Přepis: Jak to vidí Václav Cílek – 20. srpna 2021

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den přeje Zita Senková. Naladili jste si pravidelný rozhovor o událostech kolem nás. Dnes se dozvíme, jak některé jevy vnímá a vidí Václav Cílek, geolog, popularizátor vědy. Já vás vítám, dobrý den.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pozornost upřeme zejména na budoucnost lesů, způsob, jak mluvit o klimatu i na stav západního světa v afghánském zrcadle, nerušený poslech. Člověk způsobuje globální oteplování, vlny veder i povodně. To popisuje nová zpráva mezinárodního panelu pro změny klimatu, který působí při Organizaci spojených národů. Podle jejího tajemníka António Guterrese je zpráva poslední výstrahou a cituji, musí být umíráčkem pro uhlí a další fosilní paliva, než stihnout zničit náš svět. Pane Cílku, jak na vás zapůsobily ty závěry vědců? Je to hodně alarmující? Dostali jsme se planeta do bodu zlomu?

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Víte, já myslím, že ten jazyk, který používáme, který používám už 30 let a nemá velký, řekl bych dopad, je chybný. To znamená alarmující, umíráček, bod zlomu, lidský zavinění jo. To je, takhle se to asi podle mého názoru nedá brát. Já vám uvedu možná jako jiný příklad, a pak se hned k tomuhle, že jo vrátím. Příští týden má v Kostelci nad Černými Lesy probíhat setkání lesáků, lesníků o budoucnosti českého lesa a tam už se nejedná vlastně, kdo za to způsobil, jo kdo za to může vlastně a co se děje. Tam se jedná o to, jak vypěstovat les tak, aby prostě obstál v budoucnosti. Podobně v energetice se jedná o to, jak udělat energetiku takovou, aby prostě jako obstála vlastně vůbec. A v okamžiku, když se začneme bavit o politické vině. Představte si, že místo mě jsou tady dva představitelé různých politických stran a hádají se mezi sebou, kdo za něco může jo. Jako nedojde k tomu, že ten jeden by řekl, promiňte, je to naše chyba, naše politická strana už nikdy nic podobného neudělá. Ne jako k tomu prostě jako, jako nedojde. To znamená, já se soustřeďuju ne na to, kdo za to může, ale co se děje. A to, co se děje, je dost jako složitá a obtížně odhadnutelná záležitost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Otázka je, proč vědci používají tedy tento slovník, jestli myslíte tím teda možná ničeho velkého nedocílí?

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Helejte se k tomu slovníku bychom se ještě někdy měli vrátit, ale základem toho z toho slovníku je výbor committee for public information pro veřejnou informaci. A to začal Woodrow Wilson, který, americký prezident, který vyhrál volební kampaň proto, že řekl, že nenechá Ameriku v tom roce 1914 zatáhnout do světové války. Načež do ní vstoupili teda Američani a tenhle ten Woodrow Wilson stál před úkolem, jak vytvořit z té Ameriky, což byl zoolog nejrozmanitějších národnosti jo. Milion migrantů každým rokem, jak z nich udělat Američany. To je ten jeden národ. Jo, to je ta jedna mysl. Ten koncept samotný není špatnej, ale není úplně jako nosnej. A on vlastně vytvořil něco, čemu se později říkalo ministerstvo propagandy. Ale prostě velmi mocný nástroj, jak sdělovat určitou strategii jo a my jsme toho dědici. Existuje a tom minimálně jedna pěkná kniha teda.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
