Stará žitná myslivecká: Výrobu žitné pálenky nezastavil ničivý požár, válka ani mor

Kdo by neznal myslivce. Vždyť česká whisky, jak se destilátu ze žita také říkávalo, patřila v dobách omezené socialistické nabídky k lepšímu pití. Láhev s myslivcem na etiketě se objevila skoro v každém filmu, kde se něco slavilo. A aby ne. Jemnou chuť lihoviny mají na svědomí dubové sudy, ve kterých zraje, a výluh ze sušeného ovoce. Palírna, kde pálenka vzniká podle původní receptury už 500 let, patří mimochodem k nejstarším svého druhu v Evropě.

Připravili: Jitka Škápíková, Jan Kovařík
Dramaturgie: Magdalena Šorelová
Zvukový mistr: Tomáš Gsöllhofer
Hudba: Jiří Litoš
Režie: Jitka Škápíková
Premiéra: 12. 10. 2021

Tehdy Vilém II. z Pernštejna udělil jedenatřiceti majitelům domů města Prostějova právo vařit a šenkovat pivo, nalévat víno a zřejmě i kořalku. Byl mezi nimi i majitel domu U Zeleného stromu, hajný Jež ze Seloutek.

Stalo se to přesně 4. července roku 1518. Od té doby se v nejstarší palírně v Evropě vystřídala dlouhá řada správců a majitelů a každý přišel se svou trochou do mlýna.

Těžké časy

Z počátku se vařilo hlavně pivo. Ježův nástupce Jan Chytrovský inovoval sladovnu a pivovarské místnosti. Vyrábět a prodávat pálenku mohly jen domy s udělenou výsadou, což přispívalo k vysoké kvalitě. Zdejší lékař a kazatel Jan Černý přeložil do češtiny první návod, jak na destilaci alkoholu. Koncem 16. století se tak v palírně U Zeleného stromu už vyráběla nejkvalitnější pálenka v celém širém kraji.

Palírna přežila nejen těžké období třicetileté války, nedostatek surovin i plundrování vojáků, ale také následné epidemie, které město téměř vylidnily. Přestála i rok 1697, kdy v Prostějově vypukl nejničivější požár v historii a polovina města lehla popelem. Slavný dům s vyobrazením zeleného stromu však zůstal jako zázrakem neponičen.

Zlaté žito

Dlouhou historii palírny dokládá i design láhve – datum založení, strom jako symbol palírny a podpis Viléma z Pernštejna

Palírna začala opět vzkvétat v první polovině 18. století s příchodem nového majitele Michaela Storcha z Markvartic. Tento profesí lékárník začal jako první pálit kořalku ze žita – do té doby se totiž pálilo zpravidla zkažené pivo, zkvašené víno či nahnilé ovoce.

Tak vznikla receptura proslulé Prostějovské starorežné, které se také říkalo „bílá kořalka“. A proč vlastně starorežná? Nu, na Moravě se žitu říká rež.

Storch také začal do obilného kvasu přidávat výluh z bylin a koření, zejména z fenyklu a anýzu.

Na počátku 19. století se Prostějov stal palírnickou jedničkou Moravy. Celková produkce kořalky přesahovala 11 000 hektolitrů. Ty pravé zlaté čas však přišly v roce 1843. Tehdy palírnu koupil nový majitel Jakub Vojáček. Vojáček byl pokrokový muž, inspiroval se výrobou slavné whisky a způsoby destilace zdokonalil. Dubové sudy, ve kterých Vojáčkova pálenka zrála, se používají dodnes.

Kdo převzal žezlo po Jakubu Vojáčkovi? Kdo a jak začal Starou mysliveckou vyrábět v Krásném Březně u Ústí nad Labem? A kde se vzal v logu myslivec?

autoři: Jitka Škápíková , Magdalena Šorelová
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.