Za odstranění zlozvyků se pochvalte, radí Kateřina Cajthamlová
Když jsem nejistá, tím rychleji a víc mluvím. I když to vypadá jako dominantní rys, je to stránka extrémní nejistoty, přiznává jeden ze svých zlozvyků psychoterapeutka Kateřina Cajthamlová.
„Lidé si nejdřív řeknou, já žádný zlozvyk nemám, co bych měl měnit, mám to pod kontrolou. Pak se zlobí, že od nich někdo změnu chce. Přichází pocit viny a hledání zázraku. Jako když teď lidé u radia doufají, že jim dáme zázračný návod,“ dodává Kateřina Cajthamlová.
Jak se tedy zbavit například nočního skřípání zubů? „To je porucha nebo nějaký projev tenze. Důvodů může být mnoho. Ale tady se nejedná o zlozvyk, protože to člověk nemá pod kontrolou. Spíše by měl zjistit, kdy zuby neskřípe a zkoumat, čím se den lišil.“
Říkejte si nahlas: Byt jsem zamkla, sporák vypnula
Taky se třikrát vrátíte, abyste zkontrolovali byt, jestli jste zamkli a všechno vypnuli? „Doporučila bych říct nahlas: teď odcházím, a vyjmenovat, co jste zkontrolovali. Zároveň se pochvalte za to, že jste se nevrátili. Když se zbavujete zlozvyku, musíte se pochválit.“
Jak uvedla Kateřina Cajthamlová, během odnaučování zlozvyků existuje několik kritických období – po třech týdnech, třech měsících či po roce. „Udělejte si v těchto rizikových okamžicích oslavu a pochvalte se, že jste nad zlozvykem zvítězili.“
Jak řešit, když používáte výplňkové slovo é…? Co nočním vyjídáním ledničky? A kousáním nehtů?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
