Přepis: Jak to vidí Andor Šándor – 16. dubna 2020

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dobrý den, příjemný poslech přeje Zita Senková. V našem speciálním studiu dnes usedl Andor Šándor, bezpečnostní poradce. Já Vás vítám, ráda Vás vidím.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Já Vás také. Přeji hezký den Vám i posluchačům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Děkuji. Podíváme se například na rétoriku či kroky amerického prezidenta, připomeneme i 45 let od začátku občanské války v Libanonu a také pokračující česko-ruský spor kolem jedné demontáže. Ať vám nic podstatného neunikne. Americký prezident Donald Trump včera oznámil, že se jeho vláda snaží zjistit, zda koronavirus pochází z laboratoře v čínském Wu-chanu. Šéf diplomacie, Mike Pompeo, mezitím řekl, že Peking by měl jít s pravdou ven a sdělit co ví. Podle Pentagonu je původ nynější globální nákazy asi přírodní, nepochází z čínských laboratoří, byť to nelze říct s naprostou jistotou. Mohla, by, pane Šándore, mít slova Donalda Trumpa, třeba nějaký dopad na vztahy s Čínou? Spojené státy až dosud závisely na čínských ochranných pomůckách, kterých byl v amerických zdravotnických zařízeních zoufalý nedostatek.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Tak já bych to viděl v několika polohách, za prvé, je to jenom pokračování americko-čínské, nechce se mi říct úplně slovo války, ale přece jenom střetu o dominantní pozici ve světě, to celkem nepochybně, já myslím, že krásná ukázka byla v případě nákazy námořníků na letadlové lodi Theodore Roosevelt, která musela jaksi zaparkovat o ostrova Guam a okamžitě na její místo, v tom prostoru, kde parkovala, vyrazila čínská letadlová loď a čínské sdělovací prostředky hovořily o tom, že čínské námořnictvo nic nemůže dostat, prostě takový výsměch tomu, co se stalo Američanům na zmíněné lodi. Druhá věc je, tady možná ještě úplně intimnější pro Donalda Trumpa, a to je, že do začátku března se zdálo, že jeho prezidentství nemůže nic ohrozit, že všechno šlo v pohodě a ekonomika šlapala a Donaldu Trumpovi se dařilo držet na velmi nízké úrovni počet nezaměstnaných a podobně, a ejhle, se mu vymknul koronavirus minimálně zpočátku, kdy on tvrdil, bagatelizoval, že to není žádný velký problém, a tím, že jaksi odebere prostředky Světové zdravotnické organizaci, kterou podezírá z příliš, v těch počátcích, pročínského postoje, tak samozřejmě, pro řadu Američanů ukáže na toho nepřítele, na toho, kdo to vlastně způsobil, jinými slovy, Donald Trump ze sebe jaksi setřásá tu vinu za ten počátek, kdy se k té věci stavěl relativně velmi liknavě a celou záležitost bagatelizoval. Potom, z mých zkušeností vím, že Donald Trump nebo Spojené státy, ve velkém nakupují ochranné prostředky z Koreje a z jiných zemí, takže i ta otázka, do jaké míry jsou závislí na zdravotních pomůckách z Číny je teďka samozřejmě relativní, a nemusí to vypadat tak, jak to ještě donedávna vypadalo u nás, kde jsme byli téměř 100 % závislí na tom, co nakoupíme ve stavu nouze z Číny a dovezeme sem, kde to všude prostě chybělo, kam jsme se podívali.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Nákaza má zásadní dopad na hospodářství postižených zemí. Budou se, podle Vás, vlády členských států Severoatlantické aliance, nadále snažit zvyšovat vojenské výdaje, které by podle toho společného aliančního závazku měly dosáhnout 2 % hrubého domácího produktu. Když se podíváme v kontextu právě výdajů na pandemii koronaviru.