Přepis: Jak to vidí Martin Kovář - 3. srpna.

Hostem byl Martin Kovář.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková, vítejte u poslechu pořadu Jak to vidí. Dnešním hostem je historik a prorektor Univerzity Karlovy profesor Martin Kovář, dobrý den, vítejte u nás.

prof. Martin KOVÁŘ, historik, prorektor Univerzity Karlovy
--------------------
Přeji vám dobrý den a děkuji za pozvání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Budeme hovořit například o tom, jakým hráčem je na globálním hřišti Evropa. Nerušený poslech. Podle výzkumu televizní stanice Sky přibývá Britů nespokojených s dosavadním vyjednáváním o brexitu. Jak ho hodnotíte vy, pane profesore?

prof. Martin KOVÁŘ, historik, prorektor Univerzity Karlovy
--------------------
Není to překvapení a rozhodnutí o tak zásadní věci jako je brexit, se udělá poměrně snadno, stačí, aby část elektorátu nepřišla k volbám a část podlehla tehdy velmi přesvědčivé kampani Borise Johnsona a jeho kolegů a následky jsou potom trpké často, dokonce třeba i pro ty, kteří hlasovali pro, v tomto případě pro brexit. Takže vystřízlivění přichází skoro vždycky, ať už se jedná o hlasování o brexitu, nebo o jiných záležitostech. Žádné pro mě žádné překvapení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Konzervativci, labouristé, tedy hlavní britské politické strany nemají v úmyslu vyvolat nové referendum, nebo by bylo třeba z vašeho pohledu reálné, mohlo by případně ještě něco změnit ten rozjetý vlak?

prof. Martin KOVÁŘ, historik, prorektor Univerzity Karlovy
--------------------
Přiznám se, že se mi máloco ošklivý tak, jako opakovaná referenda, kdy voliči dostávají šanci pod tím či oným tlakem vyjádřit se k tomu znovu a lépe, to je možné, to bylo možné v Irsku, myslím v Nizozemsku se hlasovalo kdysi, v Dánsku v souvislosti s různými, s různými záležitostmi v evropských společenstvích, respektive v Evropské unii. Skoro bych řekl, že britská politická kultura, byť má taky své limity, něco podobného skoro vylučuje. Nedivím se Toryům, že to nechtějí opakovat, referendum byl jasně vypsané, otázka byla jasná, všichni se k tomu mohli vyjádřit, referendum platí. Já jsem to říkal už bezprostředně po něm, když si všichni odpůrci brexitu byli skoro jistí, že brexit nebude a že to budou hlasovat znovu a že se z toho nějak vyvlečou. Ne. Hlasovalo se a brexit bude.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak postupuje současná britská vláda při těch rozhovorech o brexitu? Začíná tak trochu minimálně v komentářích převládat názor, že nakonec se Unie Velké Británie rozejdou ve zlém. Možná bez dohody?

prof. Martin KOVÁŘ, historik, prorektor Univerzity Karlovy
--------------------
Ne, já si to nemyslím. K dohodě určitě dojde, je otázka, jakou bude mít podobu, nemůže k dohodě nedojít, na to má jak Británie, tak Unie příliš mnoho ve hře. Já rozumím oběma postojům, ač nejsem brexitýř, tak rozumím tomu, proč část britské společnosti podlehla té kampani ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Chce odejít.

prof. Martin KOVÁŘ, historik, prorektor Univerzity Karlovy
--------------------
Té kampani a tomu volání out of Evropa, tomu rozumím out of Evrope, a taky ale rozumím Evropské unii, byť je podle mě špatně, že nedostatečně reflektovala to, proč velký hráč chce odejít z nějakého spolku, když z nějakého spolku chce odejít velký partner nebo velký hráč, tak myslím, že ten spolek by se měl položit otázku, jestli neděláme něco špatně. Ale rozumím tomu, že zvolila tvrdý přístup vůči Británii, protože kdyby zvolili měkký, tak tu má za chvilku brexitů celou řadu a budou další země s tím koketovat a další menší politické strany a další populistická hnutí, takže rozumím oběma stranám. Logicky to je složité, myslím, že z toho Británie vyjde hůř než paní Mayová a její spolupracovníci očekávali, ale že by k dohodě nedošlo, z toho strach nemám.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A zabývá se tedy Evropská unie, pane profesore Kováři, právě těmi příčinami, proč chce Británie odejít z Evropské unie?