/nesrozumitelné/ jako často slýcháme otázku, zda to či ono nešlo předvídat, finanční krize nyní nebo už druhým rokem nový koronavirus. Ostatně můžeme se podívat i na situaci, na eskalaci v Afghánistánu, ke kterému se ale ještě dostaneme později. Proč se změny vlastně odehrávají tak rychle.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Takhle, zdá se, že v období dějin existují klidová období, kde má, kde se něco rodí, něco se stabilizuje. Vytváří se třeba velké propracované bankovní systémy, obchodní vztahy nebo kultura. A pak, že jsou ta období, která jsou vlastně neklidná, často nepředvídatelná. A pro mě jako hodně inspirativní, nejenom pro mě, ta kniha /nesrozumitelné/ Taleba. To je libanonský intelektuál původně finanční, který napsal knížku Černá labuť. A on říká, jsou to právě ty černé labutě, něco co nemůžeme pořádně předpovědět. Tušíme to jo, víme, ale ty konečný dopady vlastně jako neznám. A zase z hlediska té současnosti my se můžeme donekonečna utápět právě v těch diskuzích. Co se děje, jak to bude, a kdo za to může. A ten Taleb říká ne. Máme tolik předsudků. Jo, jsme formování tolika protichůdnými zprávami, že tohle vlastně nemá význam. Co má význam, je ta strategie podobně jako v tom lese. A teďka on, protože je finančník, tak on a z toho Libanonu neklidnýho jo. To znamená, on je nucen vlastně neustále uvažovat o všem možném, co se prostě může stát jako podivnýho, špatnýho. On volí takzvanou čínkovou strategii. Ono to je, zní to tak jako podivně. Ale představte si čínku, že uprostřed je nic, tam je to držadlo a ty koule jsou na obou prostě stranách. Říká, když máte klidný období, tak běžte za ziskovými projekty. Smrková monokultura jo, když to teda řeknu zase z hlediska lesa. V okamžiku, kdy máte nejistý období a nevíte přesně, co se stane, běžte za jistotou. To je v našem případě smíšený les. Ale druhá strana tý čínky je taková že říká, ano doba se mění a taky je dobré okolo 15-20 % peněz, úsilí, energie věnovat experimentům. Jo to znamená v našem případě, když jsme teda u toho lesa, že jo. Jsou to třeba nový dřeviny, je to douglaska nebo nový pěstování smrku. Klidně to může být jo. To znamená, jdete na jistotu, ale zároveň experimentujete s budoucností. A tohle je podle mého názoru důležitější než právě to věčný dohadování, kdo za to může a co udělali lidi a tak prostě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vlastně víme, kdo za to může.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Kdo za to může, víceméně víme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Víceméně.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Heleďte se ano, vždycky se stýkají přírodní procesy a lidské procesy a zdá se, že ty lidské procesy jsou nejvíc rozhodující.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Když jsou ale ty změny, pane Cílku, nepředvídatelné, když hovoříme o nějaké době nebo obdobích takzvaných černých labutí podle libanonského autora a ekonoma, jak se pak na ně lze připravit, když vlastně nevíme, nečekáme je a najednou přijdou, a dokonce jsou překotné, jsou strašně rychlé.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Ano ty, takhle ty procesy my předvídat většinou umíme. To znamená vidíme, že ty procesy tady jsou. Vidíme, že působí. Můžeme odhadnout, že budou působit i do budoucnosti u všech trendů. Je ale důležité si uvědomit, že ten trend se v určité chvíli zastavuje a někdy se mění, růst se mění v úpadek jo a podobně. To znamená ten trend se mění ve, ve svůj opak. No, a to předvídání těch trendů bylo vlastně hrozně běžné zejména v renesanci, že to už byly takový to dlouhodobý plánování, že jo. No a my žijeme v tom, v té