Přepis: Jak to vidí Břetislav Tureček – 14. května 2019

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Dobrý den vám přeje Věra Štechrová. Na některé z událostí, o kterých stojí za to mluvit, se teď podíváme s Břetislavem Turečkem, zahraničněpolitickým analytikem Metropolitní univerzity Praha, odborníkem na Blízký východ a také naším bývalým kolegou. Břetislave, vítej.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Dobrý den.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Vzrůstající dusno mezi Íránem a Spojenými státy, křehké příměří po smršti raket mezi Izraelem a Pásmem Gazy a pákistánská křesťanka původně odsouzená za rouhání k trestu smrti, která se rok od svého osvobození nakonec dostala z Pákistánu pryč. To jsou témata, o kterých budeme mluvit. – Celý minulý týden jsme mohli sledovat stoupající napětí mezi Íránem a Spojenými státy. USA přesouvají na Blízký východ raketový systém Patriot, v regionu operuje americká letadlová loď. Teherán minulý týden oznámil, že přestane dodržovat závazky z mezinárodní dohody o íránském jaderném programu z roku 2015. Od této dohody už loni odstoupily Spojené státy, protože prý nebrání Teheránu získat jaderné zbraně. Evropské státy naopak dohodu plní, zatímco USA obnovily sankce. Írán zatím odmítá se Spojenými státy vyjednávat. Břetislave, proč Irán nechce v tuto chvíli jednat?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Musíme si uvědomit mentalitu Íránců. My je vnímáme jako rozvojovou zemi, navíc muslimskou. To znamená, těžko najdeme na Íránu něco kladného z toho převažujícího pohledu. Íránci se vnímají opačně. Oni jsou pokračovatelé mnohatisícileté tradice Perské říše. Je to 80milionová země, která je schopna posílat rakety do kosmu, vyrábět si ponorky a tak dále. Jedním z těch výdobytků té jejich technologické vyspělosti, jak to vnímají, je plný palivový cyklus, schopnost vyrábět si palivo pro své jaderné elektrárny, pro výzkum a tak dále. A my je podezíráme, že i pro jaderné zbraně. Ve chvíli, kdy Američané na jednu stranu Íránce tlačí, říkají doslova... Donald Trump to řekl opakovaně, že nedovolí žádný vývoz íránské ropy. Zkrátka tlačí je do kouta, tak Íránci těžko za této situace najdou nějakou pobídku s někým jednat, to znamená, chytit ho pod krkem a říkat, jednej se mnou. To možná platí na některé jiné země třeba ve Střední Evropě, ale na Íránce zatím asi ne.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
USA přesouvá raketový systém Patriot do regionu proto, že mluví o jakási nespecifikované hrozbě ze strany Íránu. O co by mohlo jít?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Já jsem k tomuto trochu skeptický. Samozřejmě, že z Íránu přichází celá řada agresivních prohlášení, ale v tomto Írán není jediný, to dělá Saudská Arábie, to dělá Izrael, to dělají hlavně v poslední době Spojené státy. Takže ať už nějaká hrozba je, což nevylučuji, nebo není, tak málokdo vyšle někam letadlové lodi, aby řekl, my vás jdeme zastrašit. On je tam vyšle a řekne, my se tam jdeme bránit. Takže v tuto chvíli Američané posílají svoji vojenskou přítomnost pár desítek kilometrů od íránských břehů a říkají, že je to na jejich obranu. Američané mají do značné míry legitimní zájmy v oblasti Perského zálivu. I pro nás je to oblast důležitá. Pochází odtud pořád velká část světových zásob a dovozů ropy, takže i v našem zájmu a v zájmu Spojených států je, aby tam panovala stabilita. Teď je samozřejmě otázka, jestli navyšováním vojenské přítomnosti k té stabilitě přispíváme, anebo ji naopak podrýváme.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Vrátila bych se k té jaderné dohodě z roku 2015. Jak je možné, že na tu samou dohodu mají Spojené státy a Evropa tak rozdílné názory? USA říkají, že je neúčinná, Evropa je pro její zachování a snaží se ji stále dodržovat.