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Za prvé si řekněme, že ta 2 % HDP je taková uzance, která nikde není stvrzená žádnou deklarací, že tak se k tomu jenom blížíme, to za prvé, za druhé, myslím, že v této době vyhlášení Jense Stoltenberga, ve smyslu nezapomínejme, že i teď hrozí ruská propaganda, posilujme svoje ozbrojené síly, mě přijde už na úroveň hospodského rusobijství, naprosto zbytečného, výzva, abychom nakupovali jako aliance, více zdravotnických pomůcek, může na někoho, kdo se v tom moc nevyzná, působit dojmem, že to je největší problém Severoatlantické aliance, a to jsou roušky a toaletní papír.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Faktem ale je, že Vám do toho, promiňte, vstupuji, že alianční země využívají v době pandemie právě k letecké přepravě i vlastně spolupráci v rámci Severoatlantické aliance.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Tam bychom se určitě dostali, to samozřejmě je jedna z pozitivních věcí, kterou teďka vidíme, že řada letounů a včetně i ukrajinských, létá i ve prospěch České republiky, na základě té operace nebo těch možností, které dává Severoatlantická aliance, to celkem nepochybně. Já nevidím teďka příliš reálné, že by i třeba naše vláda nějakým způsobem usilovala, aby dosáhla těch slibovaných dvou procent, tak, jak jsme se zavázali. Obávám se, že armáda bude prostě krvácet, nedostane prostě stoprocentně všechny ty věci, které si naplánovala, že si koupí, to je celkem jasné, na druhou stranu, není potřeba úplně si zdémonizovat koronavirus, jako jedinou hrozbu, mějme na paměti, že ve světě vždycky budou nějací darebáci, kteří se budou snažit využít toho, že někdo jiný je nepřipraven a budou se snažit využít na jeho úkor jaksi posílit, obohatit se a podobně, proto bychom měli se dívat na Armádu České republiky, a já to říkám velmi často, jakoby na armádu nezávislého státu, armádu, kterou když budeme chtít, a muset použít, tak ji budeme mít možnost použít, abychom se nedostali do situace, že odmítneme žádost jednoho domova důchodců někde na Havlíčkobrodsku, myslím armáda, že jim nemůže pomoci a podobně, měli bychom se podívat a zvažovat, zda pro tu armádu je rozhodující jenom těžká tanková a jiná technika a nebo zda bychom také se měli podívat na to, to, co jsme tu měli dříve, my jsme tu měli pluky civilní obrany, základny civilní obrany a podobně, které potom byly schopny v případě nějakých velkých krizí, pomoci vlastnímu obyvatelstvu. Bude to velmi těžké hledat tu proporci, nesmí se zapomenout ani na jedno, ani na druhé, a bude to složité. Ale nevidím, jak jsem řekl už jednou, že bychom, a nejenom my, usilovali o nějakých dosažených dvou procent, protože ty škody, které ten koronavirus napáchá, respektive škody, které napáchaly ty restriktivní opatření, které v mnohém jistě byly potřebné, otázka jak dlouho, tak ty budou velké a ty peníze se budou muset samozřejmě utrácet někde jinde, protože v konečném důsledku nepotřebujeme mít jenom zdravou populaci, ale také potřebujeme mít populaci zaměstnanou, populaci bez osobních krachů, bez podnikatelských krachů, populaci, která bude mít naději na budoucnost v tomto státě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Když už jste se zmínil právě o slovech generálního tajemníka Severoatlantické aliance, Stoltenberga, tak podle něj by se spojenecké země měly zaměřit nebo v budoucnosti vlastně vytvářet zásoby zdravotnického materiálu a také by měli uvažovat o přesunutí části výroby těch klíčových produktů na území aliance. Vidíte to jako reálné? Nebo nutné?