Přepis: Jak to vidí Paulína Tabery – 28. dubna 2021

28. duben 2021

Hostem byla socioložka Paulína Tabery.

Vladimír KROC, moderátor
Hostem pořadu Jak to vidí socioložka Paulína Tabery, ze Sociologického ústavu Akademie věd. Přeji dobrý den.

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Dobrý den.

Vladimír KROC, moderátor
Jak probíhá sčítání lidu, na kolik se změnil náš svět pod vlivem pandemie? Orientujeme se v informacích ohledně koronaviru a odkud zejména je čerpáme. Jak vrtkavé je veřejné mínění a mohou být volební modely fér? O tom všem dnes hodláme mluvit. Příjemný poslech vám přeje Vladimír Kroc. Máme za sebou 13 měsíců s covidem, jak se proměnilo veřejné mínění za tu dobu, kde bychom zaznamenali největší změny?

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
No, největší změny bychom asi zaznamenali v důvěru ve stát, v různé jeho instituce. Tam je vidět, že, že je tam setrvalý pokles. Tam, tam je to nejvíc a samozřejmě zaznamenali jsme obrovské, obrovské změny v tom, jak se lidé staví k opatřením, jak je dodržují nebo nedodržují. A to je přesně navázáno na to, v jaké fázi pandemie jsme se nacházeli. Tam je vidět obrovský, obrovský pokles třeba v létě minulý rok, protože samozřejmě ta situace nahrávala tomu, že, že jednak se nemusely nosit roušky a jednak, jednak ten nízký výskyt vedl lidi k tomu, že, že tam polevovali v těch opatření.

Vladimír KROC, moderátor
Co mám největší vliv na pokles důvěry lidí ve vládu?

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
No, samozřejmě z toho dlouhodobého hlediska je to skutečně výkon vlády v pandemii. To můžeme, to můžeme říct, že, že tam se to začalo výrazněji potom propadat v září minulého roku. Tam ty, vlastně to zářijové nastartování velmi silného trendu to bylo, to bylo ono. A samozřejmě vláda se, vláda se potom ještě, ještě reaguje na nějaké, řekněme, drobné výkyvy, drobné roztržky, které ale zachytíte jenom, jenom občas v těch datech, a když měříte s větším odstupem, tak je tam téměř nevidíte.

Vladimír KROC, moderátor
Prý v posledním roce méně čteme, více pracujeme a také víc šetříme. Je to pravda?

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Částečně to pravda je. Zejména s tím šetřením tam, tam jsme zaznamenali, což víme z dat života během pandemie, že nějaké to omezování výdajů hodně lidí plánovalo zejména v jarní vlně. Tam skutečně ten šok byl velký. Takže tam veškerá ta, to chování bylo extrémní a tam i lidé, které, který potom později, tak to vlastně neplánovali, tak na to je jaro se chystali šetřit a nevydávat své finance, protože samozřejmě nevěděli, co bude. Potom postupem času je vidět, že, že se podíl lidí, který, který chtějí nějakým způsobem omezovat nebo potřebují šetřit, o něco snížil. A to je tím, že část lidí pochopila, že, že to pro nebude osobně mít takový, takový dopad.

Vladimír KROC, moderátor
Jak se pandemie promítá do společenských a volnočasových činností?

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
No, velmi výrazně. Samozřejmě my to víme z několika, z několika výzkumu. I pro Český rozhlas jsme znovu dělali takovou novou vlnu rozdělení svobodou. A tím, že je všechno zavřené a že máte omezený pohyb, tak samozřejmě to jako výrazně, výrazně omezuje vaše volnočasové aktivity. A samozřejmě většinou my vidíme, co se týče rozdělení dle věku z různých výzkumů život během pandemie nebo, nebo i právě z našich dat nebo, nebo z dat pro Český rozhlas víme, že velmi výrazně to omezují lidé starší v tom, právě v tom ohroženém věku nad 55 let, ale vlastně to zasahuje hodně i lidi mladé, kteří jsou zvyklí se socializovat, který měli ten kontakt, takže a a tam skutečně tam, tam, jelikož ty obavy nejsou takové, tak do jejich života je to mnohem, mnohem větší zásah.