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Spojené státy ostatně tu dohodu také přijímaly stejně jako Evropané. Takže to není otázka toho, proč Amerika to vnímá takto a Evropa takto. Otázka možná zní, jak je možné, že jeden stát, který se považuje za nositele celé řady velmi pozitivních hodnot, zcela změní – o 180 stupňů – svůj postoj k takto základní věci jen proto, že tam volby vyhrál někdo jiný. Tu dohodu schvaloval a velmi prosazoval Bílý dům za Baracka Obamy. Poté se k moci dostal, jak víme, Donald Trump, který od samého počátku, ještě před svým zvolením, říkal, že tuto dohodu shodí ze stolu, že je to nejhorší dohoda, jakou kdy Američané přijali. To se také stalo, Donald Trump splnil své volební sliby, nebo pohrůžky někdo může říkat, a teď jsme v situaci, kdy o rok později Íránci řekli: Tak dobře, my jsme na tu dohodu přistoupili, my jsme omezili svůj jaderný program, k něčemu jsme se zavázali. OSN, jaderní inspektoři říkají, Írán své závazky dodržuje, a přesto Američané začali posilovat své protiíránské sankce. Takže dneska je íránský režim ve velmi svízelné situaci. Ten dnešní establishment tu dohodu prosazoval navzdory konzervativcům, kteří říkali – žádné kompromisy s Amerikou. Takže oni si to prosadili a lidé čekali, že se bude zlepšovat životní, ekonomická situace země. Jenže místo toho zatímco Írán dodržuje své, tak Američané zpřísňují sankce a snaží se celosvětově Írán izolovat. Takže íránský režim, současná íránská vláda jsou vlastně ve dvojích kleštích a může samozřejmě dojít k tomu, že se začne chovat svým způsobem iracionálně, ačkoliv Íránci jsou mnohem racionálnější, než si myslíme.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Mimochodem zlepšila se ekonomická situace Íránu od toho roku 2015 až do vypovězení té dohody Donaldem Trumpem? Protože vím, že běžný návštěvník Teheránu může vidět rozvinuté fungující město, kde jakoby ty sankce nejsou vidět.  
 
Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Naprostá většina lidí, kteří přijedou do Íránu, tak jsou překvapeni, jak je to vyspělá, civilizovaná země atd. Ale ono je to relativní. Z pohledu místních lidí to může být daleko složitější. Když ty sankce padly – když byla ta dohoda v roce 2015 přijata, následně byly sankce zrušeny, tak byl velký boom. Připomenu, že i český ministr zahraniční Zaorálek tehdy jel do Íránu. Byly tam opakovaně obchodní delegace, a to nejen z Česka, ale z daleko zásadnějších, ekonomicky silnějších zemí. Prostě chystal se boom, návrat na velmi lukrativní íránský trh, zejména třeba v ropném průmyslu. Jenže pak začala převažovat nedůvěra, protože Donald Trump se chystal na převzetí moci a říkal – my toto všechno zmrazíme. A jelikož Američané mají velký vliv na globální ekonomiku, tak najednou i ty evropské země a evropské firmy, které se těšily do Íránu, najednou byly postaveny, a tak to stojí i dnes, před dilema: Chcete obchodovat s Íránem? Tak zapomeňte na americké trhy. Takže takovým způsobem Spojené státy vlastně vydírají své spojence, včetně třeba ČR nebo západoevropských zemí, a tímto nepřímo Američané nutí i Evropany, aby se od té dohody odkláněli. A teď ještě, abych konečně odpověděl: Takže po nějakém nadšení a entuziasmu, kdy Íránci byli nadšeni, že jejich země se vymanila z izolace, dneska jsme v situaci, kdy... Já jsem byl v Íránu loni v únoru, za dolar bylo asi 45-50 tisíc riálů. Dneska je to 150 tisíc riálů za dolar. To znamená, 40procentní inflace, 60procentní propad íránské národní měny a tak dále. Roste nezaměstnanost, a hlavně ohromná nejistota. Velký problém dneska třeba je, že Íránci mají desítky miliard dolarů, ale ne v bankách, aby to pomáhalo ekonomice, ale doma ve skříních a pod koberci.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Evropské státy se k těm sankcím, které se vyhlásily na Írán Spojené státy, nepřipojily a tvrdí, že budou dál dodržovat dohodu a že budou pokračovat v obchodování s Íránem. Ale jak se jim to opravdu reálně daří?