prof. Martin KOVÁŘ, historik, prorektor Univerzity Karlovy
--------------------
Třeba to nějaké thinkingy a nějací analytici v Bruselu a ve Štrasburku vážně se tomu věnují, ale z prohlášení předních představitelů Unie ten pocit nemám. Myslím, že v zásadě pořád přetrvává postoj, který vyjádřil Jean-Claude Juncker těsně před brexitem o těch krysách, které opouštějí loď a myslím si, že to je, na Británii to nějak dopadne, to je jasné, bude se s tím muset vyrovnat, ale pro mě tenhle přístup je nešťastný především z pohledu Evropské unie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V jakém smyslu?

prof. Martin KOVÁŘ, historik, prorektor Univerzity Karlovy
--------------------
Já už jsem to naznačil. Když jsme, máme klub, je tam 20 členů a z toho 4 jsou fakt velcí hráči a jeden řekne já už tady s vámi nechci být. Tak být jedním z těch 3, tak bych si kladl velmi vážně otázku, co jsem udělal špatně, že ten velký hráč už nechce sedět se mnou u jednoho stolu a myslím, že takováhle reflexe, takovéhle niterné zkoumání sebe sama v rámci Unie neproběhlo. Já zase tomu historicky rozumím. Francouzsko-německý motor, jak se mu říká, jede naplno, vztah Merkelová - Sarkozy se zdá být, pardon Merkelová - Macron se zdá být ne snad idylický, ale prostě partnerský, dobrý, čili mají pocit, že to mohou odehrát i bez Británie, ale není to dobře a teď mimo závorku a pro malé státy střední Evropy a pro Českou republiku zejména odchod Británie už není vůbec dobře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, dnes se francouzský prezident Emmanuel Macron sejde v letní rezidenci francouzských prezidentů s britskou premiérkou Theresou Mayovou. Myslíte, že budou hovořit třeba o té reflexi, nebo sebereflexi Evropské unie, což je ale spíše teda otázka pro Brusel, ne pro Paříž.

prof. Martin KOVÁŘ, historik, prorektor Univerzity Karlovy
--------------------
Já myslím, že pan Macron žádnou sebereflexi nepodstoupí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tam by se asi hodilo i probrat v podstatě to, co se nyní děje na té vnitropolitické francouzské scéně. Mám teď na mysli aféru kolem odchodu bezpečnostního poradce, respektive bodyguarda hlavy Francouzské republiky. Ale vraťme se k tomu našemu tématu, pane profesore, jakým hráčem vůbec je na tom globálním hřišti v současnosti Evropa?

prof. Martin KOVÁŘ, historik, prorektor Univerzity Karlovy
--------------------
Velkým i malým zároveň. Je to obrovská ekonomika, je to největší ekonomická entita světová. Takže ekonomicky má Evropská unie obrovskou sílu, má obrovs..., al ta síla nemá odpovídající politický protějšek, není to síla politická a už ani v náznaku, ale ani v náznaku to není síla vojenská, takže o tom, že nehledě na sílu evropské ekonomiky, myslím ekonomiky členských států Evropské unie to je stále méně globální hráč a myslím, že to stále méně bude globální hráč. Ti velcí hráči budou jinde, Spojené státy, Čína, Indie, to jsou země, které, ostatně nejenom Trumpovská Amerika, ale Amerika už vlastně v druhém Obamovském období Američané dávali zřetelně najevo, že Evropa není, řekněme, jejich jediný zájem už vůbec ne, a že to transatlantické společenství nemusí být úplně nekonečné a nemusí být vždycky tak idylické. Za Obamy to nikdo neformuloval nikdo úplně zřetelně, ale nový americký prezident má priority nastavené jinak, je to víc obchodník než všichni jeho předchůdci mnoho let zpátky a chová se podle toho a jeho směřování a preference jiných témat, máme Rusko, Asie, Pacifik, to je myslím zcela zřejmé. Takže Evropská unie, ještě podotýkám naprosto bezbranná vojensky, bez bezpečnostních garancí Spojených států amerických už z tohohle důvodu ani nemůže být velký superhráč a podle mě jím bude stále méně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnešním hostem je historik a prorektor Univerzity Karlovy profesor Martin Kovář. Transatlantické vztahy právě v tom posledním období procházejí nebo se ocitly pod velkým tlakem. Evropská unie Donaldu Trumpovi, americkému prezidentovi, vyčítá, že bourá ty základy, na kterých stojí euroatlantické spojenectví. Co se vlastně změnilo nebo stalo, pane profesore? Co je příčinou toho pnutí? Podle některých komentářů Donald Trump ukazuje, že není schopen rozlišovat dlouhodobé spojence od nepřátel.

