Václav Malý: Charta 77 byla záležitostí mého svědomí. Její myšlenky ale mohou inspirovat i dnes

7. leden 2022
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Biskup Václav Malý

Od vzniku Charty 77 uplynulo již 45 let. Dokument, který vyzýval k dodržování mezinárodních smluv o lidských právech, je však aktuální i dnes. „Třeba v tom, že člověk s jiným názorem nemusí být hned náš nepřítel,“ vyzdvihuje biskup.

Charta 77 neunikla v lednu roku 1977 pozornosti řadě západních médií. O textu informovaly americké The New York Times, francouzský Le Monde nebo německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Čtěte také

Díky tomu, že si Charty 77 všiml svobodný svět, byli první její signatáři do určité míry chráněni. Moc totiž byla připravena tyto lidi zlikvidovat nebo uvrhnout na mnoho let do vězení, vzpomíná biskup Václav Malý, jeden z prvních signatářů Charty 77.

I mně bylo tehdy jasné, že pokud Chartu 77 podepíšu, nebudu moct veřejně jako katolický kněz působit. To se nakonec také stalo. Já to ale cítil jako velký morální závazek. Nemohl jsem k situaci v zemi mlčet. Vůbec se necítím jako hrdina. Byla to prostě záležitost mého svědomí.

Vzájemný respekt

Byť je Charta 77 historickým dokumentem, některé významné momenty by se podle biskupa měly připomínat i dnes. Třeba to, že Charta 77 dokázala propojit lidi různých světových názorů a různých kulturních i náboženských tradic.“

„Vedle křesťanů působili lidé ze světa umění a literatury, ale i bývalí komunisté. A tito lidé spolu dovedli hovořit a dovedli se shodnout na tom, že je třeba respektovat lidská práva a lidskou důstojnost.

Čtěte také

I dnes bychom proto měli mít na zřeteli důstojnost druhého člověka, i když je jiného názoru a trochu jinak přemýšlí. Nesmíme v něm hned vidět nepřítele. A to je velká výzva i pro současnou dobu.

Čistý štít

Dnešní generace si podle světícího biskupa pražského také málo uvědomuje, že svoboda není samozřejmá. Svoboda není nikdy zaručena. O svobodu musí každý z nás usilovat. Třeba tím, že bude volit takové politické představitele, kteří jsou zárukou svobodného vývoje společnosti.

Tendence omezovat svobodu jsou totiž živé i dnes. I když to třeba není z politických důvodů, ale kvůli ekonomickým zájmům. „To si mladí málo uvědomují.“ 

„Stejně jako to, že někdy je nutné přinést za své přesvědčení i nějakou oběť. Nepřejeme si samozřejmě nové mučedníky. Málo se ale mluví o tom, že člověk za své mravní postoje nese důsledky. Za čistý štít to ale stojí,“ uzavírá.

Spustit audio

Související