Vladimír KROC, moderátor
Jak se to, vím, že je to trošku mimo váš obor. Ale zeptám se spíše na názor, možná jako socioložka o tom přemýšlíte. Jak se to projeví třeba i po pandemii v těch společenských vztazích? Zůstaneme víc na distanc tak říkají, třeba my teď si povídáme takto na dálku. Vidíme se jenom na obrazovce, vy máte i přesto roušku na obličej pro jistotu. Zůstane něco z toho jako třeba nový zvyk?

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Krátkodobě ano, protože krátkodobě tady ještě se budeme potýkat s virem, různými mutacemi. A to znamená, i když budeme proočkování, ještě krátkodobě si na to budeme dávat, dávat pozor. Samozřejmě pokud mluvíme o nějakých nevím pěti letech a tak dále, tak zřejmě nikoliv. Jako myslím, myslím si, že, že to, že, že to poměrně rychle, rychle zase vymizí, že se začneme, začneme cítit, cítit bezpečně. Že ten distanc nebude, nebude nutný. My samozřejmě máme i jiné nemoci jako chřipku a tak dále a tam se takhle nedistancujeme. To znamená, jakmile, jakmile se na naučíme nějakým způsobem, jednak snížíme, snížíme to nebezpečí. Snížíme to zatížení systému, naučíme se, naučíme se ten vir nějakým způsobem buď, buď léčit nebo, nebo udržovat, tak tohle to, tohle to jako zmizí.

Vladimír KROC, moderátor
Čeho se podle průzkumů veřejného mínění bojíme v souvislosti s pandemií nejvíc?

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
No, nejvíc se, nejvíc se momentálně aspoň z posledních těch našich let vyplývá, že se bojíme ekonomické nejistoty a ekonomických dopadů. Ty postupně tak nějak převážily nad těmi zdravotními, protože je to dlouhodobé. A pokud jde o ty zdravotní, tak tam se bojíme o své blízké nikoliv o sebe, což je, což vlastně když se lidi ptají, jestli jsou lidi nesolidární, nebo, nebo jestli jsou sobečtí, tak, tak lidé se bojí více o své bližní než, než o sebe.

Vladimír KROC, moderátor
A obavy z omezení necovidové lékařské péče.

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Ty samozřejmě nejdřív nebyly takové a vlastně je to, je to, je to, je to vidět až, že to narostlo teď vlastně v poslední vlně. Protože tam skutečně to lidé pocítili to, to velké omezení necovidové péče.

Vladimír KROC, moderátor
Na kolik se orientujeme v informacích o koronaviru zase z pohledu sociologických výzkumů.

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
No, lidé se orientují poměrně dobře za ten rok zřejmě v tom, jak se mají chovat nebo jak se ten vir přenáší. To znamená, vědí, že si mají mýt ruce, vědí, vědí zhruba, zhruba, jak se mají chovat, aby, aby se chovali bezpečně. V čem se méně orientují, což deklarují jsou aktuálně platná nařízení. Tam ty změny jako byly rychlé a jednak lidé jako nebyli jednak schopni a jednak ochotni se tím jako příliš zabývat, aby studovali, co kde přesně, co kde přesně platí.

Vladimír KROC, moderátor
Odkud ty informace a třeba ohledně očkování čerpáme nejvíc?

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
No, informace hodně čerpáme samozřejmě z mainstreamových médií. Ale samozřejmě fungují i sociální média. To je, to je velmi, velmi důležitý zdroj a samozřejmě je to rozdělené, tam bych upozornila, že je to rozdělené, což asi není překvapivý dle věku. U starší generace je jednoznačná ta orientace na, na mainstreamová média. U mladší generace vidíme, že, že je velmi používán internet, sociální média.

Vladimír KROC, moderátor
Když jsem se zmínil o očkování, mění se ochota nechat se preventivně očkovat proti covidu?

