Martin Kovář: Trump říká věci, na které evropští politici nebyli zvyklí. O bourání vztahů ale není řeč
Transatlantické vztahy v posledním období se ocitly pod velkým tlakem. Evropská unie vyčítá Donaldu Trumpovi, že bourá základy spojenectví. Co se vlastně mezi světovými hráči změnilo? Dokáže Trump odlišovat dlouhodobé spojence od nepřátel?
„To jsou zběsilé reakce zapřisáhlých antitrumpovců. Já tedy nejsem žádný velký příznivce Donalda Trumpa, protože to je egomaniak a byznysmen posedlý sám sebou, ale je to prezident USA. Nebyla náhoda, že ty volby takto dopadly a je zvyklý vyjednávat po svém. Je to stále víc obchodník než politik,“ říká historik Martin Kovář.
Erik Best: Donald Trump funguje na základě transakcí. A už to pochopili i politici
Odkládá se hrozící obchodní válka mezi Spojenými státy a Evropskou unií? Summit v Helsinkách byl možná nejdůležitější moment prezidenství Donalda Trumpa, říká český novinář amerického původu.
Trumpovi ale k dobru přičítá fakt, že před Evropu postavil některá témata a některé výzvy. „Říká věci, které evropští politici v ‚Obamovské éře‘ nebyli zvyklí slyšet. Myslím, že paní Merkelová třeba nikdy neslyšela tak kritická slova na svou osobu jako z úst Donalda Trumpa. To se nepříjemně poslouchá, tím spíš, když na to nejste zvyklí.“
Americký prezident Merkelové například řekl, že se dopustila neodpustitelných chyb v migrační krizi nebo ať nepředstírá, že Německo platí na obranu 2 % HDP, když to ve skutečnosti nedělá. „Zkrátka je tu pro Američany a má pocit, že celní dohody jsou nastaveny špatně. To je úplně jiný slovník, než se kterým přijížděl do Evropy Barack Obama.“
„Když k tomu přidáme ještě jeho specifický silový vyjednávací styl, tak chápu, že to u evropských politiků vyvolává neklid. O bourání transatlantického spojenectví bych ale nemluvil. Což takhle mít pochopení pro Američany. Fakt je, že jsme se zavázali k platbám v rámci NATO. A plníme je? Neplníme. To je prostě fakt,“ tvrdí.
Brexit bez fanfár?
Evropská unie přitom musí řešit problémy i uvnitř své vlastní organizace, když stále probíhají jednání o vystoupení Velké Británie z unie. Navíc přibývá Britů nespokojených s vyjednáváním. „Rozhodnutí o tak zásadní věci jako brexit se udělá celkem snadno, následky jsou ale často trpké. Vystřízlivění tak přichází skoro vždycky.“
Ani jedna ze dvou hlavních britských stran, Konzervativní a Labouristická, se ale nechystají referendum opakovat. Pomohlo by případně ještě něco změnit? „Máloco se mi oškliví tak jako opakovaná referenda. Skoro bych řekl, že britská politická kultura něco podobného vylučuje. Referendum bylo jasně vypsané, otázka jasná, referendum platí.“
„Rozumím argumentům obou stran. Jak Británii, tak unii, i když EU mohla lépe reflektovat brexit. Když z nějakého velkého spolku chce odejít velký hráč, tak myslím, že spolek by si měl položit otázku, jestli neděláme něco špatně,“ dodává.
Související
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
