Začarovaný kruh bolesti se dá přerušit. Pomáhá pojmenovat emoce a hledat radost, vysvětluje psycholožka

Podle klinické psycholožky Jaroslavy Raudenské se psychologie bolesti zaměřuje na to, jak o bolesti přemýšlíme, co cítíme a jak na ni reagujeme. Nejde jen o tělesný stav, ale i o naše emoce, chování a myšlenky.

„Lidé si často myslí, že bolest je jen tělesná záležitost – například bolavá záda. Jenže k bolesti patří také emoce, třeba úzkost nebo smutek. A také myšlenky: jak bolest vysvětlujeme sobě i okolí a zda cítíme podporu od rodiny či zdravotního systému,“ říká klinická psycholožka a psychoterapeutka Jaroslava Raudenská z 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Začarovaný kruh bolesti

Právě propojení fyzické a psychické stránky ale dává pacientovi možnost lépe bolest zvládat. „Proto se snažíme multioborově v rámci center pro léčbu bolesti najít pro pacienta cestu, jak se cítit lépe a žít kvalitnější život.“

V procesu uzdravení je velmi důležitý i přístup okolí. „Rodina a přátelé by měli rozumět tomu, že bolest mění chování člověka. Osoba s chronickou bolestí může trpět depresemi, úzkostmi, může cítit beznaděj, frustraci nebo se může sociálně izolovat. Podpora okolí je proto naprosto klíčová součást léčby.“

Strategie, jak se cítit lépe

Kromě otevřené komunikace s rodinou a zdravotníky pomáhá podle Raudenské hlavně  pojmenování emocí a hledání cest, jak odvrátit pozornost k věcem, které dávají životu smysl. „Pokud se pacient naučí, jak zvládat stres nebo jak pracovat s úzkostí či smutkem a bude se soustředit na aktivity, které mu přinášejí radost, může pocítit výraznou úlevu.“