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Mění a mění se vlastně ve všech datech, což je, což je pozitivní. Vlastně ve všech datech, která jsou dostupná, naše data, život během pandemie nebo data STEMu. Vzrůstá ochota, se nechat očkovat. V současné době se to pohybuje, dejme tomu, tak takový průměr je kolem 60 %. Co se mění a je to co, co je trochu odlišné a je to, zase to je vidět ve všech datech je, že jsou tam rozličnosti dle vzdělání a dle nějakého socioekonomického postavení dle životní úrovně. Je vidět, že lidé s vysokoškolským vzděláním jsou v naprosté většině ochotni se nechat očkovat, tam je to drtivé. Lidé s nižším vzděláním tam, tam to postupně klesá k nějaké polovině, jako představme si, že u vysokoškolských je to někde 3/4, u těch níže vzdělaných je to, je to kolem poloviny. Je to zřejmě, je to jednak tím jako zájmem o vědu a tak dále. To prostě je tam to vzdělání se tam projevuje. A také to vnímaný, zřejmě vnímánými benefity, co z toho jako můžeme mít, jakým životním stylem žijeme, jestli to vlastně potřebujeme jakoby.

Vladimír KROC, moderátor
nevím, jestli jste zaznamenala nějakou osvětou kampaň ve prospěch očkování osobně ne. Čili co na to hlavní vliv, že vzrůstá ta ochota nechat se očkovat nebo zájem?

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Na to vliv samozřejmě zkušenost, zkušenost s koronavirem. To znamená, jestli někoho znáte, jaký, jaký byl ten průběh nemoci. A pak samozřejmě i vzrůstají, vzrůstající zkušenost očkování. To znamená, víme, jak to probíhá a víme, víme jako co, co to, co to zhruba dělá.

Vladimír KROC, moderátor
A vliv i to, že je to svým způsobem nedostatkové zboží zatím stále?

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
No, na to vám úplně neumím odpovědět. Nicméně zřejmě to, co na to vliv je, že to zboží, jak to říkáme, nám umožňuje dělat nějaké věci, které chceme dělat, takže, takže to obrovský vliv.

Vladimír KROC, moderátor
Mimo jiné jste se v CVVM zabývali hodnocením reakce státu na epidemii. Proměňuje se toto hodnocení nějak v čase?

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Proměňuje se v čase, tam, vlastně my jsme tam zaznamenali, že, že, že lidé byli alarmováni zejména, zejména na podzim v tom září, kde měli pocit, že ta reakce je nedostatečná. Tam to velmi vzrostlo. A potom to začalo klesat a naopak narůstalo i to povědomí o takovýto, takovéto, řekněme, hodnocení, že je to příliš, což bylo v té, potom někdy v prosinci. Ale v zásadě, v zásadě jako potom taková ta většina si myslím, že, že je to přiměřená reakce v tom prosinci.

Vladimír KROC, moderátor
Co vyplynulo ze šetření Centra pro výzkum veřejného mínění? Jaký dopad covid-19 na finanční situaci rodin a na zaměstnání?

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
No, nejenom z našich dat, ale i z jiných dat víme, že, že toto je krize, která je taková, která je jako sektorová. To znamená některé domácnosti nebyly postižené. A je relativně sice malá část ale významně postižených, postižených domácností. To znamená část domácností jako říká, že, že samozřejmě to mělo vliv zejména i na jejich úspory. A že i ty příjmy je, je nějakým způsobem byly zasaženy a oni hůře vycházejí se svými financemi. Obecně se říci, že zatím, zatím oni jsou tam nějaké, nějaké i vlivy na nezaměstnanost a tak dále. Obecně se říct, že jsou zatím ještě relativně malé i právě kvůli tomu, že existují různé ty se státní programy. Takže se očekávat, že po tom uvolnění se, se bude na trhu práce dít větší pohyb. On seděl i do teď samozřejmě. A byly zatím jako postižené některé ty, řekněme, hůře placené pozice jako, jako lidé, kteří pracovali na dohody nebo OSVČ, a tak dále. A jsou ale sektory, které naopak rostou a vlastně vůbec postiženy, postižené nejsou. Což ale neznamená, že ti, kteří postižení jsou, nejsou, což jsou teda třeba služby, že nejsou postiženy velmi významně.

