Analytik: Přijmout Ukrajinu do NATO znamená ji vojensky bránit. Konflikt zemí válkou vyřešen nebude

Rusko v pondělí 8. 7. 2024 zaútočilo na civilní cíle na Ukrajině a zasáhlo dětskou nemocnici v Kyjevě. Útok si vyžádal minimálně 36 mrtvých a více než 150 zraněných. Ruská armáda také za bílého dne zaútočila raketami na města Kryvyj Rih, Slovjansk a Kramatorsk.

Čtěte také

Analytik Smetana: Diplomatická ofenziva jistě smysl má. To zásadní, co Ukrajina urgentně řeší, ale Západu uniká

„Domníváme se, že cíle ruských útoků jsou tři,“ vysvětluje analytik Ludvík. „Jednak ničit strategickou infrastrukturu. To není případ toho útoku na nemocnici, ale je to případ útoku na zbrojovky, o kterém Ukrajinci z pochopitelných důvodů tolik nemluví, ale jsou mnohem častější než útoky na samotnou civilní infrastrukturu.“

„Dále je to snaha podlomit morálku ukrajinského civilního obyvatelstva a přesvědčit Ukrajince, že se vyplatí jednat i třeba za cenu nějakých územní ztrát.“

„A třetím cílem je výběr skutečně velmi bolestivých cílů, které ukrajinským ozbrojeným silám nezbývá než bránit a vyčerpávat tím protivzdušnou obranu. A na posledních útocích vidíme, že ukrajinská protivzdušná obrana už je velmi vyčerpaná, chybí jí munice a potom je pro ni těžké bránit i ty nejdůležitější cíle.“

Čtěte také

Analytik Ludvík: Ukrajinci musí neustále Západu připomínat, proč je důležitá jeho podpora. Každý z nás totiž časem otupí

Možná vzpruha pro Ukrajinu

Večer v úterý 9. 7. začne slavnostní akcí k oslavě 75. výročí vzniku Severoatlantické aliance alianční summit ve Washingtonu. Potrvá do čtvrtka 11. 7. 2024. Českou republiku na něm reprezentuje prezident Petr Pavel. Očekávání od schůzky se u různých států liší.

„Primárně tam státy potvrdí svoji jednotu a odhodlání podporovat Ukrajinu. Velkou otázkou je do jaké míry se NATO zaváže k tomu, že Ukrajinu jednou v budoucnosti přijme mezi členské státy,“ uvažuje analytik.

„Pokud padne nějaký jasný závazek, tak to pro Ukrajinu bude velká morální vzpruha,“ dodává. „Státy zejména východního křídla poměrně aktivně podporují, aby Ukrajina do NATO vstoupila.“

Čtěte také

Analytik Smetana: Do války s Ruskem NATO nepůjde. Změnilo by to až použití jaderných zbraní

Obava zemí NATO

Podle analytika ale koncem války konflikt nezanikne. „Přijmout Ukrajinu do NATO znamená ji vojensky bránit. Konflikt válkou téměř určitě vyřešen nebude.“

Ludvík dále vysvětluje, že i v případě zcela zásadního diplomatického kompromisu, který není pravděpodobný, by mezi zeměmi pokračoval konflikt nízké intenzity nebo minimálně nepřátelství.

„Členské země potom musí být schopné Ukrajinu bránit. Pokud by nebránily, tak je to ještě horší, než kdyby ji nepřijaly. Faktem je, že většině států NATO se nechce jít s Ruskem do války. Takže to je něco, čeho se země trochu bojí.“

Čtěte také

Komentátor Černý: Rusko nemá důvod válku ukončit. Putin bude čekat na to, kdo usedne v Bílém domě příští rok

Kontroverze na summitu?

„Dále se budou nepochybně řešit praktické otázky, jak posílit alianční obranu z hlediska toho, jak bránit členské státy. Na tom vlastně není žádná zásadní kontroverze.“

Pokud nějaká kontroverze existuje, tak přichází s tím, jak rozdělit náklady mezi USA a evropské spojence. „Současná americká administrativa je tolerantnější k tomu, že Evropané stále nejsou schopni plně zajistit vlastní obranu. Do budoucna to může být mnohem větší problém ve chvíli, kdy by se do Bílého domu vrátil Donald Trump.“

„Trumpovo zvolení může válku ukončit. Trump je ale neřízená střela, takže těžko predikovat. Problém může být i v tom, že válku nemusí nutně ukončit za podmínek, které budou dobré pro Ukrajinu,“ ukončuje myšlenku Ludvík.