Gambrinus: Pivovar se zkomoleným jménem patrona hodokvasu vaří pivo už 150 let

Jednoho lednového dne 1869 upíší akciová jistina v částce jeden milion zlatých a pak už jde všechno hladce: koupě pozemků, plány, Škodova továrna dodává kotle a strojní zařízení, když není dost cihel, pořídí se cihelna... Už 25. června 1869 je zapsána do obchodního rejstříku firma První plzeňský akciový pivovar v Plzni.

Pivovarská známka na máz piva (Erste Pilsner Actienbrauerei – První plzeňský akciový pivovar – Gambrinus)|foto:eSbírky – kulturní dědictví on-line, Národní muzeum, CC BY-NC 4.0, ©

Pilsner Kaiserquell

Nové pivo se rychle ujalo a našlo příznivce doma i v cizině. O pěnivém moku prvního akciového pivovaru se pochvalně vyjádřil i sám císař František Josef I. A takové pocty bylo třeba zúročit! Správní rada proto zavedla pro své pivo značku Pilsner Kaiserquell (Plzeňský císařský zdroj).

Vstupem Rakouska-Uherska do války končí zlatá doba plzeňského pivovarnictví. Chybějí suroviny, slad se nahrazuje pýrem, čirokem, řepou ba dokonce i medem, ale ani to nestačí. Ke konci války je dokonce nutno pozastavit výrobu, hladové nepokoje v Plzni vedou ke srážkám s vojskem, vyrábí se pivní náhražka, takzvaný pivolín, který lid vtipně přejmenoval na „slzy Gambrinovy“.

Gambrinus

Kaiserquell, ochranná známka zapsaná na počest Františka Josefa I., vznikem samostatného Československa ztrácí smysl. Registrována je proto nová ochranná známka Plzeňský Gambrinus – stalo se to 23. července 1919. Podle jedné verze byl Gambrinus legendární král a zároveň historicky první sládek.

Pověst o králi Gambrinovi se tradovala od středověku a byla zaznamenána v polovině 16. století v bavorské kronice. Podle ní začal král Gambrinus jako první vařit pivo poté, co ho to naučila Isis, staroegyptská bohyně úrody a hodokvasu. Podle jiné (pravděpodobnější) verze vzniklo slovo Gambrinus zkomolením jména Jean Primus, tedy Jan první.

Patron Jean Primus

Jednalo se o Jana I. Brabantského, pradědečka krále Karla IV., který v bitvě u Worringenu v červnu 1288 porazil lucemburského hraběte Jindřicha III. Na prosbu bruselského sladovnického cechu se pak stal jeho čestným předsedou a od té doby býval v cechovních místnostech vyobrazen jako opulentní usměvavý muž s věncem z chmelových ratolestí na hlavě a s pohárem pěnícího piva v ruce.

Stal se tak nástupcem římského boha Dionýsa a novověkým patronem pivovarnictví. Nejdřív v Brabantsku, tedy na území dnešní severní Belgie a jižního Nizozemí, a později i v ostatních zemích, které holdují zlatavému moku. Setkat se s ním můžete i v Praze, na Malé Straně najdete pivnici s názvem U krále Brabantského.

Jak pracuje současná sladovna? Jak dlouho se pivo vaří? Jaký osud měl pivovar po roce 1948 a 1989?