Zůstaneme „na distanc“ i po pandemii? Záležet bude na našem pocitu bezpečí, říká socioložka Tabery
Máme za sebou 13 měsíců s covidem. Nakolik se za tu dobu změnil náš svět a nakolik jsme se změnili my sami? Je možné, že zásahy do společenských vztahů zůstanou trvalé i po skončení pandemie?
Čtěte také
Jedním ze základních projevů současné pandemie je sociální izolace a omezení kontaktu s ostatními lidmi. Je možné, že život „na distanc“ zůstane novým zvykem?
„Krátkodobě ano. S virem a s jeho mutacemi se ještě budeme chvíli potýkat. A i když budeme proočkovaní, krátkodobě si na to budeme dávat pozor. Pokud ale mluvíme například o horizontu pěti let, tak zřejmě nikoli,“ říká v pořadu Jak to vidí... vedoucí Centra pro výzkum veřejného mínění Paulína Tabery.
Jakmile se totiž začneme cítit bezpečně, distanc podle socioložky sami opustíme. „U chřipky se takto nedistancujeme. Jakmile se tedy sníží nebezpečí a zatížení systému, jakmile se naučíme vir léčit nebo držet pod kontrolou, distancování zmizí.“
Technologie jako nový normál
Přesto v jisté podobě distanc zřejmě zachován bude. Některé změny v interpersonální komunikaci se totiž ukázaly být celkem výhodné.
Čtěte také
„Všichni jsme vlivem situace začali používat nové technologie. Lidé začali pracovat takzvaně na home office. Úplně vymizely služební cesty, které nahradily videohovory.“
Neznamená to sice, že společnost udělala revoluci. Ale to, co bylo k dispozici, se teď v pandemii projevilo naplno. „Sociální média nyní začala vyrovnávat a nahrazovat omezení kontaktu a začala sloužit lidem jako podstatný zdroj informací,“ potvrzuje socioložka.
Těžko říct, co bude nový normál. „Když sociolog mluví o minulosti nebo měří současný stav, nepředpovídá budoucnost. Umím si ale představit, že některé procesy ve firmách, nákladné služební cesty budou odbourány a nahrazeny novými nástroji, protože se to osvědčilo.“
Češi a cestování
Do jaké míry je vůbec cestování do zahraničí pro Čechy důležité? „Víme, že pro některé třídy bylo cestování jejich životním stylem. Například nastupující kosmopolitní třída se vyznačovala právě znalostí jazyků a cestováním.“
Životní styl této třídy je restrikcemi a celosvětovou epidemiologickou situací tedy hodně omezený. „Samozřejmě je tu ale část lidí, která omezením cestování nijak postižena není, protože nikdy necestovali nebo jen výjimečně,“ uzavírá Paulína Tabery.
Další témata rozhovoru: proč je sčítání lidu důležité; na kolik se změnil náš svět vlivem pandemie; jak vrtkavé je veřejné mínění; mohou být volební modely fér?
Související
-
Paulína Tabery: Opatření dodržujeme v různých kontextech různě. S přáteli si roušku klidně sundáme
Od šití roušek až po jejich odmítání – tak by se dala popsat cesta, kterou Česko prošlo za rok života s pandemií. Jaké jsou nálady ve společnosti nyní?
-
Paulína Tabery: Sociolog není prorok. Přesto se dá usuzovat, že základní hodnoty covid-19 nezničí
Centrum pro výzkum veřejného mínění sleduje koronavirovou krizi setrvale. Změnil se nějak podstatně od posledního šetření zájem, chování i očekávání české veřejnosti?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.