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Já to vidím jako nutné, ta krize přece ukázala, nevím, jestli to má řešit Severoatlantická aliance, já už jsem se o tom zmínil přijde mi to trochu jako mimo hlavní poslání, ale možná jako apel, to jsem ještě schopen připustit, ale je evidentní, že jsme se, v rámci globalizace ekonomiky, a v rámci hledání co nejlevnější práce, co nejlepší ceny práce, prostě dostali tak daleko, že jsme přesouvali výrobu tam, kde se momentálně ukazovala, že je nejlacinější, a potom, když přišlo do velkého problému, do této krize, tak jsme zjistili, že jsme závislí na této laciné práci z Číny a nejenom z Číny. Bylo by dobře to přesunout zpátky, otázka je, jestli to bude vůbec možné, jestli to budeme schopni a pro mě je mnohem důležitější, z tohoto pohledu, než řešit zdravotnické pomůcky, abychom se podívali na to, jestli jsme potravinově soběstační, jestli to všechno, to, co jsme dělali, když jezdíme a vidíme samá žlutá pole, že se z té řepky nenajíme, ani z té kukuřice, jestli bychom neměli uvažovat i v tomto, abychom byli potravinově soběstační, abychom tady měli na našem území mnohem více vlastních zdrojů než jsme se spoléhali na jiné, byť spřátelené státy, ale nikdy nevíme, jak ta pandemie, může se vrátit nebo se nevrátí, já nejsem odborník, neumím to predikovat, může přijít něco jiného, nevíme, jak to ochromí potravinářskou výrobu v těch zemích, od kterých řadu věcí dovážíme. Chybí nám hnojiva, chybí nám spousta věcí, protože začínají jarní práce na polích a podobně. Tady bychom měli také uvažovat o tom, jestli to všechno, čeho jsme se vzdali, jestli to bylo správně a jestli bychom neměli se orientovat na vlastní soběstačnost. Já nehoruji pro to, abychom byli 100 % soběstační, to asi nepůjde, ale abychom byli mnohem více soběstační, to si myslím, že by bylo důležité, a myslím si, ještě důležitější, než apel na to, abychom tu vyráběli dostatečný počet toaletního papíru a ochranných roušek, byť toto v žádném případě proboha nechci podceňovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Říká bezpečnostní poradce Andor Šándor. Na kolik, podle Vás, pane Šándore, zastavil koronavirus válčení?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
No to je dobrá otázka. My jsme dokonce zaregistrovali vyhlášení Islámského státu, že i on by měl utlumit svoje aktivity, bylo vidět, že i kolumbijské bojovky a kdekoliv jinde, složili zbraně, nemyslím úplně, ale pro příměří, takže to bylo docela impulsem k podepsání nějakého příměří v tom šesti nebo sedmiletém konfliktu v Jemenu a podobně, poté krátce Islámský stát opět odvolal toto a jaksi vyzval k zabíjení bezvěrců i v takto těžké době. Je evidentní, že v tuto chvíli se bojuje na jiné frontě, já bych nikdy nenazval to, v čem žijeme, že jsme v nějaké válce, to je jenom zase součást, nevím jestli chtěného, ale minimálně strašení lidí. Válka je úplně něco jiného. Když bych to tak bagatelizoval, tak před 80 lety byli naši předci vyzýváni k tomu, aby šli bojovat. My jsme dnes jenom vyzýváni k tomu, abychom byli doma, abychom zbytečně někde necourali, abychom jaksi dodržovali hygienická opatření a nosili ochranné roušky. Tak to jistě posluchači budou se mnou souhlasit, že to není válka. Nelze to tak interpretovat

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
I když, vstupuji Vám do toho, ten, jak se často říká, na rozdíl, aniž bych cokoliv zlehčovala, tak ten virus je neviditelný nepřítel.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Samozřejmě. Tady je potřeba říct odpůrcům Schengenu, že i kdybychom měli hranice jako v Severní Koreji, tak by ten virus sem přišel. Takže to si jako nedělejme iluze, že takováto opatření mohou něco takového zastavit. Svět, ano, řeší dneska něco jiného, ale obávám se, že až ta epidemie jaksi odezní, tak tu budeme vidět znova oživení sporu Spojených států a Číny, my jsme se o tom už zmínili, neboť tenhle ten souboj o vedoucího lídra ve světě bude pokračovat a Donald Trump v tomhletom myslím, a teď nechci říkat, do jaké míry je to dobře nebo špatně, ale má jasno, a bude dělat všechno pro to, aby i tu vinu svalil na Čínu, aby mu to pomohlo v listopadu, v prezidentských volbách.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Pokud k nim dojde.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
