Gabal: Evropa musí být nekompromisní. Je tu naděje, že po Putinovi represe v Rusku skončí

„Z jedné strany otevřené uskupení, ale zároveň společenství vůle, kam když někdo nechce, tak není pozvaný,“ říká v pořadu Osbnost Plus o rodící se koalici Gabal a všímá si, kdo zůstává stranou: „Například na summit v Paříži není pozvaný ani Viktor Orbán, ani Robert Fico.“

Čtěte také

Trump a Putin jednají o příměří. „Potkali se dva psychopati, tak si rozumí,“ říká historik Kelin

Přesto hrozí, že se Rusové pokusí při jednáních „vylepšit“ výsledek války od jednacího stolu a rozšířit svůj vliv i tam, kde toho nedosáhli silou. Tomu nahrává i postoj Donalda Trumpa, který je odhodlaný ukončit válku bez ohledu na důsledky.

A právě proto Evropa musí být jednotná a nekompromisní, zdůrazňuje sociolog. Bez Evropy totiž mír na Ukrajině nebude.

„Na případné mírové dohodě musí přece být také podpis ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. A Zelenskyj se bude opírat o garance, které přijdou z Evropy, ať už budou vojenské, hospodářské nebo civilizační,“ konstatuje Gabal. „To je velmi silná hrací karta, kterou Evropa má vůči Donaldu Trumpovi.“

Čtěte také

Vyjednavači a šedé eminence. Kdo domlouvá konec války na Ukrajině?

Naopak ruský prezident Vladimir Putin má pro vyjednávání s Trumpem velmi pragmatické důvody vycházející ze stavu ruského hospodářství.

„Usiluje o ukončení sankcí, o návrat amerických investorů do Ruska a hospodářské investice,“ vysvětluje. „Usiluje o řadu dalších věcí, které by mu garantovaly vnitřní stabilitu, kterou ztrácí, protože hospodářský vývoj Ruska je zřejmě velmi komplikovaný.“

Ruské represe skončí

Gabal si všímá i uspořádání ruské společnosti. Prezidentovi Vladimiru Putinovi se podařilo posílit kontrolu natolik, že nebude do budoucna udržitelná.

Čtěte také

Rychetský: Putin vede válku i proti vlastním lidem. Odpoutává tím ruského člověka od jeho problémů

„Míra kontroly ruské společnosti, násilné, represivní, ideologické a podobně, kterou Putin uvalil na Rusko, je tak vysoká, že není pravděpodobné, že by to jeho nástupce dokázal opakovat,“ popisuje. „To znamená, že je naděje, že s Putinovým koncem ostrá represe a násilí skončí.“

Podobný vliv má ale i Trump na Spojené státy. On a jeho administrativa se velmi intenzivně snaží odstranit takzvaný deep state, tedy fungující administrativu založenou na demokratických principech. Kvůli tomu se stává Amerika nedůvěryhodnou jak ve vnitřní politice, tak pro své zahraniční partnery.

„Případná rekonstrukce po Trumpovi tak může trvat poměrně dlouho,“ domnívá se Gabal. „A vidíme, jak západní svět stojí na důvěře a jak rychle se mu ji podařilo podkopat i v nás.“

Přidal by se Andrej Babiš, možný budoucí premiér, názorově k Ficovi a Orbánovi? Proč se Trump nesešel s evropskou představitelkou Kajou Kallasovou? A je pro Američany přijatelné spojenectví s Ruskem? Dozvíte se v záznamu celého rozhovoru. Ptá se Barbora Tachecí.