Vladimíra Dvořáková: Válka na Ukrajině jako bratrovražedný boj Slovanů? Tak to vidí jedině Orbán. Slovanství je pro něj distanc

Visegrádská skupina spojuje kromě Maďarska a Polska ještě Slovensko a Česko. „Se státy Visegrádské skupiny máme podobnou minulost,“ připomíná v pořadu Jak to vidí... politoložka Vladimíra Dvořáková. „Ale společnosti jsou hodně rozštěpené. Vycházejí z minulých tradic.“

„Třeba polské pocity k válce na Ukrajině, které jsou výrazně protiruské, vycházejí hluboko z historických pramenů,“ vysvětluje Dvořáková. „Překvapivé je, že Maďarsko, které bylo velice dlouho protiruské a protisovětské, se s Viktorem Orbánem stále více posouvá k Rusku.“ 

Čtěte také

iROZHLAS

Orbán ve službě ruské propagandy a na cestě mimo demokratickou Evropu

Zpětné rozšiřování Maďarska?

„Orbán byl velmi aktivní v oblasti Zakarpatské Ukrajiny. Řada lidí si teď všimla, že Romové ze Zakarpatské Ukrajiny mají i maďarské pasy. Proč? No, protože tam Orbán získával voliče. Byla to jakási politika možného zpětného rozšiřování Maďarska. Historicky toto území nějakou dobu Maďarsku patřilo.“

„Orbán tedy možná očekával, že Polsko na to přistoupí. Protože zase jiná území Ukrajiny byla pod polskou správou. Možná počítal s tím, že v tomto směru by mohlo být Polsko spojencem, ale Polsko ho zklamalo.“

„Obě země vykazují velmi výrazný odklon od právního státu. To je nepochybné. Obě země výrazně opouštějí liberální principy a nastupují principy tradicionalistické a konzervativní. A to se čím dál více prosazuje v politice obou zemí. Zahraničněpolitická orientace je pak základní konflikt, který z toho vyplývá.“

Mezi Slovany se nemíchat

Viktor Orbán dokonce prohlásil, že Maďarsko se války na Ukrajině mezi dvěma slovanskými národy účastnit nebude. Na rozdíl od Poláků, kteří podle něj mají pocit, že je to i jejich válka a že se jí téměř sami účastní.

Tento narativ ovšem odmítl polský předseda vlády s tím, že Polsko se války na Ukrajině neúčastní. Stejně jako mnoho dalších zemí se pouze snaží pomoci Ruskem napadené zemi přežít a zajistit její svrchovanost.

„Z hlediska mezinárodněprávního je akt agrese jednoznačný. Orbánovo zdůraznění, že jde o boj mezi dvěma slovanskými zeměmi, je ale velmi zajímavý rozměr. Na Západě totiž nikdo válku na Ukrajině se slovanstvím nespojuje.“

„Spíše se vybavují roviny historické. U nás rok 1968. V Polsku řada dalších jiných věcí: Není to ale vnímáno jako bratrovražedný boj mezi dvěma slovanskými zeměmi. Ani Česká republika, ani Polsko nemají potřebu své slovanství zdůrazňovat. Pro Orbána je to ale distanc. Podle něj je to boj Slovanů, a oni jsou někdo jiný,“ uzavírá Vladimíra Dvořáková.