době, hodně zkracuju teda těch, těch vlastně rychlých změn, ale i rychlých změn vládnutí, rychlých myšlenkových změn. Takže ty hlasy, jo vždycky je člověk, který vidí do budoucnosti. Těch lidí je poměrně jako dost. Prakticky nikdy těm lidem není nasloucháno. Jo a zdá se, že to není, že ten svět by byl hloupý, ale že je takhle nastavený. To zase nemá cenu nějak jako moc kritizovat. Takže Taleb má ještě další věc, říká ano, moc o tomhle tom nepřemýšlejte a budujte robustní systémy. Jo my bychom spíš použili to slovo resilience, ty odolné, pružné odolné adaptivní přizpůsobivé a to zase víme, co to znamená. To znamená sledovat informace, vědět, co se děje, mít rychlou vazbu, ve firmě máte-li firmu, mít dobrou vazbu mezitím posledním článkem ředitelem. Prostě tyhle ty věci jsou dávno docela dobře známy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A jak přizpůsobíme naše lesy právě těm klimatickým změnám? Vy mimochodem v jedné ve svých nejnovějších esejí říkáte nebo píšete, že požáry a přívalové deště chodí spolu.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Ano, heleďte se, je to tak jako, Martin Polívka, lesník říká, že žádný les nelze vtěsnat do jedné šablony. To znamená, vždycky ten les bude vycházet z té místní situace. Jak silné jsou půdy, jak prší, jak jsou ukloněné svahy. To je jako jedna věc. Budoucnost pravděpodobně ta jistota je ten smíšený les a do toho přichází ten experiment, ty nové dřeviny anebo staré dřeviny jako ten smrk ale prostě jiným, jiným způsobem vlastně brané. Tak a teďka na co my se musíme připravit. Možná, že řeknu obecně, jak vznikají bouřky a kolik obsahují energie. Z toho si vlastně ty lidi, my všichni můžeme udělat obrázek. Heleďte se, když chcete ohřát kilogram vody o jeden stupeň, tak potřebujete nějaký 4 kilojouly. To není skoro nic. Když ale potřebujete z vody 100 stupňů teplý prostě odpařit tu vodu, tak potřebujete více 2000 kilojaulů. To znamená na odpaření vody, na vznik mraků vy potřebujete obrovský množství energie. Je to vždycky, je to ta sluneční energie. Tahle ta sluneční energie ve formě toho odpadu se nad oceánem kumuluje dny, týdny. Týdny jsou to prostě většinou a pak jí větry přenášejí tuhle tu energii někam prostě o kus dál ale obrovskou. Jo ta energie je tak obrovská, že ty velký tropický bouře mají energii 200 × vyšší, než je výroba elektřiny ve všech elektrárnách na světě. Jo to znamená to slunce tím odparem vytváří obrovskou zásobárnu toho latentního tepla, té skryté vlastně energie, kterou pak přenese, dejme tomu, do středních Čech nebo jižní Moravu to už jen jedno. Další věc jo, další číslo, který musím uvést je to, že když máte o jeden stupeň větší teplotu vzduchu, tak ten vzduch pojme o 7 % víc vodní páry. To znamená, když v nějaké oblasti máte týden o 10 stupňů vyšší teploty, což je docela běžná jako záležitost, tak té vody v tom ovzduší je dvojnásobek. A k čemu teďka jako, jako dojde, že jo ta vodní pára je lehká, lehčí než vzduch, stoupá nahoru. Tím, jak stoupá nahoru, tak se ochladí a z té vodní páry vzniknou ty drobné kapičky, vlastně ta oblaka. A přitom se uvolní ta energii ta ohřeje okolí, takže zase ten teplejší vzduch stoupá nahoru a nakonec vystoupá mrak, kterej je 10 nebo 12 kilometrů vysokej. V tom jsou ty silné větry a tření kapiček, že jo a tak dále. Teďka ty vodní páry je tolik jo, že zkondenzuje v obrovské množství vody a na určitý místě pár čtverečních kilometrů, v desítce čtverečních kilometrů najednou spadne obrovské množství vody. A