prof. Martin KOVÁŘ, historik, prorektor Univerzity Karlovy
--------------------
To jsou oblíbené teze těch zběslých antitrumpovců, já nejsem žádný fanda Donalda Trumpa.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak to vy vidíte?

prof. Martin KOVÁŘ, historik, prorektor Univerzity Karlovy
--------------------
Já nejsm žádný velký fanda Donalda Trumpa, vůbec ne. Donald Trump je egomaniak, byznysmen posedlý sám sebou, ale je to prezident Spojených států, volby, to nebyla náhoda, že ty volby nějak dopadly, a je zvyklý pojednávat po svém, je to, znova opakuju, víc obchodník než politik, byť už je skoro 2 roky prezident Spojených států a postavil před Evropu některé, některá témata a některé výzvy a říkal některé věci, které evropští politikové v obamovské éře, 8 let je dlouhá doba, nebyli zvyklí slyšet. Myslím, že paní Merkelová nikdy neslyšela tak kritická slova na svou osobu jako z úst Donalda Trumpa. To se nepříjemně poslouchá, tím spíš, že na to nejste zvyklý. Dopustila jste se spousty chyb, které jsou neodpustitelné, řekl Donald Trump v souvislosti s migrační krizí. Říká: Nepředstírejte, že platíte 2 % na ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
HDP.

prof. Martin KOVÁŘ, historik, prorektor Univerzity Karlovy
--------------------
HDP na zbrojení, když to ve skutečnosti neděláte. Budete ti muset připlatit a fofrem. Žádné 20, 20, 22. Hned teď a podobně. Čili jsem tu především pro Američany a mám pocit, že celní dohody a tak dál jsou nastavené pro Ameriku špatně, uděláme to jinak. Tak to je úplně jiný slovník, než s jakým přijížděl do Evropy Barack Obama, takže rozčarování a pokud k tomu ještě přidáme specifický vyjednávací styl Donalda Trumpa, silový, jako velmi razantní, mačistický, tak, tak chápu, že to vyvolává u evropských politiků, že to vyvolává u evropských politiků neklid. Ale o bourání transatlantického spojenectví bych, myslím, že to je předčasné o tomhle mluvit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to i přehnaný pohled, tedy nedochází k nějakému zásadní změny ...

prof. Martin KOVÁŘ, historik, prorektor Univerzity Karlovy
--------------------
Z mé, z mého pohledu je to, z mého pohledu je to přehnané, což takhle mít trochu pochopení teď nemyslím pro Donalda Trumpa, ale pro Američany. Prostě fakt je ten, že jsme se k nějakým platbám zavázali v rámci NATO, a plníme je? Neplníme je. To je prostě fakt.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Donald Trump mimochodem dnes promluví je svým příznivcům na shromáždění ve státě Pensylvánia. Ona totiž začala prezidentská kampaň před americkými listopadovými volbami, svá křesla obhajují všichni členové skupiny Sněmovny reprezentantů a třetina senátorů. Také se to interpretuje často v médiích jako jakýsi test nebo druhé prezidentské volby, chceme-li referendum o Donaldu Trumpovi. Jak to vidíte?

