Bakterie a viry tvoří pyramidu života

„Do doby, než přišla molekulární biologie, nebyly nástroje na to, jak bakterie chytit a jak se na ně podívat. Klasická slušná bakterie má tak dva mikrometry, takže okem ji určitě neuvidíte a i světelným mikroskopem spatříte jen takovou malou ošklivou tečku,“ uvedl v Meteoru biolog Josef Lhotský.

Mylná představa o zákeřných bakteriích

O bakterie a viry se lidé začali zajímat především kvůli jejich patogenitě – tedy schopnosti působit nemoci. „První, kdo ukázal prstem na tyto organismy, byl Louis Pasteur v druhé polovině 19. století. Pak přišel Robert Koch a jeho spolupracovníci. Kochovy postuláty, to je něco, na co můžeme být hrdí ještě po 150 letech. Ti lidé řekli, ano tato nemoc vzniká z této příčiny, a tou příčinou je tato malá bakterie,“ popsal Josef Lhotský.

Lékařská mikrobiologie následně těžila právě ze zlatého věku 70. a 80. let 19. století. „Biologové se tím nezabývali, byla to oblast medicíny. Z toho vznikla ta tradovaná představa, že bakterie jsou pouze patogeny,“ vysvětlil Lhotský.

Jsme zahlceni mikrobiálním světem

Až do druhé poloviny 20. století neexistovala přesná definice toho, co bakterie a ještě menší viry jsou. „Dlouho se zdálo, že bakterií a virů kolem nás moc není. Až od 80. let 20. století se ukázalo, že prokaryotní buňky jsou všude kolem nás v naprosto omračujících počtech. Najednou se zdálo, že jsme přímo zahlceni mikrobiálním světem,“ dodal Lhotský.

„Dnes víme, že pokud něco tvoří pyramidu života z pohledu biomasy, tak jsou to rozhodně jednobuněčné organismy a viry v nich,“ dodal biolog Lhotský. Většina virů v prostředí jsou takzvané bakteriofágy, které se nacházejí v bakteriích. „To je ta hlavní neviditelná masa života, ten matrix, ze kterého vyrůstá všechno ostatní,“ doplnil Lhotský.

Bakterie jsou všude kolem nás, nacházejí se i uvnitř našeho těla. Je jich tam zhruba tolik jako našich vlastních buněk. Přesto je toho pořád hodně, co o nich nevíme. Teprve v posledních letech se na ně zaměřuje soustředěný biologický výzkum.

Biologie na prahu nové éry

„Biologie prochází v současné době úžasnou transformací. Dá se říct, že lidé, kteří vystudovali biologii na přelomu milénia, tak už teď žijí ve starém věku,“ zdůraznil Josef Lhotský.

Díky nově dostupné molekulární technice mají dnešní biologové k ruce neskutečné množství dat. „Analyzují na molekulární úrovni kdeco a těch znaků v podobě písmen nukleových kyselin nebo sekvencí proteinů, aminokyselin nebo nukleotidů, těch jsou kvantiliony,“ vysvětlil Lhotský.

„Po celém světě vznikají databáze, ve kterých se hromadí neskutečné terabajty informací. Troufám si říct, že osudem a úkolem naprosté většiny biologů následujících dekád bude analyzovat a interpretovat data naměřená ve velkých výzkumných centrech. To je opravdu velká věc,“ uzavřel biolog Josef Lhotský.