Život jako sinusoida. Vzestupy k výšinám a pády takřka do propastí. Osudové ženy: Vlasta Chramostová

Od mládí si vybírala výrazné partnery: nejdříve o 11 let staršího režiséra Karla Nováka, pak Miloše Pavlince, ředitele brněnského rozhlasu, napojeného na krajského tajemníka KSČ Ottu Šlinga. V červenci 1950 byla svatba. Perspektivní manželství i kariéra.

Chramostová v této době působila ve vinohradském divadle a natočila budovatelskou agitku Velká příležitost (1949) a okupační drama Past (1950). Jenže Šling zase hrál klíčovou roli v procesu s Rudolfem Slánským a stal se první velkou obětí boje mezi komunisty.

Nabídka spolupráce s StB

Vlasta Chramostová, snímek z natáčení v 50. letech.|foto:Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Její první manželství skončilo rozvodem. Ze světa politických špiček do světa umění ji vyvedl její druhý manžel – brněnský sochař Konrád Babraj. Zatímco v roce 1954 nabídku na spolupráci s StB odmítla, když za ní přišli teď, podepsala.

„A pak se k tomu velmi traumaticky vrací,“ popisuje historik Michal Stehlík. „Odůvodňovala to i tehdejší atmosférou. Ona prostě chtěla být úspěšná, šťastná. A nechtěla ohrozit vztah s novým partnerem. Věděla už, že Státní bezpečnost je skutečně všemocná.“

V roce 1962 kvůli tomu vstoupila i do KSČ. StB totiž neměla vázat členy strany. O rok později ale přišla další rána. Při autonehodě, kterou sama zavinila, zemřel její čtyřletý syn Konrád. Manželství takovou tragédii neustálo.

Čtěte také

„Byla jsem oběť i kat.“ Vlasta Chramostová otevřeně o smrti svého syna

„Když vidíte její tvorbu 60. let, zdá se téměř nemožné, že se za tím odehrává ten strašlivý osud, včetně psychiatrie. Její úžasná role ve filmu Až přijde kocour, v Bílé paní po boku Brodského a fatální film české filmografie Spalovač mrtvol,“ vypočítává Stehlík.

Srpen a Charta 77

V tu dobu už měla vedle sebe nového partnera, o kterého se mohla opřít – kameramana Stanislava Milotu. Jenže kvůli svým postojům k srpnové okupaci 1968 museli oba odejít z Prahy. Živili se lepením lamp ze skleněných střepů.

Svatbu měli v roce 1971. V roce 1975 Chramostová odehrála první ze svých legendárních bytových představení a v roce 1977 jako jedni z prvních podepsali Chartu 77. Represe státu ještě zesílily a nepovolily až do listopadu 1989.

Velký návrat končí téměř sebevraždou

Vlasta Chramostová spolu s manželem kameramanem Stanislavem Milotou.|foto:Profimedia

Bylo jí 63 let, když se v roce 1991 ve velkém stylu vrátila na divadelní prkna, přímo do souboru Národního divadla. Minulost ji ale dostihla, když byly v roce 1992 zveřejněny tzv. Cibulkovy seznamy spolupracovníků StB. Mezi jmény bylo uvedeno i to její.

„Nejdříve jsem se chtěla zabít,“ napsala. „Fízlové mě dostali a lidi opustili. Už nemůžu a nechci.“ Historik Stehlík k tomu doplňuje: „Vždycky, když se ocitla na vrcholu, přišel pád. Ale ona je tak silná osobnost, že se i z toho dokáže dostat.“

„Navíc je to ohromná výjimka. Z těch všech v Cibulkových seznamech se ona s tím dokázala vyrovnat. Otevřela toto téma, napsala paměti, mluvila na veřejnosti o svém selhání i jeho důvodech. A zároveň byla symbolem. Dokázala to částí života výrazně odčinit.“

Vlasta Chramostová|foto:Michal Růžička, MAFRA / Profimedia