Stará žitná myslivecká: Výrobu žitné pálenky nezastavil ničivý požár, válka ani mor
Kdo by neznal myslivce. Vždyť česká whisky, jak se destilátu ze žita také říkávalo, patřila v dobách omezené socialistické nabídky k lepšímu pití. Láhev s myslivcem na etiketě se objevila skoro v každém filmu, kde se něco slavilo. A aby ne. Jemnou chuť lihoviny mají na svědomí dubové sudy, ve kterých zraje, a výluh ze sušeného ovoce. Palírna, kde pálenka vzniká podle původní receptury už 500 let, patří mimochodem k nejstarším svého druhu v Evropě.
Tehdy Vilém II. z Pernštejna udělil jedenatřiceti majitelům domů města Prostějova právo vařit a šenkovat pivo, nalévat víno a zřejmě i kořalku. Byl mezi nimi i majitel domu U Zeleného stromu, hajný Jež ze Seloutek.
Stalo se to přesně 4. července roku 1518. Od té doby se v nejstarší palírně v Evropě vystřídala dlouhá řada správců a majitelů a každý přišel se svou trochou do mlýna.
Těžké časy
Z počátku se vařilo hlavně pivo. Ježův nástupce Jan Chytrovský inovoval sladovnu a pivovarské místnosti. Vyrábět a prodávat pálenku mohly jen domy s udělenou výsadou, což přispívalo k vysoké kvalitě. Zdejší lékař a kazatel Jan Černý přeložil do češtiny první návod, jak na destilaci alkoholu. Koncem 16. století se tak v palírně U Zeleného stromu už vyráběla nejkvalitnější pálenka v celém širém kraji.
Palírna přežila nejen těžké období třicetileté války, nedostatek surovin i plundrování vojáků, ale také následné epidemie, které město téměř vylidnily. Přestála i rok 1697, kdy v Prostějově vypukl nejničivější požár v historii a polovina města lehla popelem. Slavný dům s vyobrazením zeleného stromu však zůstal jako zázrakem neponičen.
Zlaté žito
Palírna začala opět vzkvétat v první polovině 18. století s příchodem nového majitele Michaela Storcha z Markvartic. Tento profesí lékárník začal jako první pálit kořalku ze žita – do té doby se totiž pálilo zpravidla zkažené pivo, zkvašené víno či nahnilé ovoce.
Tak vznikla receptura proslulé Prostějovské starorežné, které se také říkalo „bílá kořalka“. A proč vlastně starorežná? Nu, na Moravě se žitu říká rež.
Storch také začal do obilného kvasu přidávat výluh z bylin a koření, zejména z fenyklu a anýzu.
Na počátku 19. století se Prostějov stal palírnickou jedničkou Moravy. Celková produkce kořalky přesahovala 11 000 hektolitrů. Ty pravé zlaté čas však přišly v roce 1843. Tehdy palírnu koupil nový majitel Jakub Vojáček. Vojáček byl pokrokový muž, inspiroval se výrobou slavné whisky a způsoby destilace zdokonalil. Dubové sudy, ve kterých Vojáčkova pálenka zrála, se používají dodnes.
Kdo převzal žezlo po Jakubu Vojáčkovi? Kdo a jak začal Starou mysliveckou vyrábět v Krásném Březně u Ústí nad Labem? A kde se vzal v logu myslivec?
Související
-
Rudolf Jelínek: Úspěch zajistila košer výroba. Zakladatel firmy ale zemřel v Osvětimi
Destiláty z Vizovic navazují na čtyřsetletou tradici. Ve 30. letech byl rozhodně ku prospěchu židovský původ majitele firmy. Ne tak za protektorátu.
-
Fernet: Ani nacisti si nedovolili vyhodit židovského mistra, který jako jediný znal recepturu
Černý švihák, lak na rakve, mačkané štěnice, fermež, nafta, dech mrtvé milenky. To všechno je fernet, alkoholický kořeněný bitter, podle více než 90 let staré receptury.
-
Becherovka: Dvacet druhů bylin a koření, které dobylo svět
Původní český likér vyráběný podle přísně tajného receptu. Lahve s modrožlutou etiketou si svůj vzhled udržují od poloviny 19. století.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