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Já už jsem na to vlastně odpověděl. Evropské vlády těžko mohou nařizovat soukromým firmám – jednejte – nebo – dále obchodujte s Íránem. Prostě firmy se chovají tržně. Takže Evropané dlouho a oficiálně se toho stále drží, chtějí tu dohodu udržet, protože... Připomeňme si, že ve chvíli, kdy ta dohoda padne, kdy od ní Írán skutečně odstoupí, tak nebude mít žádná omezení, bude si dělat ještě více, co dělal dříve. To dohoda ho omezuje. Byť mé své kritiky hlavně v Izraeli a ve Spojených státech, tak je to nějaké kontrolovatelné omezení jeho jaderného programu. Ve chvíli, kdy Íránci od toho odstoupí, tak tady máme riziko zase jejich různých skrytých aktivit, ne nutně třeba ilegálních, ale skrytých, a tak dále. Právě proto se evropské vlády snaží tu dohodu udržet. Ale pro Íránce rozhodně nejsou důležitá politická prohlášení evropských politiků, ale jak se zachovají evropští byznysmeni.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Jak pravděpodobný je teď nějaký vojenský konflikt v té oblasti, třeba i menšího rozsahu?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Obecně se má za to, že i Donald Trump, respektive lidé kolem něj... Ne všichni, protože vidíme, že ve Spojených státech je třeba John Bolton... To jsou politici, kteří léta volají po svržení íránské vlády nebo i po vojenském útoku na Írán a tak dále. Zatím se zdá, že převažuje názor, že konfrontace s Íránem by opravdu nebyla tak jednoduchou záležitostí, jak si to leckdo maluje. I v Íránu máme vedení, které je si svým způsobem vědomo, že jakákoliv konfrontace by byla velmi nebezpečná i pro íránské zájmy. To znamená, na obou stranách panuje spíš opatrnost. Ale jsme v situaci, kdy jeden jediný incident může vyvolat konfrontaci. Může to být špatně zaměřená palba, může to být to, co mělo být provokace, která vyústí v nějaké krveprolití. A pak jsme samozřejmě během několika minut na prahu konfliktu. A proto se vracím k tomu, co jsme říkali na začátku – je otázka, jestli zahušťování Perského zálivu válečnými plavidly nějak přispěje ke klidu. Možná ano, ale na Blízkém východě, jak vidíme... Blízký východ je jedním z největších odběratelů zbraní na světě, ne-li největším, asi, a přesto je to region, kde máme nejvíce ozbrojených konfliktů.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Zatímco mezi Íránem a USA prozatím létají jen ostrá slova, tak mezi Izraelem a Pásmem Gazy, které ovládá hnutí Hamás, létají rakety. Před týdnem o víkendu radikálové z palestinské enklávy na Izrael vypálili na sedm set raket a střel a izraelská armáda bombardovala přes tři sta cílů v Pásmu Gazy. O život přišli čtyři Izraelci a na tři desítky Palestinců. Šlo o nejtěžší střety od r. 2014. Teď v oblasti panuje tiché příměří, které ovšem nepotvrdila žádná strana. Co vedlo k eskalaci té situace? Proč se Hamás rozhodl tak masivně zaútočit právě před týdnem?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Ono to začalo tím, že při takových těch pravidelných pátečních protestech, které Palestinci organizují, někdo začal střílet na izraelské vojáky. Dva byli zraněni. Následně přišel izraelský nálet, který zabil několik Palestinců z hnutí Hamás, a na to Hamás odpověděl těmito raketovými útoky, a do toho izraelské bombardování... Takže je to takový ten klasický případ, kdy se obě strany snaží nějakým způsobem dodržovat klid, jak jsme o tom mluvili u Američanů a Íránců, ale zároveň zkoušejí, co ta druhá strana snese, kam až je možné zajít. To palestinské provokování, pošťuchování jsme viděli třeba (bylo velmi zdrženlivé) před izraelskými volbami. Vyhrál je Benjamin Netanjahu, což paradoxně Hamásu pomáhá, nahrává.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Jak to?