Vědci o klimatu hovoří nesrozumitelně, média zase vyhrožují. Vraťme slovům původní smysl, vyzývá Václav Cílek

20. srpen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Geolog Václav Cílek

Nová zpráva mezinárodního panelu pro změnu klimatu OSN je alarmující. Lidé na vlastní oči vnímají dopad klimatických změn: ničivé požáry v Austrálii a na jihu Evropy, záplavy způsobené přívalovými dešti, stav lesů po útoku kůrovce, přibývající sucho. Skutečně stojíme v bodě zlomu? A existuje strategie, která by situaci mohla zlepšit?

Hledejme řešení, ne viníky

Geolog a popularizátor vědy Václav Cílek považuje výstražný tón zprávy za chybný: „Neměli bychom mluvit o tom, kdo krizi způsobil, ale jak z ní ven. Jak vypěstovat les nebo přizpůsobit energetiku tak, aby obstála. Budeme-li se hádat, kdo za co nese vinu, k dohodě nikdy nedojde,“ zamýšlí se.

Čtěte také

Sám navrhuje řešení, o kterém píše libanonský intelektuál Nassim Nicholas Taleb v knize Černá labuť.

„V období dějin existují klidová období, v nichž se něco rodí a stabilizuje, a období neklidná a nepředvídatelná. Taleb proto radí: když je klid, věnujte se ziskovým projektům, v neklidném období volte jistotu – ale vždy věnujte kolem dvaceti procent peněz, úsilí a energie experimentu.“

V případě lesů to může být jak vysazování nových dřevin, tak pěstování tradičních stromů inovativním způsobem.

Dokázat se přizpůsobit

Řecko trápí lesní požáry každý rok, ty letošní jsou ale bezprecedentní

Lze se na nepředvídatelná období „černých labutí“ připravit? Podle Cílka některé situace předvídat umíme: „Vždy jsou mezi námi lidé, kteří vidí do budoucnosti. Ačkoli jich je je dost, nikdo jim nenaslouchá – takto je nastaven svět. Taleb proto radí budovat robustní, pružné, adaptabilní systémy: sledovat informace, vědět, co se děje, mít dobrou vazbu mezi jednotlivými články systému.“

Lidé si i díky aktuálním událostem zvykají na dopady klimatické změny. Podle průzkumu České klima 2021 i v České republice rychle narůstá počet lidí, kteří se klimatické krize obávají. Můžeme si z toho vzít něco pozitivního?

„To, že velké množství lidí nejen u nás, ale i v Číně nebo Indii si uvědomuje špatný stav životního prostředí, je velmi pozitivní zpráva. Ale obávám se, že v této společnosti jde hlavně o zisk a tendence lidí dělat ekologii může být zneužita,“ varuje.

Další témata rozhovoru: K čemu dochází při oteplování planety? Co se stalo v Afghánistánu? A spěje Kábul k demokracii?

autoři: Zita Senková ,
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová