Zamyšlení - 4.2.

4. únor 2007
Zamyšlení

Každý rok touto dobou v Nedělním zamyšlení připomínáme novináře, spisovatele a dramatika Ferdinanda Peroutku. V úterý - ve výroční den Peroutkova narození - bude letos už podvanácté udělena jeho cena dalším vybraným českým novinářům. Každý rok se k Peroutkově žurnalistické práci vracíme v jiném aktuálním kontextu. Pokaždé tu ale běží o práci nás novinářů.

Není náhodou, že právě v tomto týdnu dva moji vážení kolegové, dr. Petr Příhoda a Petr Holub, ve svých komentářích takřka jednohlasně popisují dnešní nerozlišitelnost našich deníků. Na jedné straně je tu bulvár a na straně druhé tisk - tzv. seriózní. Sám bych volil spíš jiné označení. Tisk tvrdého a měkčího (říkejme - kultivovaného) bulváru. Ovšem rozdíly se stále více a rychleji stírají. Jeden příklad za všechny.

Sebevražda známého umělce rázem zaplní první stránky novin bez rozdílu a čtenář, který už nemá skoro kam uniknout, se dozví téměř všechno o posledních hodinách zemřelého, ale dostane ještě jako by nádavkem i pěknou řádku spekulací. V tzv. seriózním tisku samozřejmě s jiným typem písma a s uměřenějšími titulky. Jindy se ale ani titulky neliší... To když např. Lidové noviny ve čtvrtek oznámí, že zemřel slavný pašerák drog... Snad všeobecně známý, ale slavný?

Pokud jsme ještě nepodlehli mámení povrchnosti a jednoduchých soudů, mámení světa plného barevných obrázků s minimem textu, pak by pro nás nemělo být obtížné najít hranici mezi seriózními deníky a bulvárem. Ta hranice není v tom, že budu nějakou zprávu ignorovat, ale v tom jak ji uchopím, jak ji představím čtenářům, jestli ji dokážu s odstupem komentovat nebo se nechám zavalit lavinou výmyslů a nedůvěryhodných a neověřených informací.

Rozumějte, nic proti bulváru, který má své hranice a kde je právo na omluvu nebo odpověď soudně vymahatelné. Ale všechno proti bulvarizaci médií obecně. Alternativa - to je to co mi tu / až na světlé vyjímky v podobě třeba úzce specializovaných Hospodářských novin / chybí. Ostatně Petr Holub - dříve komentátor právě Hospodářských novin a dnes politický zpravodaj internetového deníku Aktuálně .cz to napsal přesně. Jednoduchost a bulvarizace - média volí tuhle strategii, protože je ekonomicky výhodná. K opisování agenturních zpráv stačí nekvalifikovaní zaměstnanci, na výrobu skandálů jen pár zkušenějších lidí. Vinu nese vydavatel, který vidí budoucnost podniku jen ve zvyšujícím se finančním obratu - ovšem seriózní noviny se poznají podle toho, že jim nejde jen a jen o obrat. Samozřejmě ani novináři nejsou bez viny, když nemají dost sebeúcty, aby tlaku vydavatelů čelili.

V tomto kontextu jedna možná sotva zaznamenatelná událost. Minulý týden přestaly v tištěné podobě vycházet jedny z těch serióznějších novin - týdeník - Nedělní svět. Jejich vydavatel to komentoval slovy, že lidé v neděli chtějí spíš lehčí bulvární informace. Zároveň ovšem oznámil, že Nedělní svět získá společně s časopisem Týden svou novou čistě internetovou podobu deníkového charakteru, která spatří světlo světa právě dnes v neděli 4. února.

A tak se obloukem vracím k Ferdinandu Peroutkovi... V jiné době a za jiných okolností byl také on donucen k tomu, že se namísto stránek novin stal prostředníkem jeho názorů rozhlasový mikrofon. Možná i nám stačí jen změnit informační zdroje. Někdo se stále častěji utíká k zahraničním titulům, někomu stačí zmiňovaný internet. Takový úspěch domácího nternetového deníku aktuálně.cz, mě naplňuje optimismem. Třeba causa amerického radaru v ČR. Zatímco obsáhlá příloha se zasvěcenými informacemi odborníků -pro i proti - mi v novinách chybí, Aktuálně.cz mi přichystalo informační souhrn i s potřebnou vizuální animací.

Nežehrejme tedy na to, že seriózní tisk vytrácí. Možná se jen schoval na ostrov uprostřed moře povrchnosti médií - někde v nekonečnu informační dálnice internetu. Ale cestu za myšlenkou a přemýšlením nám už dnes nikdo nezakazuje. Je snad stále obtížnější ji najít, ale je pouze na nás, jestli ji budeme chtít hledat. A čím víc nám bude takové čtení chybět, tím víc je tu šance, že se ta malá oáza uprostřed pouště zábavnosti změní v samostatný kontinent. A já podle Vašich dopisů věřím, že už v tuhle chvíli se na té cestě společně potkáváme.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.