To neumíme predikovat, bylo by zajímavé, jestli by se stala obdoba, jak Kacziński v Polsku tlačí na volby, tak jestli tam bude někdo tlačit. Počkejme, já myslím, že bychom ty výroky, které směřují k věcem za půl roku, že bychom měli klidně ještě upozadit a počkat, a soustředit se na to, co je dneska, a jak se vypořádáme s problémem dneška. Ono se to vždycky pak nějak vyřeší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A nebo také co bylo včera, v Německu, mám na mysli zatčení islamistů, kteří zřejmě chystali teroristické útoky.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Je to evidentně, já jsem to trochu naznačil, oni to, myslím, že byli z Tádžikistánu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Přesně tak.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Ve jménu Islámského státu. Ta indoktrinace je tady samozřejmě evidentní, já si myslím, že po této krizi bychom se měli jako mezinárodní společenství skutečně velmi zaměřit, a myslím, že by o tom i Jens Stoltenberg a další lidé, měli uvažovat, abychom ty příčiny, proč ti lidé nás tak upřímně nenávidí a proč nás chtějí zabíjet. Abychom ty příčiny se snažili odstranit, abychom se podívali na ten svět, který je destabilizován v řadě svých oblastí, ze kterých pramení hodně nebezpečí, ale také hodně zloby, hodně neštěstí a podobně, abychom tyhlety regiony pomohli zastabilizovat, abychom se konečně dohodli a věděli, co v Sýrii, protože to jak Severoatlantická aliance, především Spojené státy, nechaly volnou ruku Turecku řádit na severu Sýrie, to podkopalo vnímání kreditu aliance mnohem víc než ruské snahy, ji destabilizovat, Líbye a podobně, těch míst je tady podstatně více.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Kdyby se Rusko nezapojilo před, pokud se nepletu, před třemi lety, byl by ten, bohužel tedy hypotetická otázka, konflikt, dnes někde jinde? Nebo už by válka nebyla?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
No asi Bašár Asad by to nepřežil, to je evidentní, já myslím, že ten ruský "triumfální" jaksi návrat na mezinárodní scénu, který mu bohužel umožnila nepříliš prozíravá politika Donalda Trumpa, tak kdyby to Rusové neudělali, tak samozřejmě Bašár Asad by tam nebyl, oni to neudělali z lásky k Baščáru Asadovi, oni se takto vrátili triumfálně, jak jsem řekl, zachránili si svoji jedinou námořní základnu mimo své území, a to je v syrském Tartúsu, ale ten konflikt je výsledkem zájmu řady států, počínaje Spojenými státy, ale také Saúdskou Arábií, Tureckem, státy v galfu, Ruskem, a podobně, které tam buď, Íránu, které tam buď jaksi osobně nebo prostřednictvím podpory různých proxy skupin, prosazují své zájmy, kdyby se tam skutečně takto do toho nezasahovalo, takto často velmi protichůdně, tak si myslím, že by ta občanská válka už skončila. Dneska se jenom prodlužuje, dneska je tu snaha Turecka bránit tomu, aby Bašár Asad dobyl zbytek svého území, což nemůže se přece někdo divit, že někdo chce ovládat své celé vlastní území a že tu oblast okolo Idlíbu chce dostat zpátky pro svoji kontrolu, to vše je logické, ale jak jsem řekl, ty protichůdné zájmy jsou tu takové a jaksi zastavují logiku války, a prodlužují utrpení mnoha lidí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A co bylo, podle Vás, podstatou konfliktu, který si vyžádal nejméně 150 000 mrtvých, mám teď na mysli občanskou válku v Libanonu, od jejího začátku uplynulo 45 let. Tam na počátku byl tedy útok křesťanských milicí na autobus s Palestinci, a válka učinila z tzv. Švýcarska Orientu, jak se přezdívalo Libanonu, vlastně zničenou, rozbombardovanou zemi.