Andor Šándor: Koněv byl bezohledný. Má ale na rukou německou krev. To by nikomu nemělo vadit

Maršál Ivan Stěpanovič Koněv (červen 1945)
Maršál Ivan Stěpanovič Koněv (červen 1945)

Zdůvodnění, proč Praha 6 zakryla Koněvovu sochu, považuje bezpečnostní poradce za „výrok jako z Cimrmana“. Proč mu jeho pomník vůbec nevadí?

„Přetahování o pomník maršála Koněva je exces, který vůbec nemusí být, kdyby lidé trošku znali dějiny,“ uvažuje v pořadu Jak to vidí bezpečnostní poradce Andor Šándor. Že vedení Prahy 6 zdůvodňuje zakrytí sochy její ochranou před vandaly, považuje za „výrok jako z Cimrmana“.

„To si asi každý soudný člověk přebere. To asi fakt není nutné komentovat. Já si jenom myslím, že účastníci samospráv by neměli být aktivními účastníky zahraniční politiky. To dnes vidíme nejenom v pozici starosty Prahy 6, ale taky v pozici primátora.“

Neignorujme historii

„Pro mě ten pomník nesymbolizuje postavu maršála Koněva, pro mě symbolizuje Rudou armádu, která z velké části zachránila Československo a zaplatila za to 550 000 vojáky,“ připomíná. „Jsem si jist, že Koněv nemá na rukou českou krev, ale německou. A to by nikomu vadit nemělo.“

„Tvrzení, že Koněv přijel do prázdné Prahy, tudíž není jejím osvoboditelem, je úplná ignorace toho, co se dělo. Kdyby na území Československa nebyl jeho front, tak by Němci neopustili Prahu bez boje. Němci opustili Prahu taky proto, aby utekli do amerického zajetí a vyhnuli se tomu ruskému.“

Maďarské povstání a Srpen 1968

Pomník maršála Koněva byl na Praze 6 odhalen v roce 1980. Kritici by k němu možná přistupovali jinak, kdyby byl postaven v roce 1946. To, co se odehrávalo potom v Maďarsku v roce 1956 a v roce 1968 v Československu, na něj vrhá jiné světlo.

Jaroslav Houf filmuje maršála Koněva ve vile Margareta v Karlových Varech 18. května 1946

„To, že se Koněv účastnil potlačení maďarského povstání, je neoddiskutovatelný fakt. S tím se ale musí vypořádat Maďaři,“ myslí si Šándor. „A v roce 1968 byl už pět let v důchodu, ale jako všichni maršálové byl ve sboru poradců ministra. Do Prahy podle mě přijel sondovat pozici prezidenta generála Svobody, kterého jmenoval velitelem sboru v rozporu s dohodou s londýnskou vládou.“

„Nemyslím si, že je nutné jeho roli během srpna 68 nějak přeceňovat. To, že byl kovaný komunista, nesnižuje podíl Rudé armády na osvobození Československa.“

Stalin ho chtěl popravit

„Já si o Koněvovi nedělám žádné iluze. To nebyl ani žádný brilantní vojevůdce. Stalin ho chtěl několikrát popravit za jeho neúspěchy. Až teprve při dobývání Charkova se dostal do fazóny. Hnal svoje vojáky bezohledně. Jeho front měl největší ztráty. To byl bezohledný velitel.“

Další témata rozhovoru: pomník maršála Koněva; systém českých tajných služeb; nákup vrtulníků; česká mise nad baltským nebem; jaderná havárie v Rusku; novela ústavy o rychlejším vysílání vojáků do zahraničí.

Spustit audio

Související