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Protože oni nepotřebují někoho, kdo bude mluvit o míru. Oni potřebují někoho, kdo bude mluvit o válce, o konfrontaci. A zrovna tak Benjamin Netanjahu si myslím, že taky potřebuje Hamás, protože ve chvíli, kdy by tam nebyl Hamás, tak by byl tlak: „Ale Izraelci, vždyť už na vás nikdo nestřílí, tak jednejte (mluvíte o míru, jednejte) ... Takže tam je takový zajímavý mocenský trojúhelník. Hamás vyhovuje Izraeli a vyhovuje i té, jak se říká, umírněné palestinské vládě na západním břehu Jordánu. On dává oběma stranám alibi. Izraelcům dává alibi nejednat a Palestincům také umožňuje stále být tou stranou, která si stěžuje na okupaci, aniž by byla nucena zasednout k jednacímu stolu. Takže v tomto ohledu je ta role Hamásu velmi zajímavá a paradoxní – pozitivní pro establishment jak v Izraeli, tak pro palestinskou vládu.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Těch sedm set raket, které údajně vypálil Hamás, to zní jako neuvěřitelné číslo. Kde Hamás bere zbraně a peníze na ně?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Ty zbraně jsou různého typu. Naprostá většina toho, co Hamás odpaluje, jsou podomácku vyrobené zbraně. Může to být z vodovodních trubek, může to být na koleni vyráběné – ty tzv. rakety Qassam. Pak je tam samozřejmě druhá věc, a to jsou rakety delšího doletu, který už se počítá v desítkách kilometrů. Nedávno jedna raketa zaletěla až za Tel Aviv. To znamená, to už má 80 až 90 kilometrů dolet. To jsou zbraně, které se tam třeba po částech, postupně pašovaly. To, že dnes byla ta raketa vystřelena, neznamená, že tam byla propašována včera. Ona tam může být řadu let připravována, někde skrývána... Izrael se samozřejmě snaží všechno toto monitorovat. Ty zbraně se tam mohly dostávat po moři, mohly se tam dostávat z Egypta... Vlastně nevíme, v jaké fázi toho konfliktu se tam dostaly. Mohou to být zbraně, které pocházejí z Íránu, ale mohou to být zbraně i z celé řady dalších blízkovýchodních zemí. Víme, že se tam třeba dostávají i zbraně, které jsou ze Sýrie nebo severokorejského designu nebo podle severokorejských plánů... A tak dále. Takže vysledovat toky zbraní je velmi složité. My víme, že před lety byla zadržena loď, která plula z íránského přístavu v Rudém moři... Ale to není zdaleka jediný zdroj.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Teď tedy v té oblasti panuje klid. Zatím. Izraelský kabinet ale s Hamásem oficiálně nejedná, protože ho považuje za teroristickou organizaci. Jak tedy probíhá ta komunikace mezi oběma stranami, třeba právě o tom klidu zbraní?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Dlouhodobě v tom hraje roli Egypt. Ten má, jak víme, mírovou smlouvu s Izraelem. Egypt má podobný zájem, aby v Gaze byl klid, protože extremisté nikoliv z Hamásu, ale třeba z Islámského státu, který teď paradoxně stojí i proti Hamásu... To je ještě mnohem radikálnější skupina, takže Hamás najednou vypadá jako kolaborant, protože se s Izraelci domlouvá na příměří... Takže Egypt hraje roli zprostředkovatele. Málokdy jsou ty dohody potom nějak veřejně oznamovány. Jak už jsi říkala, to jsou věci nepsané. Prostě je to takové srozumění, zprostředkované přes Egypt ve formě vzkazů. Nic písemného. Kromě Egypta se v tom teď hodně angažuje také Katar. To je zase země, která je v poslední době označována za zemi, která podporuje terorismus. Ale ono to spočívá spíše v tom, že i s teroristy třeba Katar vyjednává. Takže v tuto chvíli je Katar důležitým státem proto, že posílá obrovské množství peněz do Gazy nejchudším obyvatelům, aby se ta země stabilizovala. Takže včera tam přijel katarský emisar. Podle novinových zpráv vezl tři sta milionů dolarů v hotovosti, které se rozdávají nejchudším obyvatelům. Někdo by řekl, že podporují teroristy, že podporují Hamás, ale...

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Ne všichni Palestinci v Pásmu Gazy jsou teroristé...