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Je potřeba říct, že Libanon, jako dřívější francouzská država, měla ve své ústavě a má zakotveno, že prezidentem země je křesťan, předsedou parlamentu je šíický muslim a předsedou vlády je sunický muslim, tak aby se vyvážila ta etnická a náboženská rozloženost v té zemi, že to po dlouhou dobu velmi dobře fungovalo, že tu zemi ovlivnilo jak vznik Izraele, Jomkipurská válka, šestidenní válka, snížil nebo zmenšil se počet, samozřejmě muslimů, vůči křesťanům, že do Libanonu ingerovala velmi silně Sýrie, která se stáhla myslím až někdy v roce 2005 nebo kolik, že tam ingeruje Hizballáh, který byl stvořen Íránem, tak, aby jaksi ohrožoval Izrael, ten konflikt byl velmi dlouhý, velmi krvavý, ta část té země, krásné země, jak jste řekla, Švýcarského východu, Paříž je, nebo Bejrút je Paříží východu, vidíme části města krásné, výstavní, úžasné části, rozbité a podobně, já myslím, že ta země se destabilizovala a zároveň ta destabilizace, byť to tak navrch nemusí být vidět, dál prohlubuje těmi Palestinci, kteří jsou na území, ale i běženci ze Sýrie a podobně. Viděli jsme také silnou ingerenci Saúdské Arábie, když premiér Harírí byl zadržen v Saúdské Arábii, kdy podal demisi, prostě tam zase vidíme, že to je další země, ve které si regionální mocnosti rozehrávají svoje hry a je tu čím dál tím víc evidentní ta snaha Íránu, budovat ten svůj vliv na ose Damašek, Bejrút, Bagdád a Teherán. Íránský vliv se naprosto zvýšil poté, co George Bush odstranil jedinou silnou protiváhu v regionu, Saddáma Husajna. Myslím si, že Libanon je takovým tím i odrazovým můstkem, nebo součástí toho boje soupeření, kdo povede islámský a arabský svět, jestli to bude šíický Írán nebo sunická Saúdská Arábie. Je vidět, že ten region je velmi složitý, velmi komplikovaný a projevuje se v něm a promítá se v něm řada velkých zájmů, aniž bychom, byť to je velmi důležitá součást, se dívali jenom na otázku ropných zdrojů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Odhalila teď občanská válka zájmy těch vlivných regionálních, ale i světových mocností, podobně jako to vidíme v Sýrii nebo v Jemenu?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Já si myslím, že to je nepochybně tak, jak jste řekla.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Konstatuje bezpečnostní poradce Andor Šándor. Rusko požádalo o sochu maršála Koněva, kterou z náměstí nechala odstranit radnice Prahy 6. O její předání žádá ministra obrany, Metnara, jeho ruský protějšek Šojgu. Z Ruska se dokonce začaly ozývat hlasy podnikatel a politiků, aby pomník městská část nabídla Rusům ke koupi. Proč mají oni najednou takový zájem? Co je za tím ruským vyhrožováním?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
No tak my jsme svědky již dlouhodobého zhoršování vztahů s Ruskou federací v rámci, jak jsem to nazval, hloupého, vesnického, hospodského rusobijství, které si myslím nemá co dělat ve veřejném prostoru. Já bych jenom řekl, že jenom hlupák si rozšiřuje okruh svých nepřátel, úplně zbytečně. Pro Rusy to má samozřejmě ty dvě roviny, takovou tu oficiální, že se cítí tím uraženi, je to navíc v předvečer 75. výročí vítězství nad fašismem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ale to s tím nesouvisí. Nebo myslíte, že ano?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Já si myslím, že v Rusku ten sentiment, kdy každý má v rodině někoho, kdo byl zabit nebo byl zraněn ve druhé světové válce, že je silný. To my to možná tady necítíme, ale oni to tak asi vnímají. Myslím si, že takto by se ty věci asi řešit neměly.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ta socha je ale naše.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Jo, to určitě, no tak o tu sochu, to si myslím, že to je jenom takové.