Analytik Jan Ludvík: S konvenční válkou už Západ nepočítal. Transformace armád potrvá roky

„Další dodávky, zejména munice, jsou pro Ukrajinu naprosto klíčové. V budoucnu to bude ale nejenom munice, ale i nová technika, protože ta stará se opotřebovává,“ potvrzuje v pořadu Jak to vidí... Jan Ludvík z Katedry bezpečnostních studií Institutu politologických studií FSV UK.

Čtěte také

Michal Smetana: Příměří nevede ke konci násilí. Je to jenom intermezzo, z kterého by těžilo hlavně Rusko

Ukrajina byla dosud primárně zásobována technikou a municí ze skladů, které se ale pomalu vyprazdňují. Problém je, že kapacity výroby byly v Evropě a ve Spojených státech přizpůsobené tomu, že tu válka tohoto typu dlouho nebyla. „Z hlediska ekonomiky obrany je totiž nákup munice na sklady velmi drahý. I munice má totiž nějakou životnost a po určité době se musí zlikvidovat,“ vysvětluje analytik.

I druhá možnost, tedy platit zbrojnímu průmyslu, aby udržoval výrobní kapacitu, přestože se nevyužívá, je velmi drahá. „Je to něco, co musí stát vyvažovat vůči dalším rozpočtovým požadavkům. A ve chvíli, kdy jsme za jediné nepřátele po ukončení studené války považovali teroristy z hanebných režimů, nebylo nutné tolik napínat ekonomickou sílu Západu v oblasti zbrojení. Proto výrobní kapacita stále klesala.“

Málo munice

Potřeba navýšení ale není podle Ludvíka nic, co bychom historicky neznali. „Ve všech velkých válkách došlo na krizi, kdy armády měly málo munice. Doufejme, že se nyní podaří navýšit výrobu včas, protože Rusko nepochybně také nemá bezedné zásoby a muselo výrobu navýšit. Zdá se ale, že Rusové tento problém začali řešit dřív.“

Problém Ukrajiny v oblasti zbrojení tkví také v tom, že klíčová dělostřelecká munice se na Ukrajině vyráběla právě v těch částech, které se dostaly do sféry vlivu ruských separatistů v roce 2014. „Zásobování dělostřeleckou municí bylo tedy problematické už před válkou. Ukrajinci se ji snažili nakoupit jinde, což samozřejmě Rusové různě sabotovali, a omezeně si ji dnes vyrábějí i sami. Průmyslová válka je ale velmi hladová. Sama na to Ukrajina nestačí a potřebuje, aby jí v tom Západ pomáhal.“

Transformace armád

Na svoji obranu ale musí myslet i Západ. Po anexi Krymu to bylo zejména východní křídlo NATO, které si uvědomilo, že může válka nastat, a začalo řešit svoji obranyschopnost. Dvě procenta HDP na obranu ale rozhodně všichni neplatili.

Čtěte také

iROZHLAS

Expert: Válka na Ukrajině změní podobu evropských armád, kombinuje zákopy s technologiemi 21. století

„My jsme od Ruska ještě relativně daleko. Ruská invaze je něco, co nám v nejbližší době nehrozí. Státy, které ale s Ruskem hranici mají, skutečně výdaje na obranu zvýšily ještě před rokem 2022. I tady ale vidíme, že to samo o sobě nestačí, že to trvá. Když se armády dlouhodobě podfinancovaly, a ještě k tomu transformovaly pro úplně jiný typ konfliktu – tedy pro nasazení v zahraničních misích, tak ani ta dvě procenta to okamžitě nezmění. Potrvá to roky.“

Západní státy si po Krymu sice přiznaly, že na konvenční válku může dojít, transformace ale byla pomalá. „Současná válka na Ukrajině to urychluje. Všechny armády NATO teď nakupují těžkou techniku a munici. Vzniká ale nový problém. Jednak to nejvíce potřebuje Ukrajina a jednak je, jak už bylo řečeno, výroba omezena. Státy NATO se tedy začínají přeplácet, na což bohužel doplácejí menší a chudší členové,“ uzavírá Jan Ludvík.