V dabingu se nesmíš snažit být lepší než herec, tvrdí herečka Ilona Svobodová
Jejím hlasem k divákům česky promlouvají hvězdy jako Michelle Pfeiffer, Demi Moor či Sharon Stone. „Mojí nejoblíbenější je Michelle, tu už mám přečtenou a rozumíme si,“ směje se. Považuje se za inventář nekonečného seriálu Ulice? Co původně vystudovala? Proč se nechala tetovat? Je vstřícnou učitelkou pro svoje studenty? Na co by pozvala do divadla?
„Dabing dělám moc ráda,“ vypráví. „Od doby, kdy jsem prošla starou dabingovou školou, říkám, že se nesmíš snažit být lepší než herec. A nesmíš vadit. To znamená, že hlasem je dobré být pod tou rolí. Křičet, plakat, ale nesnažit se být lepší. Pak tvůj hlas splyne s postavou.“
Po roce 1989 přišel dabingový boom. „To, co se dělo, se moc k dabingu přirovnávat nemohlo. Bylo třeba naplnit videotéky, takže se dabovalo v šesti lidech všechno. Ale vždycky jsem si hlídala, a dělám to dodnes, abych to dělala dobře a nedělala chyby. Protože pak si lidi neřeknou, že to někdo špatně upravil nebo zrežíroval, ale že Svobodová je blbá. Takže si to všechno hlídám, ať už je to rychle, nebo pomalu,“ uzavírá herečka Ilona Svobodová v Radiocafé Vinohradská 12.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