Vladimír KROC, moderátor
Akceptovaný je takzvaný home office, práce z domova.

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Home office byl, vlastně tam vidíme za ten rok, to vidíme právě z těch dat život během pandemie, že byl velmi, velmi jako striktně dodržovat na jaře minulého roku. Samozřejmě jsou povolání, kde to možné není, a když se podíváme sektorově, jsou to zejména informační technologie IT a finance, kde, kde skutečně to, to dominuje a dokonce to trvá po celý, po celý ten rok. Nicméně od toho jara, kde to bylo nejvyšší, se to samozřejmě potom v létě v tom uvolnění snížilo. Pak to narostl zejména teď i v jarní vlně, ale nikde to nedosáhlo toho, toho procenta z toho z minulého, z minulého jara.

Vladimír KROC, moderátor
se nějak měřit, na kolik efektivní byla opatření typu uzavření okresů?

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Přiznám se, že, že nevím, nikdy jsem to nezkoumala, na kolik je to efektivní. To asi byste se měli zeptat lidí, který to modelují. Což, což je právě lidé, lidé z různých center a modeláři. můžu jenom předpokládat a to je takový můj odhad, že oni jsou vždycky jako lehce, lehce jako aditivní, nebo že vždycky každý to opatření něco přidá, že samotný to opatření není jako zvláště efektivní. Ale když několik.

Vladimír KROC, moderátor
Funguje synergie?

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Ano, ano funguje synergie těch opatření. Ale přiznám, že nejsem na to odborník, takže vůbec to neumí vyhodnotit.

Vladimír KROC, moderátor
Hostem pořadu Jak to vidí je dnes socioložka Paulína Tabery. Zaměřujete se mimo jiné na interpersonální komunikaci, jak jsme se vlivem pandemie změnili v této oblasti, jsme se to lehce dotkli.

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Jak jsme se změnili v této oblasti, no myslím, že všichni víme, že jsme začali používat nové technologie. A to jak v práci, ten pracovní život se, se hodně změnil v těch, v těch oborech, kde, kde vlastně nastaly home officy, ale vůbec jako schůze, cestování, které na služební cesty, cestování do zahraničí, to se, to se vlastně celé odbouralo. A jinak, jinak vlastně se vlastně, to co bylo, to co bylo tam, neznamená to, že jsme udělali nějakou revoluci, ale to co bylo k dispozici se vlastně v pandemii teď projevilo naplno. To znamená sociální média, velká závislost jakoby na těch médií, na získávání informací, a právě ta omezení kontaktů vlastně ta sociální média nějakým způsobem vyrovnávala nebo i nahrazovala.

Vladimír KROC, moderátor
Vy jste říkala, že po čase se vrátíme do toho takzvaného normálu, čili třeba si zase začneme normálně podávat ruku?

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
No, myslím, že za nějaký čas určitě ano a vlastně ono těžko říct, co bude nový normál. Třeba si umím představit, ale to jsou vždycky, když sociolog, sociologicky vždycky měří a vypovídá o minulosti nebo měří současný stav. Nepředpovídá budoucnost, ale umím si představit, že některé, řekněme, procesy ve firmách nebo některé služební cesty budou odbourány těmi videohovory a tak dále, že, že některé z toho co teď považujeme za normál, se i po pandemii stane nějakým nástrojem, že si vyzkoušíme, že to funguje a nebude, nebudeme dělat úplně vše jako předtím.

Vladimír KROC, moderátor
A je to možná racionálnější, že se to šetří.

Vladimír KROC, moderátor
No, když jste se zmínila o cestování do zahraničí, jak je to pro Čechy důležité, do jaké míry to řešíme tu omezenou svobodu cestování?

