Napětí mezi Íránem a USA stoupá. Spojené státy na Blízký východ přesunuly raketový systém Patriot. V regionu taky operuje americká letadlová loď. Proč Írán odmítá jednat?
Teherán oznámil, že přestane dodržovat závazky z mezinárodní dohody o íránském jaderném programu z roku 2015. Od této dohody už loni odstoupily USA, protože prý nebrání Teheránu získat jaderné zbraně. Evropské státy dohodu plní. USA v regionu zbrojí.
„Ve chvíli, kdy je Američané tlačí do kouta, Íránci těžko najdou pobídku s někým jednat. Chytit někoho pod krkem a říkat: Jednej se mnou! To platí možná na některé jiné země, třeba ve střední Evropě, ale na Íránce ne,“ upozorňuje v pořadu Jak to vidí... Břetislav Tureček, odborník na blízký východ.
„Musíte si uvědomit mentalitu Íránců. My je vnímáme jako rozvojovou zemi, navíc muslimskou. Íránci se ale vnímají jako pokračovatelé tisícileté tradice Perské říše. Je to 80milionová země, která je schopná posílat rakety do kosmu, vyrábět si ponorky nebo vyrábět si palivo pro své jaderné elektrárny, pro výzkum. A my je podezříváme, že i pro jaderné zbraně.“
„Z Íránu samozřejmě přichází celá řada agresivních prohlášení, ale to dělá taky Saúdská Arábie, Izrael a v poslední době i Spojené státy,“ uvažuje Tureček. „V tuto chvíli Američané posilují svou vojenskou přítomnost pár desítek kilometrů od íránských břehů a říkají, že je to na jejich obranu.“
Jak je možné, že na tu samou jadernou dohodu z roku 2015 mají USA a Evropa tak rozdílné názory? USA říkají, že je neúčinná, Evropa je pro její zachování a snaží se ji stále dodržovat. „Spojené státy dohodu taky přijímaly,“ reaguje zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha.
„Bylo to za Baracka Obamy. Otázka tedy možná zní: Jak jeden stát, který se považuje za nositele celé řady velmi pozitivních hodnot, zcela změní o 180 stupňů svůj postoj k takto základní věci jenom proto, že tam volby vyhrál někdo jiný?“
Na příkaz amerického prezidenta Donalda Trumpa začala platit první etapa obnovených íránských sankcí. Navazuje na jeho květnové rozhodnutí o vypovězení jaderné smlouvy s Íránem. Sankce mají zajistit maximální hospodářský tlak na teheránský režim. Co je jejich cílem?
„Íránci na dohodu přistoupili, omezili jaderný program. Jaderní inspektoři OSN říkají: Írán své závazky dodržuje. A přesto Američané začaly posilovat své protiíránské sankce. Íránský režim je tak dnes ve velmi svízelné situaci.“
„Dnešní establishment dohodu prosazoval navzdory konzervativcům. Lidé čekali, že se bude zlepšovat životní situace. Ale zatímco Írán dodržuje své, Američané zpřísňují sankce a snaží se celosvětově Írán izolovat.“
„Když sankce v roce 2015 po přijetí dohody padly, nastal boom. I český ministr zahraničí Zaorálek jel tehdy do Íránu, byly tam opakovaně obchodní delegace, a to nejen z Česka, ale z daleko ekonomicky silnějších zemí. Prostě chystal se boom, návrat na velmi lukrativní íránský trh.“
„Jenže pak začala převažovat nedůvěra. Donald Trup se chystal na převzetí moci a říkal: My toto všechno zmrazíme. A jelikož Američané mají velký vliv na globální ekonomiku, tak najednou i evropské země a firmy byly postaveny před dilema: Chcete obchodovat s Íránem? Tak zapomeňte na americké trhy! Tak USA vydírají svoje spojence.“
„Američané samozřejmě mají do značné míry legitimní zájmy v oblasti Perského zálivu. I pro nás je to oblast důležitá. Pochází odtamtud pořád velká část světových zásob a dovozů ropy. Takže i v našem zájmu a zájmu USA je, aby tam panovala stabilita.“
Další témata rozhovoru: vzrůstající dusno mezi Íránem a USA; křehké příměří po smršti raket mezi Izraelem a Pásmem Gazy; případ rouhačství Asii Bibiové v Pákistánu.
Proč ženevská jednání o íránském jaderném programu neskočila dohodou, jak mnozí předpokládali? Odpověď hledal zahraničněpolitický komentátor ČRo Milan Slezák.
Jmenování Johna Boltona novým bezpečnostním poradcem amerického prezidenta naznačuje nový konflikt mezi USA a Íránem. Budou se opakovat falešné zprávy jako kdysi v Iráku?
Václav Žmolík, moderátor
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