prof. Martin KOVÁŘ, historik, prorektor Univerzity Karlovy
--------------------
To jsou, to jsou ty /anglický výraz/, že jo, to jsou vy volby uprostřed, uprostřed termínu. No, většinou je prezidentská strana nevyhrává. A teď je otázka, jestli je to dobře, nebo je to špatně. Interpretace se strašně různí, vždyť to je přece jasný signál říkají jedni, že to nevyhraje ani za 2 roky. Tohle je první kolekce a za 2 roky mu to sečtou definitivně. A druhá skupina stejně schopných a šikovných analytiků, kteří mají nějaký respekt, říká no, nic lepšího svým způsobem nemůže Donalda Trumpa potkat než to, že teď dostane nařezáno, protože demokrati ovládnou obě komory Kongresu a za 2 roky volič bude vyvažovat a vrátí to kyvadlo zpátky a dají to těm republikánům v těch volbách zase, jo. To jsou, nedokážou to renomované agentury, já nejsem, nedokážu, nedokážu to předvídat, čekal bych ztráty pro republikány, kdybych se musel vyjádřit. Teď nedávno jsem četl, včera, předevčírem zajímavý průzkum, který říká, že kdyby proti Donaldu Trumpovi kandidoval Joe Biden, bývalý viceprezident Baracka Obamy, že by jasně vyhrál. Tak ale vzpomeňte si, jak jasně vyhrávala Hillary Clinton ještě pár měsíců před volbami. Já jsem prostě vůči průzkumu a vůči předpovědím toho, jak volby dopadnou, skeptický. Viz brexit, viz Trump. Kdyby někdo rok před rakouskými prezidentskými volbami řekl, že Hofer dostane 50 % hlasů v Rakousku, nikdo by tomu nevěřil, vy Rakousko znáte dobře, tak vy byste to možná trefila, ale ta jsem skeptický k těm odhadům, ale myslím si, že republikáni určité ztráty utrpí a je to logické, jsou u moci, prezident je kontroverzní, elektorát to bude podle mě vyvažovat, ale nečekám žádný fatální nářez, jak se často píše.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Teď jste zmínil mimo jiné, pane profesore, o tom, že se nejenom v Evropě, ale vůbec ve světě často dějí v poslední době věci nebo se udály, o kterých jsme si ještě před nedávnem mysleli, že je to sience fiction, řekněme, nebo tabu. Co se děje se světem?

prof. Martin KOVÁŘ, historik, prorektor Univerzity Karlovy
--------------------
Ještě ke všemu, než řeknu, co se děje, děje se to v době, kdy se daří ekonomice. To je, no, dochází řekněme, když tady byl Stephen Bannon, tak to pojmenoval, ta takzvaná populistická hnutí, bavíme se o západním světě, využívají tu méně zřetelně, tu zřetelný artikulované nespokojenosti elektorátu s politickým establishmentem a někdy na základě racionálních argumentů, někdy zcela populisticky získávají takovou přízeň voličů jako nikdy předtím. Je to dané, brexit je typická ukázka, šlo přece o volbu proti establishmentu. To téma Evropské unie, nechci říct bylo přímo sekundární, ale bylo jedno z několika. Ve Spojených států je to jednoduché, podívejme se do Nizozemska, paní Le Penová dostala ve druhém kole, dostala se do druhého kola, dostala 36 % hlasů, v, Rakousko, Maďarsko, Polsko a tak dál, tak, tak ta nespokojenost, nebo pocit nezanedbatelné části elektorátu, že se jim politické elity odcizily, že je nezajímají starosti, strasti, touhy, přání, obavy v uvozovkách obyčejných lidí, tak toho využili, koneckonců Macron je komic, který Macron obviňuje Italy z populismu, italské vládnoucí politiky z populismu a sám se vyvezl na populistickém vymezování se vůči zavedeným politickým stranám jako jsou republikáni, jako jsou socialisti, jejich mini..., mimochodem byl ministrem socialistické vlády a najednou byl, najednou byl nadstraník a tak dál, nebyl součást establishmentu, čili ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Republika vpřed.