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Tak my víme, že, že pro, pro některé, my když jsme právě pro Český rozhlas dělali výzkum tříd, tak víme, že některé ty třídy její životní styl byl právě hodně založen na cestování. Byla tam taková ta nastupující kosmopolitní třída, která se právě vyznačovala znalosti jazyků a cestováním. A tato třída je tím samozřejmě nebo, nebo ten váš životní styl je tím jako hodně omezený. Protože lidé byli zvyklí, že mohou vyjet bez nějakých větších omezení, mohou zůstávat v jiných zemích a mohou překračovat samozřejmě hranice v rámci Evropské unie bez, bez nějakých větších problémů. Takže pro jistou část lidí to je jako výrazný zásah do, do jejich životního stylu nebo do toho na co, na co byli zvyklí. Samozřejmě je část lidí, která, která nijak jako velmi necestovala do zahraničí anebo to pro bylo výjimečný.

Vladimír KROC, moderátor
Češi většinou vnímají Rusko jako bezpečnostní hrozbu pro republiku. Vyplývá to z průzkumu Medianu pro Český rozhlas, který agentura provedla v době současných napjatých diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi. Může jedno takové odhalení, jako je vrbětický útok, nějak výrazně ovlivnit veřejné mínění?

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Může a dost bude záležet na tom, jakoby jak dlouho vlastně, jak dlouho a jak s jakými důsledky to bude trvat samozřejmě. Jako jinak jako odpověď je samozřejmě, že může. Ono my to zejména vidíme potom v krátkodobých výkyvech a postupně se to zase dostává do něčeho co, co bylo předtím, ale samozřejmě, že to, že to zasáhnout může.

Vladimír KROC, moderátor
Na škále od jedné do deseti, kdy jednička tedy znamená nulu a desítka obrovskou hrozbu, ohodnotili respondenti riziko číslem 6,5. se to interpretovat jako velmi vážnou bezpečnostní hrozbu?

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
No, vždycky když se používají takové, takové škály, které jsou pojmenovány jenom na konci a máte tam deset bodů, tak potom se to velmi těžce interpretuje, co ty lidi mysleli, když, když volili některá některá čísla. Asi, když se podívám na tu škálu, tak asi bych to interpretovala tak, že tady máme, zhruba tam 18 % nebo 18 % lidí, takže zhruba pětinu lidí, který to berou velmi vážně. Je to pro hrozba a naopak je tam desetina lidí, které, který říkají, že tam není vůbec žádná hrozba. Z toho průměru vidíme, že se to spíše kloní k hrozbě. To znamená, že spíše, spíše je Rusko vnímáno jako hrozba. Nicméně kolegové asi chtěli, chtěli změřit mnohem podrobněji, jak to vypadá. Takže zvolili takhle takto obrovskou škálu. A ten průměr vám teda říká, že se Češi spíše kloní k hrozbě, ale je, je hezké se podívat i na to jako kolik lidí se nachází uprostřed a kolik na těch krajích.

Vladimír KROC, moderátor
Jak jste řekla, 10 % dotázaných nepovažuje Rusko za hrozbu vůbec. Mezi nimi tedy čtvrtina voličů KSČM. Co nám takový údaj říká?

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
No, ten údaj nám říká, že samozřejmě jsou tady lidé, který, který jako mají silnou inklinaci k Rusku. A to, že je to podmíněno samozřejmě potom nějakými dalšími nebo to z toho vyplývají i další postoje. To znamená jsou to voliči KSČM, kdybychom šli do těch dalších skupin ne jenom těch 10 %, ale tam tak pravděpodobně voliči KSČM budou právě v skupině, která to vnímá jako, jako větší hrozbu.

Vladimír KROC, moderátor
Vyřazení Rosatomu z tendru na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany, podporuje v průzkumu Medianu většina respondentů. Tedy je to celkem 65 %. Je to nějaký významný posun?

