Expert: Evropa kupuje z Ruska víc jaderného paliva než před válkou. Je těžké vyhnout se Rosatomu
Mezinárodní reputace ruské státní korporace Rosatom – jednoho ze světových lídrů jaderné energetiky – značně utrpěla v roce 2022 v důsledku její účasti na obsazení ukrajinských jaderných elektráren. Sankce na ni ale uvaleny nebyly především proto, že Rosatom dlouhá léta posiloval svůj vliv na zahraniční partnery, píše v analýze nezávislého ruského vydání 7x7 Gorizontalnaja Rossija Konstantin Fomin, bývalý mediální koordinátor ruské pobočky Greenpeace.
Hned první den invaze na Ukrajinu ruská vojska obsadila Čenobylskou jadernou elektrárnu, aniž by při tom narazila na odpor. O týden později dobyla Záporožskou jadernou elektrárnu, která je největší v Evropě. Obojí se dá kvalifikovat jako válečný zločin. 56. článek Ženevské konvence totiž útoky na jaderné elektrárny zakazuje.
Čtěte také
Během následujících let byly obě elektrárny nejednou ostřelovány. Do černobylského sarkofágu ukrývajícího čtvrtý, kdysi vybuchlý energoblok, narazil dron a způsobil na příkrovu požár. V Záporožské elektrárně bylo dělostřeleckými náboji zasaženo skladiště jaderného odpadu.
Záporožská elektrárna byla také několikrát odříznuta od dodávek elektrické energie, což mohlo způsobit selhání chladícího zařízení reaktoru a jeho roztavení jako ve Fukušimě.
Odpovědnost za tyto situace by podle Fomina neměli nést jen ruští vojáci. Již 11. března 2022, týden po obsazení, se v Záporožské jaderné elektrárně objevili pracovníci Rosenergoatomu, což je dceřiná společnost Rosatomu. V říjnu téhož roku Putin podepsal dekret, kterým elektrárnu označil za ruský majetek a její správu předal této ruské korporaci.
Ekologičtí aktivisté včetně Greenpeace a ruské nezávislé ekologické organizace Ekozaščita mnohokrát vyzývali, aby byly na Rosatom uvaleny sankce za účast v agresi. Západní vlády jim ale zatím nevyšly vstříc.
Obchod s nepřátelskými zeměmi
Rosatom neskrývá, že by rád zachoval a dokonce rozšířil spolupráci se západními partnery. Generální ředitel společnosti Alexej Lichačev minulý týden prohlásil, že doufá v obnovení jednání.
Čtěte také
Každoroční tržba ze zakázek s takzvanými nepřátelskými zeměmi přitom v poslední letech představuje průměrně 4 miliardy dolarů – tedy 20 procent všech zahraničních zisků společnosti, vysvětluje Fomin.
Dynamika dodávek ruského uranu a jaderného paliva na Západ je rozporuplná. V roce 2024 sice Evropská unie v porovnání s předchozím rokem snížila nákup ruského jaderného paliva o 40 procent, jenže v roce 2023 nákup vyrostl téměř dvojnásobně.
Evropa tak dodnes kupuje více ruského jaderného paliva pro své jaderné elektrárny než před válkou.
Rosatom a jeho uran
Ani s uranem není vše jednoznačné. Obecně platí trend snižování dodávek, ale například Německo ve třetím roce války zvýšilo jeho import o 70 procent.
Spojené státy loni zakázaly dodávky ruského uranu, ale nařízení počítá s výjimkami v případě, že neexistuje žádná alternativní možnost nebo jsou dodávky „výhodné pro národní zájmy“.
Čtěte také
Důvodem neutuchajícího zájmu je obrovský podíl Rosatomu na světovém trhu těžby a obohacování uranu. Poté co, společnost koupila půlku kazašského Buďonovského naleziště, kontroluje druhé největší zásoby uranu na světě a je na třetím místě, pokud jde o jeho těžbu.
V oblasti obohacování uranu zaujímá ruská státní korporace více než třetinu světového trhu. Odmítnout spolupráci s Rosatomem je proto pro Evropu a Spojené státy těžké.
Tento typ zakázek přitom zajišťuje přísun valut do Ruska a nepřímo podporuje i ruský zbrojní průmysl. Autor analýzy se odvolává na Washington Post, podle kterého společnosti spojené s Rosatomem nabízely ruským zbrojovkám pomoc s nákupem součástek, které nejsou k sehnání kvůli sankcím.
Desetiletí závislosti
Závislost na ruském uranu a jaderném palivu přitom není jediný nástroj mezinárodního politického vlivu, který Rosatom Putinovi poskytuje.
Ve výroční zprávě za rok 2023 ruská státní korporace uvedla, že její podíl na výstavbě a obsluze jaderných elektráren ve světě představuje 88 procent. Svým partnerům nabízí krajně výhodné podmínky.
Čtěte také
Země, která si stavbu elektrárny objednává, za ni většinou dodavateli platí, ale v případě Rosatomu je tomu naopak. Společnost sama poskytuje úvěry, které pokrývají někdy i 100 procent nákladů na projekt.
Sumy se pohybují kolem 10 až 20 miliard dolarů a roční úrok je 3 až 5 procent. V některých případech je půjčka i bezúročná. Nad tím, k čemu to Moskvě je, se zamýšlí autor článku vlivného vědeckého časopisu Nature Energy.
„Cíl může být nejen v příjmech. Země, která si stavbu elektrárny objedná, se na desetiletí stává závislou na Rusku a je vystavena jeho politickému vlivu,“ píše se v Nature Energy.
Reaktory Rosatomu fungují v průměru 60 let a přechod k jinému dodavateli jadrného paliva je drahý a představuje technologická rizika.
Jako příklad takové závislosti Fomin uvádí Maďarsko, které se v roce 2014 dohodlo s Ruskem na výstavbě dvou energobloků v jaderné elektrárně Paks.
Získalo od Ruska úvěr na 10 miliard dolarů s odkladem splátek a důsledkem je loajálnost Budapešti, která pravidelně blokuje hlasování o podpoře Ukrajiny a zavádění sankcí proti Rusku.
Čtěte také
To, že Rusko využívá civilní jaderné technologie k dosažení vojenských a politických cílů, není nic nového. Situace na Ukrajině ale představuje varovný precedens.
Jestliže dříve byly za zbraně považovány jaderné bomby a rakety, dnes se jimi mohou stát i civilní jaderné elektrárny, uzavírá Konstantin Fomin v analýze na stránkách nezávislého ruského vydání 7x7 Gorizontalnaja Rossija.
Poslechněte si všechny reportáže a analýzy Světa ve 20 minutách. Benjamin Netanjahu vyvíjí tlak na izraelský právní systém. – Proč se Arménii a Ázerbájdžánu nedaří uzavřít mír? Dalajláma oznámil, že jeho nástupce se nenarodí v Číně. Znamená pozastavení práva na azyl konec liberální demokracie v Polsku?
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