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
To samozřejmě. To je jedna věc. Ale druhá věc je, že i v zájmu Izraele je, aby v Gaze byl klid, protože ve chvíli, kdy se tato enkláva zhroutí, kdy tam dojde k ekonomickému, sociálnímu, zdravotnímu kolapsu, tak Izrael je pořád, byť to každý ne rád slyší... Gaza je z mezinárodního hlediska okupovaná Izraelem, Izrael ji drží pod blokádou, námořní a vzdušnou, a tak dále. Takže ve chvíli, kdy by umírali lidé na nějaké epidemie v Gaze, tak z bude samozřejmě činěn za to odpovědným Izrael. Takže i v zájmu Izraele je, aby se tam ty katarské peníze dostaly. A proto Katar také teď patřil k těm zprostředkovatelům.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
A přesto, že v zájmu Izraele je klid v Pásmu Gazy, tak izraelský premiér Netanjahu, který mimochodem stále teď sestavuje vládu, protože znovu vyhrál volby, byl za to příměří kritizován.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Přesně tak. Ono je to často takové pokrytecké... Ale jak víme, Netanjahu je už u moci déle než deset let, a ten problém nevyřešil. A otázka je, jak ho vlastně má řešit. Někdo říká svrhnout Hamás – úplně zlikvidovat Hamás a umožnit té tzv. umírněné vládě, aby kontrolu nad Gazou převzala. Jenže to není tak jednoduché. Zároveň máme taková protivarování, že ve chvíli, kdy svrhneme byť vládu Hamásu, ale vládu, která existuje v Gaze, tak tam může naopak vzniknout ohromný chaos, k moci se dostanou různé džihádistické skupiny, jako je Al-Káida nebo Islámský stát, a i pro Izrael to bude mnohem, mnohem horší než tam mít lidi z Hamásu, kteří často strávili dlouhá léta v izraelských věznicích, často mluví hebrejsky, znají se osobně s mnoha izraelskými, můžeme říci, bezpečnostními činiteli... A tak dále. Takže jsou to paradoxy, ale možná udržení Hamásu nakonec se ukáže, že je i v zájmu Izraele. Takže leckdo, kdo kritizuje Netanjahua, tak tak činí jenom proto, že je v opozici proti vládě. Ale sám by postupoval možná úplně stejně...

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Pákistánská křesťanka Asia Bibiová, která byla loni zproštěna obvinění z rouhání a po osmi letech propuštěna z vězení, odcestovala podle jejího právníka z Pákistánu. Asia Bibiová byla zatčena v r. 2009 po hádce s muslimskými ženami u studny, které následně tvrdily, že urazila proroka. O rok později ji soud uznal vinnou a odsoudil k trestu smrti. Verdikt ale loni v říjnu zvrátil nejvyšší soud, který dospěl k závěru, že žalobci nebyli schopni dokázat, že souzená žena porušila zákon. Můžeš připomenout, jak se stalo, že ten nejvyšší soud rozhodl úplně opačně než předchozí soud, který ji chtěl nechat popravit?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Stručně řečeno, ona byla očištěna na základě rozporů ve výpovědích těch žen, které tvrdily, že se rouhala. To znamená na základě toho, že do té doby ty důkazy nebyly řádně vyhodnoceny atd. Ale možná stojí za zmínku, že daleko větší roli v těchto věcech hraje veřejné mínění. Ona byla odsouzena k trestu smrti za hlasitého tleskání mnoha extremistických muslimských organizací a skupin a politiků a aktivistů. Když byla potom loni v říjnu zproštěna, tak jsme naopak viděli napříč Pákistánem blokády silnic a velmi hlasité, halasné, rozezlené demonstrace, že by naopak měla být okamžitě popravena, a ne propuštěna atd. Takže pákistánská justice se rozhoduje jednak možná na základě nějakých procesních a právních záležitostí, ale bezpochyby je i pod velmi silným tlakem těch hlasitějších skupin obyvatel.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
On ten osvobozující rozsudek vyvolal právě obrovské protesty. Jak silné jsou ty extremistické skupiny v Pákistánu? Protože na druhou stranu Pákistán byl dlouhou dobu spojenec Spojených států v boji proti Al-Káidě...