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Přiznám se, že neznám data, jestli jako ani neznám výzkum, který by se předtím ptal, jestli Češi mají nějaké preference. Kdo by měl elektrárnu budovat. Takže to neumím říct, jestli je to posun. Samozřejmě je to, je to měřeno poté vrbětické kauze a je to, je to měřeno v souvislosti právě, právě s tou hrozbou Ruska. Takže se asi říct, že je to, že, že vlastně odpověď na tuto otázku je tímto rámována. Ale přiznám se, že jak to je v čase, to, to z toho nejsme schopni poznat.

Vladimír KROC, moderátor
Socioložka Paulína Tabery je naším hostem v pořadu Jak to vidí. ODS nedávno kritizovala volební modely, které pro Českou televizi zpracovává agentura Kantar cz. Podle prvního místopředsedy strany Zbyňka Stanjury prý nejsou fér. Mohou být volební modely férové?

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
myslím, že modely nejsou férové, ani neférové. Volební modely, myslím, že bychom na takhle vůbec neměli nahlížet, jako, jako optika toho, že nějaký model chce někomu poškodit a je k němu nefér. Je taková, taková jako zvláštní a myslím, že ty modely bychom měli brát tak, že nám přináší jistou informací, s jistou dejme tomu chybou. A zejména bychom si měli brát poučení z více těch modelů, jako zaměřit se na jeden model a tvrdit, že zrovna tenhle model je záludný a chce nás poškodit. A v jiném modelu máme o procento více, což nic vůbec neznamená, protože ta chyba třeba statistická je mnohem větší. Tak ten je pro nás jako výhodnější. Je, je takové jako utilit, troška utilitárně naivní. My si musíme vždycky vzít všechny ty modely a říci, jaké pořadí stran v nich vnímáme. Jaká, kde se zhruba pohybuje ta podpora, pokud se pohybuje v rámci statistické chyby, tak si můžeme být jako velmi jistí, že, že to tak je. Protože ty různé modely jako měří troška různě, ale pokud se jako v něčem shodují, tak je to jako poměrně o robustní výsledek a ačkoliv se to jako zdá, my máme, jako důležité je teď říct, že ty modely mohou zachycovat momentální nálady, momentální trendy, mohou se měnit. Takže v momentě, v současné době bych si velmi dávala pozor na to, když srovnávám dva modely, jestli byly, jestli byly ta data sbírána, nikoliv vydány model. Data sbíraná ve stejném čase, protože dva týdny může být jako, jako obrovský, obrovský rozdíl. A zejména to budeme ještě vidět, teď bude, vstoupíme do velmi předvolebního období a budeme vidět, že ta dynamika u těch stran bude. To znamená, srovnávat modely, mezi kterými jsou tři týdny, bude velmi, velmi vlastně jako nepraktické nevhodné. A jako uvědomovala bych si to, že každý ten model nějakou svou metodologii. Takže se realitě nějakým způsobem velmi blíží, ale samozřejmě nebrala bych ta čísla úplně absolutně. To znamená vždycky si představte, když máte třeba, že nevím někomu naměříme 6. Tak to znamená, že je to 6 plus mínus procento a půl nahoru dolů. Což ale vytváří relativně jako velký interval, protože to se potom pohybujete od třeba 4,5 do 7,5 a tohle, když si člověk jako uvědomí, tak zjistí, že mu ty modely dávají jistou představu, ale že nemá smysl lpět na každé číslo.

Vladimír KROC, moderátor
Jak se díváte na současné sčítání prováděného Českým statistickým ústavem? Není to anachronismus, nedobrali bychom se kýžených výsledků modernějšími metodami?

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Já, teda musím říct, že jsem velkým příznivcem sčítání, protože my od Českého statistického úřadu samozřejmě bereme data právě.

Vladimír KROC, moderátor
Ono to usnadňuje práci.