prof. Martin KOVÁŘ, historik, prorektor Univerzity Karlovy
--------------------
Republika vpřed, tak, čili, čili ten, opakuju, pocit, tento pocit nezanedbatelné části elektorátu, že se na ně politické elity vykašlaly, že jsou od nich odtržené, je podle mě hlavním důvodem toho, proč ty volby dopadají tak, jak dopadají a opakuji, takto dopadají volby v čase, kdy se daří ekonomice. Tak nechci domýšlet, jak by mohly volby vypadat v čase, kdy přijde ekonomická krize a ona samozřejmě zase přijde. To je otázka času.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle vás je také otázkou času, ačkoli vy mluvíte spíše v horizontu mnoha let, nevím, snad desetiletí, opakovaně jste, pane profesore, se nechal slyšet třeba naposledy pro týdeník Ekonom, že více než 70 let míru v Evropě považujete za anomálii. Vy jste historik, expert na moderní dějiny, z čeho vycházejí, na čem se zakládají vaše obavy?

prof. Martin KOVÁŘ, historik, prorektor Univerzity Karlovy
--------------------
Je to historická anomálie. Podíváme-li se opět zpátky, řekněme, k počátku evropského novověku na přelom 15., 16. století k renesanci, tak jsme nikdy v centrální západní Evropě takto dlouhé období bez válek neměli. To je unikátní. Ti viníci v tom dobrém slova smyslu jsou Evropská unie a především Severoatlantická aliance. Jaderný deštník Spojených států a tak dále, ale novináři vždycky z toho, nebo často z toho udělají titulek a je to taková atraktivní bude válka, já vždycky říkám, že to je otázky, že to může být otázka několika dekád, možná třeba století nebo, ale představa, že tahle část kontinentu bude navždy zbavená válek a bude žít mírově a bude bezvadně spolupracovat, to je podle mě iluzorní. Ostatně moji známí, kolegové neboli akademici ze zemí také evropských, kde válka proběhla, to tak vůbec nevidí. Já jsem se teď vrátil z Chorvatska a kdybych vám vyprávěl, co všechno volali mladí 10letí, 12letí chorvatští kluci při euforii fotbalové na adresu některých spolubalkánských národů, tak, tak to by byli ti evropští mírotvorci překvapení. Je to od nás tisíc kilometrů a je to nedávno, co tam proběhla krvavá válka.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A také by asi málokdo tipoval, že něco takového se může stát v Evropě.

prof. Martin KOVÁŘ, historik, prorektor Univerzity Karlovy
--------------------
Když byla v polovině 80. let v Sarajevu olympiáda zimní, tak to bylo, troufnu si říct, multikulturní tolerantní město, kam se sjel celý svět, a víme, jak za 10 let poté Sarajevo vypadalo. Takže když mluvím o válce, nemyslím příští rok, nemyslím v řádu desítky let, ale že jednou to evropskou, evropský kontinent potká, o tom já nepochybuju, a myslím, že naše generace mají velké štěstí, že jsme trefili tuhle senzační dobu, která je po mém soudu anomální.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Lze už nyní říct, co by jednou možná mohlo být tím spouštěčem, co by přispělo minimálně tedy k eskalaci toho pnutí v Evropě, ve světě?

prof. Martin KOVÁŘ, historik, prorektor Univerzity Karlovy
--------------------
Může toho být spousta. Rozpad Evropské unie nebo její fragmentace přinejmenším, ekonomické pnutí mezi pohrobky Unie nebo mezi různými částmi Unie, nesoulad, příkrý nesoulad mezi některými státy ohledně financí, dluhů, řecko-německé například vztahy velmi vyhrocené v blahé paměti a podobně. No, migrační krize, která, nedávno jsem četl vynikající článek, který říkal milion nebo 2 miliony migrantů je úplně legrační číslo v porovnání s tím, co může nastat v příštích desetiletích, to můžou být desítky milionů, takže debata o vpuštění či nevpuštění migrantů do Evropy a tak dál. Těch témat, náboženské střety, víme, jak dramaticky narůstá v některých zemích a zejména v některých městech muslimská populace evropská. Těch témat může být strašná spousta.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zmínil jste se mimo jiné i o Německu. Jaký dopad může mít na Evropu nestabilita nebo řekněme zatím rozmíšky v té německé vládní koalici? Sledovali jsme velký spor mezi vládními stranami koalice konzervativní CDU/CSU. Může třeba se to vymezování se bavorské, zatím bavorské zemské strany vůči Merkelové nějak pomoct v nadcházejících podzimních volbách v Bavorsku?

