Zbytečná smrt

8. listopad 2017
Hitlerjugend

Jak kluk z Hitlerjugend zabil Čecha, dostal francouzské vyznamenání a stal se americkým špionem. Téměř zapomenutý případ z poválečného pohraničí podle skutečných událostí a spisů s označením „Přísně tajné“.

Strážmistra Rudolfa Červeného zavraždili 15. ledna 1946, jen šest týdnů po jeho nástupu do Sboru národní bezpečnosti v Liberci – Rochlicích. Když se sám pozdě večer vydal pro 17letého zloděje Josefa Kuntosche, aby ho odvedl k výslechu. Červeného pak našli ležet na sněhu.

Stopa vede k Hitlerjugend

Střelili ho zezadu do týlu. Rána vyšla pod levým okem u kořene nosu. Zemřel ale až následující den po převozu do nemocnice. Než ztratil vědomí, opakoval: „Kuntosch… Luke... Hablau… Němec.“ Podle stop byly na místě činu tři osoby. V Hablau bydlel 17letý Zikesch, který s Kuntoschem patřil k partičce výrostků, bývalých Hitlerjugend.

Na Liberecku řádili od konce války. Zlodějny, rvačky, ze zoo dokonce ukradli srnce a prodávali z něj maso. A vědělo se, že mají i zbraně. Jakoby se mstili za to, jak pro ně dopadla válka … Pátrací akce začala ještě v noci z 15. na 16. ledna 1946 a nabyla obrovských rozměrů.

Rudolf Červený v uniformě

Internační tábor pro 100 zadržených

Byly uzavřeny všechny výpadové silnice. Přepadový oddíl 12 mužů prováděl domovní prohlídky. Už 16. ledna před 5:00 měly popisy Kuntosche a Zikesche všechny stanice SNB. Seznam všech známých a příbuzných hledané dvojice se průběžně doplňoval.

Byl pořízen i seznam všech mladistvých osob německé národnosti od věku 14 let, které byly u Hitlerjugend. Další noc jich zadrželi přes 100 a převezli je do libereckého internačního tábora. Rodiny dvou hledaných byly internovány dokonce po dobu půl roku. Ale ani jejich výslechy nikam nevedly.

Ani mezinárodní zatykač

V roce 1946 přes hranice Československa ilegálně tam a zpět přecházeli vystěhovaní Němci i několikrát týdně. Ať už pro majetek nebo za zbytkem rodin. Vrazi se s těmito osobami nejspíš spojili. I když byl vydán mezinárodní zatykač, případ byl po osmi měsících odložen.

Otevřeli ho znovu po 10 letech, když na ministerstvo vnitra přišel zvláštní spis z Berlína. Východním Němcům se totiž povedlo zachytit Kuntosche. Všechny zápisy v dochovaných spisech jsou ale opatřeny razítkem „Přísně tajné“. Případ se totiž dostal už do působnosti StB. Už nešlo jen o vraždu.

Josef Kuntosch

Hrdinným legionářem

V zahraničí totiž Kuntosch mezitím udělal „kariéru“. Za rvačky a krádeže byl půl roku ve vězení. V roce 1948 opět ilegálně překročil hranice, tentokrát do Francie. Tam se nechal naverbovat do legií a byl s nimi sedm let v Africe a v Indočíně. Dostal dokonce dvě medaile za hrdinství.

V roce 1955 přešel ilegálně hranice zase zpět do Německa. To už ho ale zadrželi a skončil na půl roku v utečeneckém táboře Valka u Norimberka. A tam ho začátkem roku 1956 naverbovali do americké rozvědky. Prošel tvrdým výcvikem špiona a dostal krycí jméno Josef Janoček.

Konec agenta

S dvěma falešnými dokumenty (českými a německými) se pak měl dostat ilegálně přes hranice do Československa jako agent Josef Drbal/Josef Lübke. Měl zajistit fotky vojenských objektů v Liberci a v České Lípě. Právě na hranicích ho ale Němci zadrželi a následně předali do Československa. Bylo mu 27 let.

Kuntoschovy věci při zadržení

Při výslechu se k vraždě strážmistra Červeného přiznal celkem rychle. Chtěl ho prý jen zranit, aby mohl utéct. Zároveň ale nabídl své tajné informace o americké straně. Nabídl se jako dvojí agent (nabídl i svoje nákresy). A požadoval za to zproštění viny.

Amnestie pro vraha-špiona

V prosinci 1956 byl odsouzen za vraždu a trestný čin vyzvědačství k 25 letům odnětí svobody. Od trestu smrti ho uchránilo jen to, že v době spáchání činu nebyl ještě plnoletý. A nakonec si neodseděl ani těch 25 let. Díky amnestii ho propustili už v roce 1966. Odseděl si tedy jen 9 let 6 měsíců a 14 dní.

Půl roku po propuštění odešel do Německé demokratické republiky, kde jeho stopy končí. Jeho bývalého kumpána R. Zikesche se dopadnout nepodařilo. Dcera zavražděného strážmistra o skutečné příčině smrti svého otce dlouho nevěděla. Zásluhou Veteránů Policie ČR byla Červenému v roce 2016 znovuodhalena ztracená pamětní deska.

 

Zpět na: časovou osu a mapu Historie českého zločinu

Spustit audio
autoři: Bronislava Janečková, Rostislav Taud, Jiří Vochomůrka