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Ano nám to hodně usnadňuje práci, my na základě toho můžeme dělat výběry pro naše výzkumy. Víme, jak vypadá populace a velmi na ta data spoléháme v podstatě celých těch 10 let, protože některé ty údaje nemáme o populaci nikde jinde než tam. Samozřejmě některé, ale myslím, že Český statistický úřad to jako zvažoval, co do toho všechno dávat a co jiné, co se můžete dozvědět z jiných zdrojů. A některé věci se prostě o složení domácností, o některých věcí se dozvíme jenom z toho sčítání a bude nám to stačit na dalších jakoby 10 let, takže bych hrozně prosila lidi, pokud to můžou vyplnit, to vyplní, protože pro nás to znamená potom, že můžeme spoléhat na data v našich, v našich výzkumech pro výběr toho jak, jak správně, protože když chceme vybrat tu tisícovku, jak vždycky říkáme. Máme tisíc respondentů, tak aby ta tisícovka seděla na celou českou populaci, tak musíme tak vybrat, a právě data ČZÚ jsou pro ty kvótní výběry pro nás naprosto nezbytné.

Vladimír KROC, moderátor
Centrum pro výzkum veřejného mínění sociologického ústavu bude teď vlastně do konce června sbírat data v rámci mezinárodního šetření výzkum o situaci Romů. Je takový výzkum složitější třeba proto, že se část lidí i možná bojí přihlásit k romské národnosti, je to jakoby citlivější práce?

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Samozřejmě ten výzkum je složitější. A je to, je to dáno, dáno samotnou tou podstatou, že když zkoumáte nějakou národnost nebo nějakou etnicitu, tak to není proměna nebo není to, není to nějaká danost, ale je to pocit toho člověka. Samozřejmě ty identity mohou být smíšené. Vy se můžete cítit napůl Čech, napůl Rom. Můžete prostě, tak jak jako, jak jako tyto identity nejsou úplně dané. Takže je to v tomto, v tomto je to samozřejmě, je, je to těžší práce. A my jsme se na to, na to vlastně rok připravovali a doufám, že, že to bude úspěšný výzkum, protože, protože se na výsledky toho výzkumu těšíme a a ta data jsou nesmírně důležité.

Vladimír KROC, moderátor
Cílem toho průzkumu je porozumět životu Romů, důkladně nahlédnout na jejich současnou životní situaci a každodenní zkušenosti v jejich zemi. Je to ale správná cesta? Opravdu si můžeme lépe porozumět jen na základě sociologického průzkumu?

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Nemůžeme si jakoby porozumět lépe, jako není to automatický výsledek toho výzkumu. Nicméně my třeba o české populaci víme hodně věcí. My když zkoumáme populacemi výzkumy vlastně mnoho, mnoho společností dělá skoro pořád. Takže tu populaci máme prozkoumanou a o některých menších částek populace, což je třeba romská menšina, ale jiné třeba národnostní menšiny. To víme mnohem méně, a proto, abychom si mohli rozumět, tak je dobře, dobré jako vědět vnímání toho druhého. A to je takový základní princip, že když chci něčemu rozumět, tak je dobré vědět, jak, jak to, jak, jak to vypadá. A samozřejmě to, že někdo provede výzkum, ani naše výzkumy na běžné populaci neznamenají, že tím výzkumem něco můžete změnit nebo, že to něco nutně ovlivní. Ale může to být podklad pro rozhodování, může to být prostě, anebo je to prostě jenom, někdy je to prostě jenom zajímavá informace, a to je také důležité.

Vladimír KROC, moderátor
To byla Paulína Tabery, ze Sociologického ústavu Akademie věd, děkuju, na shledanou.

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Děkuju moc, na shledanou.

Vladimír KROC, moderátor
Příjemný poslech dalších pořadů přeje Vladimír Kroc.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beeye www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Procházet se vesmírem a dotýkat se hvězd je možné i ve svěrací kazajce…

Jan Pokorný, moderátor

Jack London Tulák po hvězdách

Tulák po hvězdách

Koupit

Vězeň Darrell Standing, původně profesor agronomie, byl za vraždu svého kolegy odsouzen na doživotí. Pět let pak strávil ve tmě v samovazbě, dost často i ve svěrací kazajce.