prof. Martin KOVÁŘ, historik, prorektor Univerzity Karlovy
--------------------
Vždycky se do té velké evropské politiky promítají ta národní témata. Elektorát vždycky si hraje to svoje téma. A politikové vždycky řeší, v té mezinárodní politice je to vždycky nějaký odraz té politiky vnitřní, pak paní Merkelová do jisté míry je a chce být lídr liberálního světa, jak řekla, ale je to těžké, protože už v samotném Německu problematický lídr, volby vyhrála s nejh..., počtvrté vyhrála volby s nejhorším výsledkem od vzniku spolkové republiky, pokud jde o CDU/CSU, to je první poznámka. Druhá vládu skládala půl roku a povedlo se jí to až napodruhé vlastně, ta první představa zkrachovala a má, a uvnitř té vlády existuje silné pnutí dané mimo jiné migrační tématikou a dané také tím, že CSU po dlouhé době, poprvé myslím, hrozí, že nezíská nadpoloviční většinu v Bavorsku, politici CSU jsou vyděšení z té představy, obávají se, myslím oprávněně, ohrožení, že ztratí část hlasů ve prospěch radikální AfD, a tohle všechno vytváří v Německu veliké pnutí, které se nemůže nepromítnout do oslabení pozice paní Merkelové na mezinárodní scéně. Jestliže nemám silnou pozici doma, obtížně vystupuju jako silný lídr venku. Takže myslím, že vni..., sledujme velmi pečlivě vnitřní, vnitroněmeckou politickou scénu, je to nejen pro Německo, vůbec jenom pro Bavorsko, ale pro Evropu včetně České republiky nesmírně důležité, jak tenhle mač vnitroněmecký dopadne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, myslíte, že je Alternativa pro Německo hlavním rivalem pro Křesťanskosociální unii CSU v Bavorsku?

prof. Martin KOVÁŘ, historik, prorektor Univerzity Karlovy
--------------------
Nemyslím si, že je hlavním rivalem, ale myslím, že mu může odčerpat nějaké procento hlasů, které může CSU chybět třeba k tomu, aby místo 51, 52 % jich měli 47. Hlavní rival určitě není a ani v Německu ten hlavní rival není, ale kdybyste se zeptala v roce 1927 nebo ještě 28, to byly poslední volby před krizí v Německu, jestli NSDAP je rival pro velké německé politické strany, když dostali, v 28. roce získali 12 mandátů, tak nikdo v Německu skoro by vám, všichni by řekli vůbec, ale když se konaly volby o 2 roky později v červenci v roce 1930, a to krize do Německa sotva nakoukla, tak už měli 107 mandátů a za další 2 roky je vyhráli. Tím chraň bůh vůbec neříkám, že AfD za 2 roky vyhraje německé volby, ale jenom historik je opatrný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Každopádně alespoň podle těch průzkumů, které ale nemáte rád, jak jste řekl, pane profesore Kováři, AfD je už před branami zemského bavorského sněmu. Mimochodem německá média částečně se bavily i tím, že se Angela Merkelová nějak vytratila teď vůbec z médií, z veřejného života. Její diář je údajně prázdný až do 20. srpna.

prof. Martin KOVÁŘ, historik, prorektor Univerzity Karlovy
--------------------
Já se paní kancléřce nedivím. Já jsem ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak má také prázdniny.

