Eduard Stehlík: Proč jsou hroby českých vojáků hanobené a polévané barvou

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Československé legie v Jekatěrinburgu (1918)

Ministerstvo obrany se už mnoho let snaží, aby každý padlý voják měl důstojně označený hrob i mimo naše území. Zatím obnovili už 16 válečných hrobů. Jejich snahu teď zkomplikovalo posprejování pomníku maršála Koněva a nečekaně ostrá reakce Ruska.

„Bohužel se nám teď až příliš často stává, že jsou hroby hanobené, polévané barvou, jedné soše vandalové urazili i hlavu. Město Samara nám už šest let blokuje vztyčení pomníku, který tak leží jen ve skladu,“ říká vojenský historik Eduard Stehlík. Proč se to děje?

Podle Stehlíka dochází k falšování dějin. O československých legionářích tam tvrdí, že nedělali nic jiného, než popravovali bolševiky. Češi se dnes snaží o obnovu všech válečných hrobů, protože po říjnové revoluci zmizely ze světa úplně všechny.

Teď hrozí problémy

Ministerstvo obrany, města a obce vložily do obnovy hrobů za posledních 10 let 100 milionů korun. Situaci ale zkomplikovalo posprejování pražského pomníku ruského maršála Ivana Stěpanoviče Koněva. Koncem loňského roku se na něm objevily červenou barvou napsané letopočty 1956, 1961, 1968 a 2017.

„Některá ruská oficiální místa tvrdí, že se nevhodně chováme ke Koněvovu pomníku. Teď hrozí, že budou dělat ještě větší problémy s obnovou hrobů na svém území,“ vysvětluje Stehlík. Podle ruského velvyslanectví je to dílo zbabělců.

Ostrá reakce z Ruska

Poslanec strany Jednotné Rusko Vitalij Milonov dokonce řekl, že „za bezpáteřní slabochy píšou historii jiní“. Koněvův pomník v pražských Dejvicích byl odhalený v době nejtužší normalizace, době okupace jednotkami sovětské armády.

Opravdu mě mrzí, že ruská místa spojují Prahu 6 a její radnici s tím, co děláme my pro uctění památky našich padlých.

Eduard Stehlík

„Pamětní deska tak obsahuje nesprávné informace. Svým způsobem chápu i občany Dejvic, kteří nejdřív chtěli památník odstranit, dnes už radnice hovoří o opravě a doplnění historickými událostmi z maršálova života. Nemají ale obsahovat ani řádek navíc, než je třeba v ruské wikipedii.“

Byl Koněv hrdina?

Maršál Ivan Stěpanovič Koněv (červen 1945)

Podle Stehlíka to navíc není válečný hrob, ale jen pomník. Podle našich zákonů je za hrob považováno místo, kde je voják pochovaný, nebo kde je umístěna pamětní deska s nacionálemi mrtvého. „Koněv ale zemřel v 70. letech, ne za války.“ Byl Koněv hrdina?

„Ano. Na osvobozování Evropy se opravdu podílel, ale taky v roce 1956 stál u krvavého potlačení maďarského protikomunistického povstání. Na počátku 60. let zaštítil z pozice šéfa Berlína stavbu Berlínské zdi a v roce 1968 stál za zpravodajským průzkumem před okupací Československa. To jsou historicky ověřitelná fakta a o tyto údaje se má doplnit tabulka u jeho pomníku.“