Život jako sinusoida. Vzestupy k výšinám a pády takřka do propastí. Osudové ženy: Vlasta Chramostová

22. únor 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Vlasta Chramostová
0:00
/
0:00

„Měla jsem tři životy. Herecký, disidentský a život po návratu. Všechny byly bohaté a složité.“ Dokudramatický portrét herečky, která na svůj život uměla pohlédnout s takovou dávkou ironie a sebereflexe, že z toho až mrazí.

Vlasta Chramostová, snímek z natáčení v 50. letech.

Od mládí si vybírala výrazné partnery: o 11 let staršího režiséra Karla Nováka, pak Miloše Pavlince, ředitel brněnského rozhlasu, napojeného na krajského tajemníka KSČ Ottu Šlinga. V červenci 1950 byla svatba. Perspektivní manželství i kariéra.

Chramostová točí budovatelskou agitku Velká příležitost (1949), okupační drama Past (1950) a hraje ve vinohradském divadle. Jenže Šling zase hraje klíčovou roli v procesu s Rudolfem Slánským a stane se první velkou obětí boje mezi komunisty.

Nabídka spolupráce s StB

Její první manželství končí rozvodem. Další osudový muž, brněnský sochař Konrád Babraj, ji vyvede ze světa politických špiček do světa umění. A zatímco v roce 1954 nabídku na spolupráci s StB odmítla, když za ní přijdou teď, podepíše.

„A pak se k tomu velmi traumaticky vrací,“ popisuje historik Michal Stehlík. „Odůvodňovala to i tehdejší atmosférou. Ona prostě chtěla být úspěšná, šťastná. A nechtěla ohrozit vztah s novým partnerem. Věděla už, že státní bezpečnost je skutečně všemocná.“

Osudová rodinná tragédie

V roce 1962 i kvůli tomu vstoupila do KSČ. StB totiž neměla vázat členy strany. O rok později ale přichází další rána. Při autonehodě, kterou sama zavinila, umírá její čtyřletý syn Konrád a manželství takovou tragédii neustojí.

Čtěte také

„Když vidíte její tvorbu 60. let, zdá se téměř nemožné, že se za tím odehrává ten strašlivý osud, včetně psychiatrie. Její úžasná role ve filmu Až přijde kocour, v Bílé paní po boku Brodského a fatální film české filmografie Spalovač mrtvol,“ vypočítává Stehlík.

V tu dobu už má vedle sebe nového partnera, o kterého se může opřít. Kameramana Stanislava Milotu. Jenže kvůli svým postojům k srpnové okupaci 1968 musí oba odejít z Prahy a živí se lepením lamp ze skleněných střepů.

Svatbu mají v roce 1971. V roce 1975 Chramostová odehraje první ze svých legendárních bytových představení a v roce 1977 jsou jména manželů mezi prvními pod Chartou 77. Represe státu ještě zesílí a nepovolí až do listopadu 1989.

Velký návrat končí téměř sebevraždou

Vlasta Chramostová spolu s manželem kameramanem Stanislavem Milotou.

Bylo jí 63 let, když se v roce 1991 ve velkém stylu vrátila na divadelní prkna, přímo do souboru Národního divadla. Ale její minulost jí dostihla. V roce 1992 jsou zveřejněny tzv. Cibulkovy seznamy spolupracovníků StB. Mezi jmény je uvedeno i to její.

„Nejdřív jsem se chtěla zabít,“ napsala. „Fízlové mě dostali a lidi opustili. Už nemůžu a nechci.“ Historik Stehlík k tomu doplňuje: „Vždycky, když se ocitla na vrcholu, přišel pád. Ale ona je tak silná osobnost, že se i z toho dokáže dostat.“

„Navíc je to ohromná výjimka. Z těch všech v Cibulkových seznamech se ona s tím dokázala vyrovnat. Otevřela to téma, napsala paměti, mluvila na veřejnosti o svém selhání i jeho důvodech. A zároveň byla symbolem. Dokázala to částí života výrazně odčinit.“

Vlasta Chramostová

Účinkují: Jana Plodková, Daniel Bambas, Viktor Dvořák, Adéla Kubačáková, Svatopluk Schuller a Otakar Brousek ml.

Host: Michal Stehlík

Připravila a slovem provází: Ivana Chmel Denčevová

Literární spolupráce: Hynek Pekárek

Režie: Michal Bureš

Dramaturgie: Ivana Chmel Denčevová

Hudební spolupráce: Antonín Schindler

Zvuková spolupráce: Jiří Pochvalovský

Premiéra: 22. 2. 2020

Spustit audio

Související