prof. Martin KOVÁŘ, historik, prorektor Univerzity Karlovy
--------------------
Já jsem vysokoškolský kantor a vysoký úředník na rektorátu Univerzity Karlovy a měl jsem toho na konci června tak plné zuby, že jsem díky laskavosti pana rektora si vzal měsíc dovolenou a utekl jsem ze světa. Takže já naprosto rozumím po tom roce, který má za sebou, evropské pnutí, Donald Trump, kampaň a složité skládání vlády v Německu, tak plně rozumím tomu, že pocítila potřebu na nějaký čas se stáhnout z médií, utéct a odpočívat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Poslední termín byl, pokud se nepletu, na festivalu Richarda Wagnera v Bayreuthu. Myslíte, pane profesore, že Angela Merkelová vydrží v úřadu ty 4 roky?

prof. Martin KOVÁŘ, historik, prorektor Univerzity Karlovy
--------------------
Myslím si, že ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tipujete 2 roky nebo ještě kratší dobu?

prof. Martin KOVÁŘ, historik, prorektor Univerzity Karlovy
--------------------
Netipuju, myslím, že 4 roky ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
4 to nebudou podle vás.

prof. Martin KOVÁŘ, historik, prorektor Univerzity Karlovy
--------------------
Myslím, že to prostě 4 nebudou. Řekl bych, že to bude takový blairovský osud v polovině, někdy plus minus, Tony Blair to taky nedal a řekl bych, že prostě je to tipování, ptala jste se, říkám, myslím, že ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když se podíváme na tu celoevropskou situaci. Kde by mělo být a má být místo České republiky? Ozývá se v poslední době, že bychom měli být jakýmsi mostem mezi Východem a Západem, že prý není dobré podle některých hlasů přiklánět se na jednu či na druhou stranu. Jak vy to vidíte?

prof. Martin KOVÁŘ, historik, prorektor Univerzity Karlovy
--------------------
To je nejodpornější, nejidiotštější a nejnesmyslnější iluze, že tenhle malý stát o 10 milionech obyvatel a rozloze, jakou má, může být nějakým mostem mezi Východem a Západem. To známe historicky, to je tak, to je tak naivní a tak dětinské, že mě někdy šokuje, kdo všechno má pocit, že by to tak mohlo být. Ani v náznaku Česká republika takovou možnost nemá a Česká republika má v zásadě jenom dvě možnosti. Buď bude součástí Evropské unie a civilizačního okruhu západního, ať už, ať už bude, jaký bude, anebo bude více či méně součástí toho východního světa s převládajícím, neříkám ruského, ale s převládajícím vlivem ruským, nebo kde prostě Rusko bude mít výrazný vliv. A představa nějakého unikátního středoevropského Švýcarska je, je tak komická, já taky jsem četl řadu těchhle názorů a jsem konsternovaný tím, jak si, jak bezbřeze naivní může někdo být, když tohle říká.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kam by vedla případná ztráta reálného politického partnerství s Německem, nebo případný posun východním směrem? Jaké by to mohlo mít důsledky?

prof. Martin KOVÁŘ, historik, prorektor Univerzity Karlovy
--------------------
Asi ekonomicky špatné důsledky, protože česká ekonomika je výrazně navázaná na německou ekonomiku. To za prvé. A nepochybně by to bylo špatně i politicky v tom, v té, já jsem taky vlastně dneska se vyjadřoval spíš kriticky k paní kancléřce, ale říkal jsem to už do několika médií. Merkelovské Německo, ať bylo, jaké bylo, ve většině ohledu bylo pro Českou republiku tím nejlepším možným Německem, jaký, jaký mohlo být. Představa některých našich politiků nebo voličů nebo občanů o tom, že třeba Český republik, že by bylo strašně prima, kdyby vyhrála v Německu obě AfD je podobně dětinská jako představa o České republice jako mostu mezi Východem a Západem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Historik a prorektor Univerzity Karlovy profesor Martin Kovář byl hostem dnešního Jak to vidí. Já vám děkuji za vaše postřehy, názory i za váš čas a těším se opět na slyšenou.

prof. Martin KOVÁŘ, historik, prorektor Univerzity Karlovy
--------------------
Ještě jednou děkuju za pozvání a přeji hezký letní den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.