Andor Šándor: Z Ruska si děláme nepřítele úplně zbytečně
Ruský ministr obrany požádal o sochu maršála Koněva, kterou Praha 6 nechala odstranit z dejvického náměstí. „Spor o sochu je hlavně zástupný problém,“ zamýšlí se bezpečnostní poradce.
„Nemyslím, že by v Rusku všichni plakali nad Koněvem. Jde spíš o obecný postoj k roli Sovětského svazu a Rudé armády za druhé světové války. A ta je nezpochybnitelná,“ říká v pořadu Jak to vidí... Andor Šándor.
Uražené city Rusů chápu
„Říct, že jsme ho museli sundat, protože neměl roušku, je jenom idiotství, které je na úrovni pubertálních kluků.“ Odstranění sochy v předvečer 75. výročí vítězství nad fašismem se Rusů dotklo z pochopitelných důvodů, myslí si.
Čtěte také
„V Rusku má každý v rodině někoho, kdo byl zabit nebo zraněn v druhé světové válce. Sentiment je tam silný, i když my to tady tak nevnímáme.“ Zároveň ale považuje reakci Ruska, tj. zákon o stíhání těch, kdo se nevhodně chovají k válečným symbolům, za přemrštěnou.
Dlouhodobé zhoršování vztahů s Ruskem, na které spor o Koněvův pomník ukazuje, není podle Šándora v našem zájmu. „Je to hloupé hospodské rusobujství. Nemá co dělat ve veřejném prostoru. A jenom hlupák si rozšiřuje okruh svých nepřátel úplně zbytečně.“
Rusko vnímá NATO jako největší hrozbu
Pro Rusy jsme jakožto součást Severoatlantické aliance potenciální nepřítel, myslí si Šándor. „Rusko je bezpečnostní, nikoli vojenská hrozba. Je agresivně obranné, nikoli agresivně útočné.“
„Měli bychom se zamyslet, jestli rozšiřování NATO na východ bez toho, aby se braly v potaz ruské bezpečnostní zájmy, učinilo Evropu bezpečnější. Měli bychom uvažovat o lepších vztazích. Pokračování současného napětí není nic dobrého pro nikoho.“
Další témata rozhovoru: USA vs. Čína v době koronavirové krize; zapojení armády do ochranných opatření; pandemie není válka; současný stav konfliktu v Sýrii a na Blízkém východě; spor s Ruskem kvůli pomníku maršála Koněva.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
