V Číně stojí kopie Prahy. Vltava se tam kříží s Dunajem. Na Karlův most už nedošlo
Několik domů připomínajících pražskou architekturu má skládat hold Česku a Slovensku za jejich pomoc Číně v 50. letech.
Statek nebo Farma čínsko-československého přátelství je městečko v okrese Cchang-čou v provincii Che-pej. „Je to soustava domů, malinká čtvrť stojící v polích, která má připomínat pražskou architekturu,“ vysvětluje sinolog Tomáš Jirsák.
Hlavně atmosféra
„Nejde o kopii. Je to pokus o určitou atmosféru, která se snad víceméně podařila. Dokonce tam měl být i projekt Karlova mostu, který se nakonec nezrealizoval.“ Na tzv. Pražském náměstí je ale dokonce vybudovaný umělý kanál znázorňující Vltavu, která se ovšem kříží s Dunajem.
„Protože se nekamarádí jenom s Čechy, ale i se Slováky.“ Statek čínsko-československého přátelství totiž získal své zvláštní jméno proto, že v roce 1956 věnovalo tehdejší Československo Číně soubor zemědělské mechanizace, stovky strojů a různých zařízení.
Falzifikát nebo projev úcty?
„Tehdejší čínský premiér všechny tyto stroje umístil na jedno konkrétní místo v pustině, kde se budoval nový statek. Díky našim strojům začal statek velmi rychle prosperovat. Tamní obyvatelé jsou nám za to dodneška vděční. Ale upřímně.“
A právě projevem této vděčnosti a úcty je přenesení něčeho z obdivované země k sobě. „Nedělají to proto, že by to chtěli zfalšovat. Vyjadřují tím úctu a respekt k něčemu úžasnému. A zároveň je v tom snaha pokusit se být dobrý jako ten druhý. V Číně je napodobování mistrů i tradiční metoda výuky výtvarného umění,“ vysvětluje sinolog.
Čínské kopie měst
V Číně stojí i přesná kopie rakouského městečka Hallstatt. „Slyšel jsem, že jim to oficiálně nebylo povoleno, a tak vyslali několik turistických výprav. Každý z turistů měl za úkol obcházet jednu budovu kolem dokola a nafotit jí. Ale třeba je to legenda.“
Materiál je špatný
„Neustále dokola maluju jeden mistrův obraz a snažím se dosáhnout mistrovy dokonalosti. Byl bych rád, abychom to dokázali chápat alespoň částečně i z tohoto pohledu.“ Na druhou stranu i Jirsák připouští, že mu na Statku čínsko-československého přátelství něco vadí.
„Bohužel tam hraje roli spíš tvarosloví. Materiálově jsem tam trochu trpěl. Šlo by to udělat za stejné peníze lépe,“ říká. „Není to bohužel navrhováno ani korigováno žádným českým architektem. Navrhovali to architekti z charbinské univerzity.“
Průmyslová zóna Čínčes
Dnes je původní zemědělství na Statku čínsko-československého přátelství spíš na okraji. Později totiž na místě našli i ropu, došlo k rychlému rozvoji průmyslu. „Historický název tak zůstal, v mnoha dokumentech se ale označují za průmyslovou zónu. A protože je původní název dlouhý, zkracují to na Čínčes.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