přitom je ta energie, kterou získal tenhle ten mrak, mohla vzniknout třeba v Egejském moři o kus dál. Takže v tomhle tom je, řekl bych největší problém o něco teplejšího glóbu. Mnohem víc vody a mnohem víc energie. A teďka k tomu lesu jo. Co z toho jako, jako vyplývá. Jsou tady, za prvé jsou tady delší období sucha, když je období sucha, tak hoří jehličnatý les. Listnatý hoří málokdy teda. To je jako, to je zase docela dobrý. Pak máme ty pásy, že jo, už kdysi byly navrhovány pásy listnatého dubového nebo bukového lesa, který tlumí přenášení požárů třeba z jednoho oboru do druhýho. Důležité je stav cest, protože těch lesních cest, aby tam tudy mohla projíždět technika, aby mohli hasit. To, co se vždycky hodí, jsou malé vodní nádrže. Oni často vyschnou ale často ne. A i když vyschnou, tak ono to oživí místní ekosystém. Potom máte ty silné větry. Evropský les stěží vydrží vítr 120 km/h. Heleďte se a já jsem, v létě jsem byl v Temelíně a nevěřil jsem vlastním očím, protože Temelína vede rozvod teda vysoké napětí 400 kV velmi, teda jsou to stožáry jako velmi vysoké, říkíá se jim kočka, mají takový tvar jako hlava, hlava kočky a byly tak silné větry, že ty stožáry, které nemají podle mého názoru skorem žádnou plochu. Je to v podstatě jo, je to děravá železná konstrukce. Takový žebřiňák, jako když bych to řekl. Tak 3 stožáry za sebou si lehly prostě. Ono to nevadilo, protože stejně plánovali odstávku, ale takže jenom ta odstávka začala prostě o něco dřív. Ale jednak si uvědomíte tu sílu prostě toho větru, když to pokácí železný stožár. Ono, víš bylo, byla vyšší rychlost vzduchu atd. Ono se to teda zase docela dobře zdůvodnit. Tak, no tak já nevím, jestli jsem vám takhle odpověděl, na co jste se ptala.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Teď budeme mít úplně jiný pohled, když se podíváme na oblohu, co se vlastně děje, jaké jsou ty příčiny.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Kolik tý energie ano je v tom skrytý velmi jako zajímavý.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vlastně ukazuje se i nyní, možná jste popsal příčiny i těch aktuálních požárů, které sledujeme zejména na jihu Evropy.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Na jihu Evropy a v Austrálii ano, ano. Ono jakmile prostě jsou teploty ke 40 °C, tak je to vlastně vždycky problém. Ale ještě teda třeba v tý Austrálii tam mají ty mraky zvané pyro-kumulonimby a to jsou mraky vznik, ten vysoký mrak v tomhle tom případě vzniká tím požárem a ten požár do sebe nasává hořící větvičky, který deponuje o 30-50 km dál, takže ten požár živí další požáry.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje Václav Cílek, geolog. To, že změna klimatu probíhá, že jí způsobil člověk a že jí třeba řešíte, na tom se většina obyvatel shodne. Co je ale rozděluje, respektive na čem se neshodnou, jak situaci řešit. To vyplynulo z průzkumu České klima 2021, na kterém spolupracoval tým výzkumníků z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a organizace Green dog. S odpovědí mimo jiné také vyplynulo, že v České republice rychle narůstá počet lidí, kteří se obávají klimatické krize. Více než polovina dotázaných připouští, že může změnit svůj způsob života. Dále například 70 % respondentů se považuje za ochránce přírody a asi 48 % za ekology. Na straně druhém ale podle průzkumu je velmi slabá ochota platit vyšší daně nebo ceny výrobku. Je tam celá řada zajímavých dalších detailů. Co jste si z toho vzal, pane Cílku?

