Velkopopovický Kozel: Pivo vagonových králů s kozlem ve znaku
První zmínky o vaření piva v Popovicích pocházejí z 16. století. Zlatý věk ale v Popovicích nastal, když panství v roce 1870 získal podnikatel František Ringhoffer. Moc mu chutnala místní voda, a tak ho napadlo znovu založit Velkopopovický pivovar. První várka tmavého ležáku se tu uvařila roku 1874.
Všechno to začalo v centru Prahy v polovině 18. století. Tehdy bývala v samém srdci města, v Platnéřské ulici kousek od Mariánského náměstí, kovářská dílna. Založil ji v roce 1769 burgenlandský kotlář František Ringhoffer. Po jeho smrti roku 1827 dílnu převzal jeho syn Josef. Ten si navíc zřídil hamr v Kamenici u Jílového a začal vyrábět i cukrovarská zařízení.
Podnikání se rozjíždělo zlehounka, jenže když k prosté kovařině přibyla výroba pivovarských kotlů, začalo toho být na staroměstské usedlíky už moc. Ten hluk, lomoz a šrumec už nebyli ochotni snášet. Josefův syn František tedy továrnu přestěhoval na Nové Město do dnešní Opletalovy ulice. Roku 1852 však zakoupil pozemky v polích na opačném břehu řeky, v obci zvané Smíchov, a rozjel podnikání ve velkém.
Vagonoví králové
Bez Františka Ringhoffera II. by Smíchov nebyl tím, čím se stal. Byl to právě on, kdo položil základ slavné smíchovské vagonky i samotného města Smíchova. Do dvou let na zakoupených pozemcích vyrostl areál továrny, která začala vyrábět železniční nákladní vagony, zanedlouho přibyly také lokomotivní tendry, osobní vozy a pak ve spolupráci s Křižíkovou firmou i tramvaje.
František se stal starostou města Smíchova, od císaře pána dostal Rytířský řád, byl poslancem Českého zemského sněmu, a byl dokonce povýšen do šlechtického stavu s titulem baron. Když 23. března 1873 v pouhých šestapadesáti letech zemřel, odkázal svým třem synům továrny, rozsáhlá panství a několik zámků.
Vagony a pivo
Průmyslové impérium Ringhofferů nemělo v tehdejším Rakousku-Uhersku obdoby. Během 1. světové války vyrobila vagonka přes dvacet tisíc vagonů. Později firma koupila i automobilku v Kopřivnici a postupně ovládala i další vagonky v Československé republice. Stala se tak vůbec největším výrobcem vagonů na světě.
František Ringhoffer si ze všech svých panství obzvlášť oblíbil to Velkopopovické. Nejen proto, že mělo výhodnou polohu poblíž staré císařské cesty do Vídně. Zamiloval si také tamní přírodu. V lesích poblíž Štiřína nechal zřídit anglický park s honitbou, vodu z Mariánské studánky si dokonce nechával posílat až do svého smíchovského sídla… A právě jakost a vydatnost zdejších vodních pramenů ho přiměly k tomu znovu založit zde Velkopopovický pivovar.
Proč mluvíme o znovuzaložení? Proč se v Popovicích vaří právě Kozel? Jaké druhy piva se vaří ve Velkých Popovicích dnes?
Související
-
Stará žitná myslivecká: Výrobu žitné pálenky nezastavil ničivý požár, válka ani mor
Stará žitná myslivecká je český žitný destilát, který zraje v dubových sudech a je zkombinovaný s výluhem ze sušeného ovoce. Receptura je původní. Tak jako před 500 lety.
-
Habánské sklepy: Značka, která ukrývá tragický osud novokřtěnců u nás
Vinařství Habánské sklepy má delší tradici, než by se zdálo. Sahá až do 16. století, kdy se začali objevovat představitelé reformačních hnutí, kteří dorazili i na Moravu.
-
Gambrinus: Pivovar se zkomoleným jménem patrona hodokvasu vaří pivo už 150 let
Plzeň se v polovině 19. století průmyslově rozvíjela. Podnikatelé se rozhodli založit moderní pivovar. Ve městě tou dobou už jeden velký pivovar fungoval.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.