Michal Smetana: Příměří nevede ke konci násilí. Je to jenom intermezzo, z kterého by těžilo hlavně Rusko

K iniciativě založené bývalým komunálním politikem Matějem Stropnickým, bývalým ministrem zahraničí Janem Kavanem a imunologem Václavem Hořejším se připojili i osobnosti z řad publicistů, umělců, pedagogů či lékařů. Akademie věd se však od výzvy požadující okleštění ruských sankcí a zastavení dodávek zbraní na Ukrajinu včera distancovala.

Čtěte také

Václav Hořejší: Tvrdý postup vůči Rusku je hra na kuře. Ukrajina by měla vyhlásit jednostranné příměří

Jako problematický vnímá návrh i odborník na mezinárodní bezpečnost Michal Smetana. „Příměří totiž není něco, co automaticky vede k ukončení násilí a k nastolení stabilní situace. Naopak z minulosti víme, že příměří je jenom intermezzo, ve kterém strany nabírají dech a potom pod jakoukoli záminkou obnovují vojenské operace.“

Klid zbraní by nahrál Rusku

Jinými slovy příměří válku protahuje. Navíc by v současné chvíli klid zbraní podle Michala Smetany disproporčně zvýhodnil Rusko. „Rusko by si teď velmi potřebovalo dopřát operační pauzu, nějakým způsobem překlenout zimu, která je pro něj komplikovanější než pro Ukrajinu, naplno využít mobilizačního potenciálu, zkonsolidovat své síly a poté pokračovat v konfliktu. A to si nikdo – ani Ukrajina, ani Západ – nepřeje.“

Čtěte také

Jan Kofroň: Rusové udělali zásadní chybu. Nevšimli si, že na Ukrajině žije ukrajinský národ

Přesto se dá předpokládat, že i rusko-ukrajinský konflikt jednou skončí stejně jako všechny předchozí války mírovou smlouvou. Je tu ale problém. „Pokud by Rusko přistoupilo na základní princip, který Západ, Ukrajina a obecně celý civilizovaný svět musí držet, tedy že se situace vrátí tam, kde byla teritoriálně před válkou, nikdo mírovým rozhovorům nebude bránit. Bohužel Rusko opakovaně tvrdí, že míru může být dosaženo pouze tehdy, pokud Ukrajina uzná Ruskem anektovaná území, která ale podle mezinárodního práva patří Ukrajině,“ vysvětluje Smetana.

Podle něj je to ale něco, co podle všech mezinárodních norem nemůže být nikdy akceptováno. „Útočná válka s cílem získat jakékoli teritorium je v mezinárodním právu zakázaná, neakceptovatelná, navíc jde o situaci, která je dlouhodobě velmi nestabilní.“

Další krveprolití?

Pokud by totiž válka skončila tím, že Rusko bude kontrolovat podstatnou část ekonomicky velmi důležitého teritoria Ukrajiny, bude mezi stranami napětí, které podle odborníka na mezinárodní politiku velmi pravděpodobně povede k dalšímu krvavému kolu války.

Čtěte také

Bezpečnostní analytik Jan Ludvík: Válka na Ukrajině nebyla plánovaná jako válka. Ale jako puč FSB, připravený téměř bez vědomí ruské armády

Zničující pro Ukrajinu by bylo i rozhodnutí, že přistoupí na výměnu míru za podstoupení svého území Rusku. „Opět by to dlouhodobě přineslo obrovské napětí a nestabilní situaci, protože bychom měli dvě země, které spolu budou sdílet militarizovanou hranici a budou mít nevyřešené teritoriální spory. Cílem proto není jen spravedlivý mír, ale hlavně stabilní mír. Tedy mír, který nepovede k dalšímu konfliktu.“

Minulost to ostatně ukazuje jasně. „Proto není dobrá strategie naprosto zavrhnout diplomacii, ale naopak dostat Rusko vojensky do takové pozice, ve které pro něj bude akceptovatelný takový mír, kdy nebude požadovat teritoriální zisky a integrita Ukrajiny zůstane nedotčena,“ uzavírá Michal Smetana.