Co všechno prezident může a nemůže dělat s ústavou?
Už v roce 2013 rozpoutalo chování Miloše Zemana debatu o ústavě a ústavních zvyklostech. Už tehdy na dotazy posluchačů odpovídali expert na ústavní právo Jan Kysela a komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček.
„Ústava je kostra, na níž stojí stát. Jsou v ní pravidla, podle kterých stát funguje a chová se vůči občanovi.“ Expert na ústavní právo Jan Kysela v roce 2013 připomínal, že už přímá volba prezidenta rozhodně znamená velký zásah do jejího soukolí.
Ústava je dotvářena praxí
„Ústava je ale taky do značné míry dotvářena praxí. A aniž bychom ji museli výslovně změnit, její význam se může posunout. Můžeme se shodnout na tom, že prezident může více, než jsme si mysleli. Anebo se na tom neshodneme,“ upozorňoval Kysela.
Budeme-li mít slušné ústavní aktéry, tak se s nezměněnou ústavou dá velmi dobře žít. Pokud je mít nebudeme, tak si ani zpřesňováním ústavy nepomůžeme.
Proč měnit ústavu?
„Bylo by krajně nešťastné se pod dojmy z politického chování prezidenta rozhodnout pro zbrklé změny ústavy. Přinesly by víc potíží, než kolik by jich odstranili,“ radil už v roce 2013 komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček.
K čemu jsou ústavní zvyklosti?
„V ústavě nikdy nemůže být všechno. Stát prochází nenápadnými proměnami a není možné vymyslet základní zákon, který by počítal se vším. Proto jsou tak důležité ústavní zvyklosti.“ S tím souhlasí i Kysela. Podle něj ústavní zvyklosti nejsou z povahy věci vynutitelné. Ale jsou důležité.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.