Analytik Ludvík: Vstupem do NATO se Česko chtělo vrátit do Evropy. Strach z Ruska tehdy nebyl hlavní motivací
Před 25 lety, 12. března 1999, vstoupila Česká republika do Severoatlantické aliance. Stala se tak spolu s Polskem a Maďarskem součástí první trojice států, která se k NATO připojila po skončení studené války. Jak se o rozšíření zasloužil bývalý americký prezident Bill Clinton? Jakou proměnou od té doby prošla česká armáda? Na otázky odpovídá v pořadu Jak to vidí... analytik Jan Ludvík. Okomentuje také nejnovějšího člena NATO, Švédsko, a přiblíží vývoj války na Ukrajině.
Švédsko po zhruba 200 letech opustilo princip vojenské neutrality. Reaguje vstupem do Severoatlantické aliance na ruské napadnutí Ukrajiny a přes dva roky trvající válku?
Čtěte také
„Naprosto jednoznačně,“ přitakává analytik Jan Ludvík z Katedry bezpečnostních studií na Univerzitě Karlově. „Změna neproběhla ze dne na den. Debata do určité míry ve Švédsku probíhala už předtím a Švédsko už od 90. let nebylo neutrální zemí do té míry, jako bylo předtím, protože docházelo k integraci do západních bezpečnostních struktur.“
Jaká tedy je země, která nově patří mezi členské země NATO? „Země, která unese svoji vlastní váhu bezpečnostně, což neplatilo pro všechny členské státy aliance. Švédsko právě proto, že bylo neutrální, muselo udržovat poměrně rozsáhlé ozbrojené síly a má vlastní, unikátní obranný průmysl,“ komentuje Švédsko Jan Ludvík a potvrzuje, že je pro alianci nepochybně příspěvkem.
25 let v NATO
Je to přesně 25 let, co do Severoatlantické aliance vstoupila Česká republika. Kvůli tomu mimo jiné do Česka přiletěl i bývalý americký prezident Bill Clinton.
Čtěte také
„Prezident Clinton hrál naprosto zásadní roli v rozšiřování aliance,“ říká Ludvík. „V 90. letech rozšiřování nebylo o vojenský věcech, podmínky pro nové členské státy se týkaly především demokracie. A ty vojenské podmínky, které tenkrát třeba ČR musela plnit, nebyly to nejdůležitější.“
„Tehdejší rozšiřování nebylo o tom, že se nově přistupující státy obávaly Ruska, ale primárně o tom, že chtěly být opět součástí Západu, stvrdit to, že se po 40 letech, kdy byly součástí východním bloku, vrací do Evropy.“
Proměna Armády ČR
Jaká byla armáda v době jejího vstupu do NATO a jak se za posledních 20 let změnila? „Když jsme vstoupili do aliance, armáda ještě pořád byla do značné míry postsovětská. Vstup do NATO ji mění."
„Co potom přineslo další obrovský impulz, bylo působení v zahraničních misích. Tam armáda získávala zkušenosti a důstojníci vyjížděli do zahraničních škol. Ona se opravdu hodně zmodernizovala. Z hlediska techniky často méně než z hlediska způsobu přemýšlení,“ říká Ludvík a dodává, že šlo o změny k lepšímu.
Čtěte také
„Armáda získala zkušenosti v zahraničních misích. Změnila se z armády, která byla připravena zaútočit směrem k Rýnu a s obrovským množstvím těžké techniky, na armádu výrazně menší, lehčí, nasaditelnou v zahraničí.“
„Dneska trošku narážíme na to, že bychom potřebovali, aby armáda byla zase spíš trochu těžší. Měla opět víc železa a víc byla připravená bojovat v Evropě, což je přirozený vývoj. Hrozby v 90. letech a na začátku 21. století v Evropě nebyly. Na obranu se dávalo málo peněz a nebyla to jenom hloupost a naivita, hrozby opravdu objektivně neexistovaly.“
Související
-
Analytik: Ukrajinci musí Západu připomínat, proč je důležitá jeho podpora. Každý z nás časem otupí
Nejvyšší vedení ukrajinské armády prochází personálními změnami. Jaké mohou být důvody těchto změn, komentuje analytik Jan Ludvík z Katedry bezpečnostních studií FSV UK.
-
Jan Fingerland: NATO se přestěhovalo do Skandinávie
„Vladimiru Putinovi za zásluhy o rozšíření NATO.“ To stojí na fiktivní žertovné plaketě, jejíž obrázek někdo vyrobil na počítači a miliony lidí jej teď sdílí.
-
Bezpečnostní analytik Ludvík o Ukrajině: Vyhraje ten, kdo je schopný dlouhodobě doplňovat ztráty
Co bude pro Ukrajinu znamenat opotřebovací válka? Jakým směrem se má v následujících letech ubírat Armáda ČR? Hostem dnešního pořadu Jak to vidí... je analytik Jan Ludvík.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.