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Jednu hrozně pozitivní zprávu a to, že je i u nás velké množství lidí ano je i v Číně například nebo v Indii, to zase nejsou čísla tak moc odlišná třeba od těch čísel čínských, což je taky jako velice dobrý, který si uvědomí, že je špatný stav životního prostředí a že s tím musí něco dělat. Druhou věc, kterou jsem si uvědomil, protože trávím teďka už poměrně dost života na venkově. Je to, že několik set tisíc domácností u nás topí buďto briketama anebo nebo dřívím a obojí jde v cenách nahoru. Jo, to znamená, co se s tímhle tím jako pryč od uhlí ne. Jako to se musí nějakým způsobem rozumně. A potom, že já se obávám, že v této společnosti, myslím tím obecně západní, ale možná i tu východní společnost, kde se jedná o ten zisk. Vlastně i ta tendence lidí dělat ekologické věci, může být zneužita. Podívejte se, britská studie publikovaná minulý týden, ukázala, že když máte elektromobilitu, elektroautomobily, tak chudší složky společnosti, protože na ty elektromobily se, že jo doplácí. Takže existujou nějaký státní dotace. Státní dotace se vesměs vybírají od těch chudších lidí, kteří platí až 4× tolik na ty elektromobily, které jezdí pro ty bohaté ve městě. Jo, podobnej projekt, já nevím, třeba elektrobusů v České republice podle mého názoru nedává smysl, pokud máme trolejbusy jo, nebo pokud k těm trolejbusům můžete přidělat malý motor, který umožní přejet pár kilometrů do depa sem a tam. Jo nebo elektromobilita pro mě a pro řadu dalších lidí je zejména velká elektromobilita příměstských vlaků. To znamená, vybudovat tak dobrou síť, že nemusíte jezdit do města automobilem, anebo naopak je to úplně ta nejmenší elektromobilita. To znamená, koupíte si elektrokolo a k tomu panel, který to bude nabíjet, a to elektrokolo bude fungovat jako, jako baterie. Jo to znamená jakákoliv, řekl bych takhle, že lidi můžou být velmi snadno zklamaní nebo ošálení tím, tím průmyslem, který vlastně se na tomhle tom chce přiživit, chce vyrábět chce zavrhnout nějaký výrobky, spalovací motor je pravděpodobně nejúčinnější.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Z toho průzkumu mimo jiné vyplynulo, že respondenti jsou rezervovaní vůči ekologickému aktivismu nebo i už jste se zmínil o omezování těžby uhlí a já jsem si třeba z toho průzkumu z těch odpovědí vzala i to, že my jako kdybychom nevěděli, jak správně uchopit tu debatu o klimatu, jak o tom mluvit tak, aby to nebyl nějaký aktivismus nebo strašení. Není to jeden z těch hlavních problémů a možná se vracíme na úvod k té rétorice i k tomu, jaký slovník použili vědci toho mezinárodního panelu pro klimatické změny.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Ano, víte, já s tím mám neustálý problémy, protože mnoho vědců používá jazyk jako identifikátor, kdo jsou vědci. Jako jo na základě jazyka, který používáte, si identifikujte s určitou skupinou, ale ne se všemi obyvatelem. Na základě jazyka který, kterej používáte, definujete teritorium. To znamená, kde jste doma, kde je váš kmen, ale jako okolí jsou jako, jako další kmeny. Takže suma sumárum heleďte se, vědci o tom často neumějí mluvit vlastně. Často používají jazyk, který je nesrozumitelný. Média často používají ty nejvíc varovné prostě příklady. Ta slova o těch umíráčcích, že jo /souzvuk zvuků/. No přesně tak, tam to začíná prostě jo jako no. Ne, to já vím, že to nejsou jako vaše, vaše slova. Víte, jednou se ptali Konfucia, jak by, co by udělal s nápravou poměru a on říkáno, nejdřív ze všeho bych slovům vrátil jejich původní váhu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Říká Václav Cílek. Z kábulského letiště i včera pokračovaly evakuace zahraničních občanů i afghánských spolupracovníků spojenců. Vžilo se již okřídlené rčení Talibanu, jímají hodinky, my máme čas. Pane Cílku, počkali a dočkali se? Jaká byla podle vás největší chyba v Hindúkuši?

