Analytik Ludvík: Vstupem do NATO se Česko chtělo vrátit do Evropy. Strach z Ruska tehdy nebyl hlavní motivací

Švédsko po zhruba 200 letech opustilo princip vojenské neutrality. Reaguje vstupem do Severoatlantické aliance na ruské napadnutí Ukrajiny a přes dva roky trvající válku?

Čtěte také

Michal Smetana: NATO znovu našlo smysl své existence. Zřetelně ho teď vidí i Švédsko a Finsko

„Naprosto jednoznačně,“ přitakává analytik Jan Ludvík z Katedry bezpečnostních studií na Univerzitě Karlově. „Změna neproběhla ze dne na den. Debata do určité míry ve Švédsku probíhala už předtím a Švédsko už od 90. let nebylo neutrální zemí do té míry, jako bylo předtím, protože docházelo k integraci do západních bezpečnostních struktur.“

Jaká tedy je země, která nově patří mezi členské země NATO? „Země, která unese svoji vlastní váhu bezpečnostně, což neplatilo pro všechny členské státy aliance. Švédsko právě proto, že bylo neutrální, muselo udržovat poměrně rozsáhlé ozbrojené síly a má vlastní, unikátní obranný průmysl,“ komentuje Švédsko Jan Ludvík a potvrzuje, že je pro alianci nepochybně příspěvkem.

25 let v NATO

Je to přesně 25 let, co do Severoatlantické aliance vstoupila Česká republika. Kvůli tomu mimo jiné do Česka přiletěl i bývalý americký prezident Bill Clinton.

Čtěte také

Analytik Jan Ludvík: S konvenční válkou už Západ nepočítal. Transformace armád potrvá roky

„Prezident Clinton hrál naprosto zásadní roli v rozšiřování aliance,“ říká Ludvík. „V 90. letech rozšiřování nebylo o vojenský věcech, podmínky pro nové členské státy se týkaly především demokracie. A ty vojenské podmínky, které tenkrát třeba ČR musela plnit, nebyly to nejdůležitější.“

„Tehdejší rozšiřování nebylo o tom, že se nově přistupující státy obávaly Ruska, ale primárně o tom, že chtěly být opět součástí Západu, stvrdit to, že se po 40 letech, kdy byly součástí východním bloku, vrací do Evropy.“

Proměna Armády ČR

Jaká byla armáda v době jejího vstupu do NATO a jak se za posledních 20 let změnila? „Když jsme vstoupili do aliance, armáda ještě pořád byla do značné míry postsovětská. Vstup do NATO ji mění."

„Co potom přineslo další obrovský impulz, bylo působení v zahraničních misích. Tam armáda získávala zkušenosti a důstojníci vyjížděli do zahraničních škol. Ona se opravdu hodně zmodernizovala. Z hlediska techniky často méně než z hlediska způsobu přemýšlení,“ říká Ludvík a dodává, že šlo o změny k lepšímu.

Čtěte také

První česká vojenská pilotka: Armáda vás naučí táhnout za jeden provaz a být splachovací

„Armáda získala zkušenosti v zahraničních misích. Změnila se z armády, která byla připravena zaútočit směrem k Rýnu a s obrovským množstvím těžké techniky, na armádu výrazně menší, lehčí, nasaditelnou v zahraničí.“

„Dneska trošku narážíme na to, že bychom potřebovali, aby armáda byla zase spíš trochu těžší. Měla opět víc železa a víc byla připravená bojovat v Evropě, což je přirozený vývoj. Hrozby v 90. letech a na začátku 21. století v Evropě nebyly. Na obranu se dávalo málo peněz a nebyla to jenom hloupost a naivita, hrozby opravdu objektivně neexistovaly.“