V Kyrgyzstánu hrozí ekologická katastrofa kvůli zlatu

15. květen 2018

Sůl nad zlato? Čím dál jasněji dnes v době sucha platí, že voda je nad zlato. V některých případech to platí doslova, jako třeba v Kyrgyzstánu, kde se může zlatý důl v blízkosti velké přehradní nádrže s chatrnou hrází rázem změnit v noční můru.


Příspěvky Meteoru 12. 5. 2018
01:08 Mimozemské sopky u Neptunu
11:42 Jak spí stromy
20:01 Umělé hedvábí poprvé
24:05 Chitosan a jedlé obaly
32:28 Voda nad zlato
41:05 Perpetuum mobile

Obrovský zlatý důl se nachází v pohoří Ťan-šan, nedaleko čínských hranic, na území Kyrgyzstánu, který byl dříve součástí Sovětského svazu. Už před jeho rozpadem se mělo zlato začít těžit, ale nestihlo se to. Po osamostatnění podepsal první kyrgyzský prezident smlouvu s kanadskými těžaři. Jak se později ukázalo, smlouvu velmi pro stát nevýhodnou.

Výhody z ní plynuly hlavně panu prezidentovi, který se později uchýlil do moskevského exilu, a kanadské firmě. Kyrgyzové ze svého zlata nic moc nemají a dodnes jde o velmi choulostivé nepříjemné téma.

Oběťmi spletitých politicko-ekonomických roztržek jsou bohužel i čeští vědci, kteří se snaží v Kyrgyzstánu pomoci s monitoringem stavu vodní hráze. Své o tom ví hydrolog Bohumír Jánský z Přírodovědecké fakulty UK.

V jámě lvové

„Aniž bychom to předem tušili, dostali jsme se do těžké pozice mezi zlatý důl a stát. Obrátilo se na nás místní ministerstvo pro zvláštní situace, abychom posoudili, v jakém stavu je obří jezero Petrova, do kterého stéká ledovec dlouhý 25 km,“ uvádí v Meteoru Bohumír Jánský.

Ledovec vlivem globálních změn masivně taje a vytváří velký tlak na hráz. Naši vědci stav sledují kontinuálně od roku 2005, mají družicové i letecké snímky, různými přístroji měří tloušťku ledovce a zkoušejí, jak pevná je hráz. „Máme vytipované místo v hrázi, kde říkáme, že se to tam protrhne, nevíme přesně kdy, ale určitě to hrozí, a bude to katastrofa nedozírných následků,“ varuje hydrolog.

Po nás potopa

Nejde jen o hrozbu obří povodně, která už tak nevěstí nic dobrého. Problém spočívá také v tom, že poblíž přehrady se nachází úložiště toxických odpadů z těžby zlata.

Zlato se těží chemicky, pomocí kyanidů, které se používají k oddělení zlata od břidlice. „Zbytky se zavádějí dvěma velkými rourami do odkaliště s plochou přesahující 300 ha, je tam asi 5 m mocný nános plný kyanidů a těžkých kovů,“ dodává Bohumír Jánský.

Předchozí vedení dolu s vědci spolupracovalo, bohužel dnes je situace jiná, a pokud se nezlepší, opravdu hrozí velká katastrofa. Bohumír Jánský o tom už napsal několik článků, přednáší o problému na konferencích, leckde už je kvůli tomu nevítanou osobou, protože těžařská firma je mocná.

Fakta ale hovoří jasně. Pokud se okamžitě nezačnou podnikat kroky k nápravě, hráz se může protrhnout do 10 let. Alarmující je, že čeští vědci na stav a možnou katastrofu upozorňují od samého počátku.

Čtěte také

„Změny jsou rychlé. V hrázi už vznikají malá jezírka, tam kde byl dříve led, je voda. Navrhli jsme pár konkrétních kroků, například snížit hladinu velkého jezera v první fázi o tři metry, pak o pět metrů, a udělat dva odtoky z jezera namísto jednoho. Prostě snižovat úroveň jezera, aby se zmenšoval tlak na hráz,“ uzavírá hydrolog.

Tak uvidíme, snad rozum zvítězí a katastrofě se nakonec podaří zabránit. Nezbývá, než doufat.

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.

autoři: Petr Sobotka , Leona Matušková
Spustit audio