Vladimíra Dvořáková: Poslanci nechtěli žalobu a zároveň nechtěli vyjádřit podporu prezidentovi

Senátní žaloba na prezidenta Miloše Zemana se nedostane k ústavnímu soudu. Neprošla sněmovnou. Pro hlasovalo jen 58 poslanců, proti 62. „Vědělo se, že není šance, aby žaloba prošla sněmovnou,“ reaguje v pořadu Jak to vidí politoložka Vladimíra Dvořáková.

Aktivní nevyjádření podpory

„Překvapivé pro mne ale je, jak malá podpora prezidentovi byla vyjádřena. Z 200 poslanců se 70 vůbec neúčastnilo jednání a z těch zbylých 130 se dalších 10 zdrželo hlasování. Otevřeně proti žalobě se vyjádřilo 29 poslanců ANO, méně než polovina, a z ČSSD pouze poslanec Foldyna.“

Výsledek hlasování o ústavní žalobě na prezidenta Miloše Zemana v Poslanecké sněmovně|foto: čt24

„Ostatní byli omluveni, zdrželi se nebo se nepřihlásili. Je to symbolické gesto: aktivně se nevyjádřila podpora prezidentovi,“ shrnuje politoložka. „Kromě KSČM a SPD, kde to bylo jednomyslné. Ostatní strany, které nechtěly žalobu, zároveň nechtěly vyjádřit podporu prezidentovi.“

Důvody, proč žaloba neprošla, jsou podle Dvořákové mocenské, politické anebo dokonce koncepční. „Ta žaloba byla rozsáhlá a zahrnovala ,hříchy‘, jako je skutečné porušení ústavy, ale i případy, kde je to na hraně a spíš jde o překračování pravomocí nebo o intepretace pravomocí.“

Naše ústava je anomální

Dvořáková v rozhovoru s moderátorkou Zitou Senkovou dál připomíná spory o přepracování ústavy. „Mantinely nejsou nastaveny jasně pro zemi, kde je kratší demokratická tradice a kde se od počátku principy ústavnosti příliš nedodržovaly a šlo spíš o to, jaký bude výsledek.“

Čtěte také

Co všechno prezident může a nemůže dělat s ústavou?

„Situace se ještě zhoršila s přímou volbou prezidenta. Předpokládalo se to, a dokonce existovaly i návrhy na upřesnění pravomocí. Podobně jako se na Slovensku výrazně specifikovaly pravomoci prezidenta.“

„My máme v ústavě takovou anomálii, že prezident je ze své funkce neodpovědný. Za jeho aktivity odpovídá vláda, zejména tam, kde je nutný spolupodpis premiéra. Zároveň ale ústava dává prezidentovi větší prostor pro interpretaci, než jaká by měla být.“

Ideální čas na změnu

„Teď je ideální doba na změnu ústavy a úpravu pravomocí prezidenta. Platilo by to až po nové volbě prezidenta. Nebylo by to stahováno k té současné vládní garnituře, ale mohlo by to do budoucna vyřešit naše problémy. Třeba i ty, které jsme měli s amnestií Václava Klause.“

„My nevíme, jaký bude příští prezident. Jediné, co víme, je, že to nebude Miloš Zeman. Protože jemu končí druhé funkční období. Z hlediska politologického je toto ideální období pro specifikace pravomocí prezidenta,“ uzavírá na Dvojce Vladimíra Dvořáková.

Další témata rozhovoru: