Břetislav Tureček: Írán se chová podobně jako Izrael nebo Saúdská Arábie. Prosazuje jen své zájmy

9. srpen 2018
Lidé v ulicích Teheránu

Na příkaz amerického prezidenta Donalda Trumpa začala platit první etapa obnovených íránských sankcí. Navazuje na jeho květnové rozhodnutí o vypovězení jaderné smlouvy s Íránem. Sankce mají zajistit maximální hospodářský tlak na teheránský režim. Co je jejich cílem?

„Sankce do určité míry svůj účel plní. Řada amerických představitelů jednoznačně říká, že jde o destabilizaci Íránu, o to popudit obyvatele proti tamnímu režimu. Od toho si Američané slibují změnu íránské politiky,“ říká Břetislav Tureček.

Martin Kovář: Trump říká věci, na které evropští politici nebyli zvyklí. O bourání vztahů ale není řeč

Martin Kovář

Transatlantické vztahy v posledním období se ocitly pod velkým tlakem. Evropská unie vyčítá Donaldu Trumpovi, že bourá základy spojenectví. Co se vlastně mezi světovými hráči změnilo? Dokáže Trump odlišovat dlouhodobé spojence od nepřátel?

Američané totiž tvrdí, že Írán destabilizuje Blízký východ. S tím Tureček tak úplně nesouhlasí. „Nedělám si žádné iluze o íránském počínání, ale to, co dělá, není nic jiného, než co dělá třeba spojenec USA Saúdská Arábie, Izrael nebo i Turecko. Každý se ve svém okolí snaží udržet spřátelené režimy a síly.“

„Když se podíváme třeba na Sýrii, kde Západ dlouhodobě vyčítá Íránu i Rusku, že podporují tamní vládu, tak to slovo destabilizovat asi není úplně na místě. Protože ten kdo destabilizuje Sýrii, bez ohledu na naše sympatie, je opozice, která chce svrhnout tamní vládu Bašára Asada. V tomto ohledu se Írán snaží Sýrii spíše stabilizovat,“ dodává Tureček.

Analytik každopádně připomíná, že Írán je dnes nejvážnější silou na Blízkém východě, která prosazuje své zájmy v přímém kontrastu se zájmy Spojených států, Izraele a Saúdské Arábie.

Obchodní válka s Evropou?

Donald Trump také varoval, že každý, kdo bude obchodovat s Íránem, nebude obchodovat se Spojenými státy. „Američané tlačí na chudší státy, které jsou závislé na americké rozvojové pomoci, aby se tomu podřídili. Nemáme rezoluci Rady bezpečnosti, která by zavedla plošné ropné embargo proti Íránu, takže Američané musejí používat jiné nástroje. Mohou to být odkazy na spojenecké vazby nebo i prachsprosté vydírání.“

Americký prezident Donald Trump ukazuje podpis pod rozhodnutí odstoupit od jaderné smlouvy s Íránem.

Mohly by ale zmíněné sankce časem donutit Teherán k dohodě? Velkou roli v tom bude hrát Evropa. „Vidíme, že Evropa tlakům vzdoruje. Írán je třeba velmoc, co se týká výroby automobilů. Řada tamních automobilek spolupracuje s velkými světovými výrobci, ať jsou to ty západoevropské nebo korejské. Ve chvíli, kdy tyto firmy tam přijdou o kontrakty, zaplatí za to i evropské ekonomiky.“

„Evropská unie by chtěla evropským firmám zakázat, aby se americkým sankcím podřizovaly. Bude to zajímavý právně-ekonomický boj i mezi Amerikou a Evropou,“ dodává Tureček.

Spustit audio
autoři: Zita Senková, Jan Řápek

Související