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Myslíte, že to je zástupný problém?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Asi jo, to je jenom takové handrkování, já si ani nemyslím, že by úplně v Rusku všichni plakali nad Koněvem, jde spíš o tu obecnou jaksi otázku nebo ten postoj k roli Sovětského svazu a Rudé armády za druhé světové války, která je naprosto nezpochybnitelná a tím, že řekneme, že jsme ho museli sundat, protože neměl masku, roušku, to je jenom idiotství, které opravdu je na úrovni pubertálních kluků, které by vůbec nemělo zaznívat ve veřejném prostoru, konečně, pro mě to nebyla oslava Koněva, pro mě to byla připomínka heroického úsilí Rudé armády, která při osvobozování České republiky, nebo Československa, přišla o 550 000 vojáků, z toho 140 000 mrtvých, a to je něco, co třeba je jaksi pietně vzpomínat, jestli to mělo být v roce 1980 zrovna sochou maršála Koněva, to si úplně nejsem jist, ale když už jaksi ta socha stála, tak takovýmto způsobem s ní zacházet mi přijde velmi neobratné, když použiji opravdu takový mírný výraz.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co dělá, podle Vás, Rusko pro dobré česko-ruské vztahy? Připomenu vyjádření Černínského paláce, který říká, nebo odkazuje na dlouhodobou neochotu ruských orgánů obnovovat válečné pomníky padlých československých legionářů v Rusku.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
To je sice pravda, to je fakt, že oni se prostě i na roli těch našich legionářů prostě z té doby dívají jinak, než se na ně díváme my, ale pokud existují dohody o udržování, ochraně, a já nevím, co všechno, těchto hrobů, tak by je měla nepochybně i ruská strana dodržovat, to, že sejmeme maršála Koněva z podstavce, asi si nevynutíme jejich reakci, potom ta reakce, že expo přijmou zákon, který bude jaksi pronásledovat lidi, kteří budou se takto chovat k válečným symbolům, mi přijde totálně přestřelené z Moskvy. Je třeba to naprosto odmítnout, byť ten akt, jak jsem řekl několikrát, nebyl dvakrát chytrý, tak ruská reakce mi přijde hrozně přestřelená.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A čím tedy, abychom byli konkrétní, stačí jeden, dva příklady, přispěla Ruská federace k posilování těch dobrých vztahů mezi Moskvou a Prahou?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
No, popravdě řečeno, pokud nás Ruská federace vnímá jako největšího nepřítele.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Myslíte?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Severoatlantickou alianci, to je v jejich strategických dokumentech, a my jsme součástí Severoatlantické aliance, tak jsme přeneseně součástí toho problému, součástí té hrozby, kterou oni vnímají, a oni takto také tu politiku vůči nám dělají, já jsem vždycky říkal, že Rusko není vojenská hrozba, ale je bezpečnostní hrozba. Je otázka, a to říkám také, Rusko je agresivně obranné, nikoliv agresivně útočné, a ta politika, myslím si, že se ozývá hodně hlasů, které jaksi říkají, že bychom měli přehodnotit tu politiku vůči Rusku, že bychom se měli zamyslet nad tím, jestli to rozšiřování Severoatlantické aliance na východ, bez toho, aniž by se braly ruské bezpečnostní zájmy v potaz, učinilo Evropu bezpečnější nebo ne. Na to si může každý dneska odpovědět, ale myslím si, že i po té koronavirové krizi bychom měli uvažovat o řekněme nějaké lepší vztahy, že pokračování v těchto vztazích není nic dobrého ani pro Rusy, ani pro nás.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Téma, ke kterému se bezesporu vrátíme. Bezpečnostní poradce Andor Šándor a jeho názory. Děkuji za ně. Na slyšenou.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Příjemný poslech dalších pořadů Dvojky přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.