Vsadili byste si na Stalina? Interaktivní mapa: Sledujte dostihy armád SSSR a USA při osvobozování Prahy

Vsadili byste si na Stalina?
Vsadili byste si na Stalina?
Po vypuknutí Pražského povstání měly největší šanci dosáhnout Prahy jako první jednotky 1. ukrajinského frontu. Tvořily ji dvě tankové armády s téměř 100 000 muži. Sověti se báli jenom jednoho. Ne že Praha bude zničená nacisty. Ale že do ní jako první přijdou Američani.

Sověti původně plánovali zahájení tzv. Pražské operace na 7. května. Dosažení a obsazení našeho hlavního města předpokládali až 13. května 1945. Toto datum je důležité připomenout vždy, když někdo bagatelizuje odvahu pražských povstalců a mluví o „alibistické akci na poslední chvíli“.

O den dříve

V neděli 6. května 1945 ukrajinské vojsko maršála Koněva asi 200 km vzdušnou čarou od Prahy zahajuje masivní operaci k jejímu obsazení. V té době jsou Američani už šest hodin v Plzni. Od Prahy je v případě sovětského souhlasu dělí jen několika málo hodin.

Směrnice maršála Koněva zní jasně: „Nepočítejte s únavou vojsk a jinými překážkami. Rozvíjejte útok tempem 30 i 40 km za den a noc. Tanky musí dosáhnout tempa 50 kilometrů. Útočte i v noci... Za několik dnů bude konec války a vojska si pak odpočinou. Vynaložte nejvyšší úsilí!“

Pro sledování dalšího postupu den po dni klikněte na body na interaktivní mapě!


Klikněte na body na mapě!
Dozvíte se tak víc.
- červená SSSR
- modrá USA

Dvojí kapitulace

Němci podepsali bezpodmínečnou kapitulaci v Remeši v pondělí 7. května 1945. Sověti si ale kvůli prestiži vynutili opakování tohoto aktu další den v Berlíně.

Ale pravda. I na sovětské straně musíte rozlišovat dva rozdílné postoje. Na jedné straně cynický postoj sovětských velitelů k životům vlastních vojáků. A na druhé straně upřímnou snahu řadových důstojníků a vojáků pomoct Čechům proti nenáviděným nacistům.

Zuřivý reportér Polevoj

Politikaření v případě Prahy se ale krásně projevilo i na otázce, kdo ze sovětských novinářů bude jako první referovat o vstupu sovětských jednotek do Prahy. Sovětští váleční korespondenti byli totiž mobilizovanými vojáky. Podléhali přímo politickým oddělením Rudé armády s mnohem větší cenzurou.

Osvobození českých zemí spojeneckými vojsky

A tak o dobytí Prahy nesměl referovat „obyčejný“ novinář, který se na místo činu trmácel na tanku v první linii, ale přímo redaktor hlavního stranického tiskového orgánu, spisovatel (a tehdy podplukovník) Boris Nikolajevič Polevoj.

Marie Majerová v kroji

Polevoj dostal na splnění úkolu „správné reportáže“ k dispozici i kurýrní letoun. Ve středu 9. května bez problémů přeletěl nad Krušnými horami a před Prahou předstihl i sovětské tankové kolony.

Po letech na tento den Boris Polevoj vzpomínal způsobem, který u některých detailů způsobuje oprávněnou nedůvěru: Sotva se vysoukal z letadla, už v jedné z prvních pražských ulic potkal v národním kroji komunistickou spisovatelku Marii Majerovou atd.

Zvukové záznamy Hrdinů z barikád najdete také v audioarchivu iRadio.