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Ty říkáš byl, ale formálně Pákistán pořád je. Já svým studentům dávám číst takový zajímavý článek. Ten velmi faktograficky rozebírá, jak problematický spojenec to je... Že s takovými spojenci možná není kolikrát potřeba hledat nepřátele... Ale ty radikální skupiny... Je to jako všude. Já možná začnu trochu zeširoka: Asia Bibiová byla odsouzena na základě zákona o blasfemii, rouhačství. To je věc, kterou tam mimochodem zavedli Britové, ještě když to byla britská Indie... Potom to posílení náboženského prvku v právním systému proběhlo v 80. letech, kdy byl v Pákistánu u moci generál Zia-ul-Haq, vojenský diktátor, velký spojenec také Spojených států v té době. Tento zákon o rouhačství je problematický. Je zjevné, že velká část pákistánské veřejnosti je proti němu, ale to je ta tichá část veřejnosti. Ona byla odsouzena k smrti. Podle mě na základě tohoto zákona za poslední desetiletí nebyl nikdo popraven. Ale ti lidé jsou stále zavření a formálně stále čekají na popravu. Co je možná mnohem horší, a zas to svědčí o té celkové náladě a vlivu těch radikálů, je to, že desítky lidí byly zlynčovány. Byli zabiti, zavražděni mimo právní systém, jen na základě toho, že je někdo obvinil. Takže pak vlastně státní bezpečnostní aparát se snaží tyto lidi chránit před extremisty, kteří je chtějí zavraždit. Takže to také bohužel k tomu problému v Pákistánu patří.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Tam dva politici, kteří se zastali Bibiové, byli zavražděni, a ten její právník snad musel uprchnout ze země. Tak proč se Asii Bibiové ten odjezd podařil až, tuším, rok poté, co byla osvobozena?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Dlouho se asi připravovala půda. Nesmíme zapomínat, nebo já asi aspoň umím představit, že zdaleka nešlo jen o to dostat ven ji, ale samozřejmě i její širší rodinu. Muselo se všechno na to připravit. Ono to bylo vyhlášeno minulý týden ve středu, že už je pryč. Já osobně nevěřím tomu, že to oznámení přišlo v den, kdy...

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Možná už je pryč nějakou dobu...

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Přesně tak, byla možná pryč už delší dobu, a bylo potřeba zahladit stopy. Lidi, kteří jí nějakým způsobem pomohli, bylo třeba taky uklidit, a tak dále.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Jaké postavení mají náboženské menšiny, třeba právě křesťanská, v Pákistánu?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Formálně mají třeba i kvóty, aby se dostaly do parlamentu. Jeden z těch dvou politiků, které jsi zmínila, byl křesťan a byl to federální ministr pro lidská práva, který byl zavražděn, protože vystupoval proti tomu zákonu o blasfemii... A tak dále. Takže jejich situace není jednoduchá. Zároveň ale pořád napříč zemí existují kostely, existují tam různé církve, jsou tam různé náboženské, křesťanské instituce a tak dále. Ale samozřejmě je to menšina v zemi, kde v jakýchsi periodických vlnách roste vliv extremistů, roste vliv radikálů. Takže mnoho pákistánských křesťanů mluví o diskriminaci. Říkají to právem, ale zároveň je to pořád země, kde křesťanů jsou statisíce, a pokud se nijak zásadně neangažují třeba v otázce toho zákona o rouhačství, tak tam normálně žijí.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Asia Bibiová byla v podstatě negramotná vesničanka, její muž je dělník. Jak se stalo, že tento případ vyvolal obrovský zájem celého světa?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Takových případů je celá řada. Třeba bych připomněl případ Malály Júsufzajové. To byla mladá dívka, školačka, která vystoupila proti Tálibánu. Byla postřelena, vážně zraněna, také se stala na Západě celebritou. Pak žena, která byla před lety hromadně znásilněna na základě rozhodnutí nějaké vesnické rady, také se stala celebritou. O všech vycházejí knihy na Západě. Je to svým způsobem nespravedlivé, je to vliv západního mediálního světa nebo bych se nebál říct, že to jsou novinářsky silné příběhy. Možná už vstupují do světa showbyznysu. Ve stínu těchto smutných celebrit zůstávají desítky, možná stovky velmi podobných případů ve vesnicích, o kterých se nikdy nedozvíme.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
To říká na závěr pořadu ‚Jak to vidí‘ Břetislav Tureček, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha. Děkuju, že jsi tu byl s námi ve vysílání. Na slyšenou.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Díky za pozvání, na slyšenou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.