Bezpečnostní analytik Ludvík: Rusko zahájilo opotřebovací válku. Vyhraje ten, kdo je schopný dlouhodobě doplňovat ztráty

„Obě strany se na protiofenzivu připravovaly a ukázalo se, že ukrajinská strana neměla k dispozici dostatek sil a dostatek času na výcvik, zatímco ruská strana byla adekvátně připravená. To znamená, že ofenziva nedosáhla svých stanovených cílů,“ komentuje současnou situaci na Ukrajině Jan Ludvík. Následně vysvětluje, že označovat ofenzivu za selhání může být zavádějící. „Neznamená to, že by něco zkazili, oni vlastně neudělali nic zásadního špatně. Válka je soubojem dvou a když ten druhý také neudělá nic špatně, nemusíte uspět.“

Čtěte také

Ukrajina je na další zimu připravena. Jejich odborníci tvrdí, že teď už je Kreml jen tak nepřekvapí

Ukrajina podle ruských médií přišla během protiofenzivy o více než 125 tisíc vojáků a 16 tisíc zbraní. Ukrajinský generální štáb odhaduje, že Rusko přišlo od začátku války o více než 330 tisíc vojáků. „Čísla, minimálně ta, která zveřejňuje ruská strana, jsou absolutně nevěrohodná, nemáme důvod jim věřit,“ zdůrazňuje Ludvík.

„Čísla, která uvádí ukrajinská strana, se častěji přibližují západním nezávislým odhadům, byť Ukrajina také určitým způsobem zveličuje ruské ztráty a trošku potlačuje ty svoje, nebo je nezveřejňuje.“ Následně dodává, že v každém případě jde o lidské životy a ztráty na obou stranách jsou obrovské.

Politici vs. vojenské vedení

List Ukrajinska pravda s odvoláním na nejmenované zdroje napsal, že Volodymyr Zelenskyj při komunikaci s některými veliteli ozbrojených sil obchází náčelníka generálního štábu Valerije Zalužného. Pokud tomu tak je, může to ovlivnit řízení armády a celé války. „Je to velmi nešťastná situace, která nahrává protivníkovi a ztěžuje velení. Pokud přichází rozkaz ze dvou míst, jsou velitelé vystaveni určité nejistotě, co mají vlastně dělat.“

Čtěte také

Libor Dvořák: Rozhodující úder zatím Ukrajina ani Rusko nezvládly zasadit

Tato situace ale není úplnou novinkou. „Už od bojů o Bachmut jsou náznaky, že existuje zásadní nesoulad mezi Zelenským a Zálužným v tom, jak by se válka měla vést.“ Je nutné si uvědomit, že Zelenský je součástí ukrajinské domácí politiky a politikem zůstává i ve válce. „Válka je pokračováním politiky jinými prostředky, to znamená, že má dosahovat nějakých politických cílů. Pro Ukrajinu je to svobodná a demokratická Ukrajina.“

Můžeme zde poměrně snadno sledovat určité napětí mezi politickým a vojenským vedením země. „Je do značné míry nevyhnutelné, že v nějaké chvíli vojáci preferují něco trochu jiného než politici.“ Ludvík však zdůrazňuje, že v demokratickém státě by to vždy mělo být politické vedení, které rozhodne a následně i nese zodpovědnost.

Doplňováním ztrát k vítězství

Chystá se Rusko k zahájení opotřebovací války, jak říká Karel Řehka, náčelník Generálního štábu Armády ČR? „Zcela jednoznačně ano, už v ní v podstatě je.“ Druhý typ války se vyznačuje manévrováním a je rozhodovaný rychlými operacemi, ve kterých dochází k rychlým změnám na frontě. „Na Ukrajině k žádným zásadním teritoriálním změnám nedochází,“ vysvětluje analytik Ludvík v pořadu Jak to vidí...

„Vyhraje nikoliv ten, kdo má menší ztráty, byť je to výhoda, ale ten, kdo je schopen ztráty dlouhodobě doplňovat. Máme někdy tendenci smát se ruské armádě za to, kolik už ztratila tanků a děl, ale musíme si uvědomit, že ztratila násobně víc techniky, než má třeba k dispozici německá armáda, a na její bojeschopnosti to podle všeho nemá žádný vliv.“