Václav Malý: Ježíš dokázal přijmout bezmoc a nepodlehl nenávisti. Jeho oběť očišťuje lidství
Na Velký pátek si křesťané připomínají Ježíšovo ukřižování. Co pro věřící znamená jeho oběť, symbolika kříže, odpuštění a vzkříšení k novému životu?
„Velká část naší společnosti o Ježíši skoro nic neví, a pokud vůbec, spojuje si ho především s Vánoci,“ naráží Václav Malý na skutečnost, že mnoho lidí má velikonoční svátky spojené především s volnými dny, pomlázkou a výletem někam do přírody.
Ježíšova oběť má hluboký význam v tom, že dokázal přijmout svoji bezmoc a zároveň nepodlehl nenávisti a pomstychtivosti vůči těm, kteří ho na kříž přivedli. Jeho oběť není hrdinství, které ukazuje, co všechno má člověk vydržet, ale má hluboký význam v očištění lidství.
Václav Malý, světící biskup pražský
Naděje na nový život
„Velikonoce jsou vrcholem liturgického církevního roku. Křížem to ovšem pro nás křesťany nekončí, protože věříme, že Ježíš žije novým způsobem – je v náruči Otcově – a že i my máme naději na nový život po fyzické smrti, pokud půjdeme v Ježíšových šlépějích,“ pokračuje světící biskup pražský.
„Nemá to nic společného s převtělováním. Naše identita zůstane stejná, ale bude to život v jiné podobě – už nebude narušen hříchem a lidskou slabostí. Bude to život ve vztahu, v bytí v Bohu s druhými.“
Oběť nesouvisí jen s katastrofami
Pro křesťanské Velikonoce je zásadní symbol kříže, který si mnozí spojují především s fyzickým utrpením a nespravedlností. Podle Václava Malého ovšem symbol kříže ukazuje, že lidský život není jen horizontála, ale také vertikála. Že má význam trpět a přinést oběť pro pravdu a spravedlnost.
Na Ježíšovi mě fascinuje to pozvání ke svobodě, k odpuštění a k tomu, aby si člověk uvědomil, že žije svůj život z daru.
Václav Malý, světící biskup pražský
„Dnes se oběť spatřuje hlavně v souvislosti s nějakým neštěstím, ale člověk má být ochoten za své přesvědčení zemřít. Naštěstí i dnes jsou na celé planetě lidé, kteří to takto chápou,“ myslí si Václav Malý a zdůrazňuje, že Ježíš na kříži nepodlehl malomyslnosti ani sebelítosti.
„K odpuštění musíme být připraveni. Ježíš se v bolesti kříže neschoval sám do sebe, nezatrpkl, ale dokázal odpustit a ještě vyslovit naději pro lotra po své pravici.“
Další témata rozhovoru: Jak se proměňovalo v uplynulých desetiletích znění velikonočních přímluvných modliteb? V čem mohou lidé, kteří nevěří v Boha, nacházet duchovní světlo? Jak funguje v současnosti ekumenické soužití? Proč podle Václava Malého žijeme ve vizuálním smogu?
Související
-
Bohumil Pečinka: Čin Jana Zajíce měl význam. Všechno má svůj čas – i hodnota a cena takové oběti
Před 50 lety se v jedné z pasáží na pražském Václavském náměstí upálil student střední školy Jan Zajíc. Měl jeho čin ve stínu sebeupálení Jana Palacha smysl?
-
Václav Malý: Velikonoce pochopíte, až když porozumíte...
Velikonoce jsou největší křesťanské svátky v roce, dokonce významnější než Vánoce. Druhým rokem zažíváme Velký pátek i jako státní svátek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.