavit, takže je to zajímavé a je to věc, kterou jsme tady zmiňovali posledně, to znamená pořád vidíme nebo sledujeme jakýsi souboj tradiční politiky s politikou, které se teď říká populistická nebo prostě taková ta lidová, pojďme lidem vstříc, a to je to, co Nabíl Karúí předvádí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Takže i tento evropské-americký trend zasáhl i Tunisko.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Určitě a určitě to není jediná a poslední arabská nebo blízkovýchodní země, kam tento trend přichází.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Byla to Břetislava témata zejména ekonomická a sociální, která rezonovala v těch tuniských parlamentních volbách? Podobně jako třeba v Iráku lidé řeší, byť teda aktuálně nevolí, ale právě tuto problematiku?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Ano, do velké míry, protože i v Tunisku, tam se často mluví o vysoké nezaměstnanosti, my víme, že tam v uplynulém roce vlastně také docházelo k nějakým sporadickým nepokojům tohoto typu. Je to, samozřejmě to jsou, musíme si uvědomit subjektivní věci, musíme být také trochu spravedliví, prostě Tunisko je jedna z desítek rozvojových zemí světa, a lidé dneska často v ulicích mají přehnaná očekávání, často nejsou schopni dekódovat populistické sliby politiků, nechápou co je reálné splnit, jestliže politici před volbami něco slibují, tak my už třeba na západě cynicky víme, že jsou to nesmysly, že je to jenom snaha přilákat voliče, a tak dále, krátkodobá, sami si z toho děláme legraci, ale tady se pořád bavíme o zemích, kde takovou zkušenost s demokracií, navíc s touto cynickou demokracií, lidi nemají, takže ono potom, jestliže někdo jde k volbám, jestliže někdo svrhává režim a čeká, že se jeho život dramaticky zlepší a ono se tak nestane, tak je to potom samozřejmě nějakým zdrojem frustrace. Vidíme, že v Iráku tato frustrace dostává násilné podoby, desítky mrtvých, desítky zničených vládních budov a tak dále, v Tunisku se tato frustrace může projevit překvapivým výsledkem voleb, zatím, což si myslím, že je na rozkmitaný Blízký východ skvělý výsledek.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mimochodem, i k těm prezidentským, k tomu prvnímu kolu, pokud se nepletu, přišlo o 20 % voličů méně než u těch předchozích voleb, hlasování o hlavě státu, každopádně můžeme říct, že Tunisko zůstává v tom arabském světě asi jediným případem demokracie?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Trošku bych si to dovolil poopravit. Je to země, kde proběhlo arabské jaro a jeho výsledky jsou relativně nejpoklidnější. Je celá řada dalších arabských zemí, kde je také klid, řekněme nesvrhávají se tam vlády a nezabíjejí se lidé v ulicích, ale to jsou země, kde se podařilo arabské jaro v samém počátku utlumit, Jordánsko, arabské režimy na Arabském poloostrově, většinou tedy Bahrajnu a tak dále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Doutná někde nějaké, v uvozovkách "arabské jaro"? Podle Vás?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Netroufám si to takhle říci, já dlouhodobě říkám, že nás mohou překvapit některé země, které my z neznámých důvodů označujeme za umírněné, protože jsou to naši spojenci a je tam zatím klid, ale takové státy jako Saúdská Arábie, tam kdyby k něčemu došlo, i třeba z venku podporované, tak si myslím, že by to byl velký výbuch pro celý region.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Zahraničně-politický analytik Břetislav Tureček a jeho názory. Děkuji Vám za ně.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Díky za pozvání. Na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Na slyšenou. Zita Senková se těší zítra, mým hostem bude ekonom Rich

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.