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Víte, Afghánistán a prožívám hodně osobně, moc tomu nerozumím. Byl jsem jednou, respektive 2× na pákistánsko-afghánské hranici mezi Paštunama a byli to velmi, bylo to ještě před konfliktem, byli to velmi pohostinní lidé a mám na ně ty nejlepší prostě vzpomínky. Co se stalo no. Američani dneska to víme dneska je to snadný t o říct, šli do Afghánistánu, kam vlastně vůbec neměli chodit. On se tam pravda sice uchýlila Al-Kajda, ale ta se tam dílem uchýlila proto, protože CIA americký tajný služby dovezly islámský radikály z celýho světa zejména ze severní Afriky a vypustili je do Afghánistánu, aby válčili proti Rusům. Oni tam zůstali. Dneska je tam 8-10 000, se uvádí bojovníků jako jiné, jiné národnosti. Zároveň je nutné se vždycky podívat na ztráty na civilním obyvatelstvu. V případě Afghánistánu je to nějakých 70 000 lidí, za 20 let 70 000 lidí. Z jiných statistik víme, že minimálně 2/3 jsou ženy a děti. Víte, já jsem viděl web americké univerzity, kde byly třeba fotky mrtvých děvčátek. Prostě nastrojených doopravdy to nejlepší, co ty lidi měli. A bylo to hrozně, hrozně, hrozně, hrozně emoční. Teďka ty analýzy, co se stalo v tom Afghánistánu. Na jednu stranu je to děsivý. Experti téměř lhali, stratégové praktické lhali. Místní vlády to je v podstatě dokázaný, stahovaly peníze od Američanů, najímali fiktivní vojáky, mrtvý duše, který nikdy neexistovaly. Jo nějaký ten /nesrozumitelné/ o to měl celou řadu zpráv, protože aktivní voják, který vlastně s tímhle se jako zabýval. Byl už v roce 2010 na řadě míst, kde vlastně probíhaly jednání, že Taliban nebude útočit na afghánské ozbrojené síly a ozbrojené síly nebudou útočit na Taliban. To znamená, proč oni tak rychle Talibanci dobyli zemi, protože ta centrální vláda neměla žádnou podporu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Otázek je spousta, mimo jiné jak by se nyní měl takzvaný západ postavit vůči islámskému emiráty Afghánistán, jak je nyní název země.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Já vůbec nevím, Afghánistán je typická země, o které se v Británii říkalo, že je snadné do ní vejít a nesnadné vyjít. Jo to znamená Taliban teďka, což není jednotné hnutí. Afghánistán byla ta jedna z nejméně jednotných zemi kdykoliv na světě, protože ještě v dobách, když tam přišli Rusové, tak kmenová území měla, měla vlastní prostě vládu. To znamená Taliban je teďka postaven doopravdy před obrovský problém vůbec ekonomicky udržet zemi v chodu a je otázka, jak tohle to sám zvládnul.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Píše se hodně o tom, že Afghánistán by si vlastně mohl v budoucnosti ekonomicky polepšit. Teď narážím na obrovské, možná čas z části ani ještě neprobádané nerostné bohatství. Vás vlastně profesi geologa to může velmi zajímat. Je tam železo, měď, zlato, lithium. Před třemi lety samotná afghánská vláda odhadovala, že to nerostné bohatství země může činit až 3 biliony dolarů včetně fosilních paliv.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Jo, jo to znamená mnohem míň, než kolik Američani dali do války v Afghánistánu. Víte, pořádný průzkum nebyl proveden. To znamená část těchhle těch zásob může být fikce a nemusí být fikce jo. To je v týhle tý chvíli se to nedá moc říct. Podle mého názoru je tahle ta věc jako přeceněná. Spíš já bych viděl scénář takový, že Čína nebo Pákistán začnou mít v zemi nějakou prostě nějaké větší prostě vliv a vlastně nevím jo, jak ta situace bude a pravděpodobně bude různá v různých provinciích.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nelze tedy nic odhadovat, předvídat, je to další možná černá labuť?

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Víte, my se teďka na tu celou věc díváme jako vlastně hrozně defetisticky a stačí se podívat, ono je to i u nás, na ty diskuze vlastně těch vojáků těch veteránů. Ale Kábul má víc jak 4 miliony obyvatel a ty lidi 20 let žili poměrně v klidu a v míru. A teďka jsou úplně zhrzený, ale tohle to semínko, řekl bych konzumně demokratického západního způsobu života v nich zůstalo a za 10 nebo za 20 pak může prorazit na povrch.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje geolog a popularizátor vědy Václav Cílek. Děkuji za váš čas, za vaše informace i pohled na svět a přeji vám hezké dny, na slyšenou.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
Na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nenechte si ujít další pořady Českého rozhlasu Dvojka. Mimochodem veškeré rozhovory pořadu Jak to vidí najdete, ať už v aplikaci mujRozhlas nebo na webu Českého rozhlasu Dvojka. Příjemný poslech dalších pořadů a příjemný víkend přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.