Upalování čarodějnic kvůli chlebu?

Námel napadá především žito, ale i trávy a další zástupce čeledi lipnicovitých. Už odpradávna je známý produkcí řady toxických látek, tzv. námelových alkaloidů využitelných v léčitelství. „Zmrzlý muž z doby měděné Ötzi měl ve váčku přírodní drogy a jednou z nich byl právě námel. Používal se také v porodnictví pro urychlení porodu a k zastavení krvácení. Problém ovšem je, že ve větším množství můžou být tyto látky toxické,“ uvedl v Meteoru vedoucí laboratoře genetiky a metabolismu hub Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR dr. Miroslav Kolařík.

Pokud námel představoval více než dvě procenta masy sklizeného žita, mohl způsobit nemoc, které dnes říkáme ergotismus. Největší pohromy měl na svědomí mezi 9. a 13. stoletím, zejména ve Francii a Německu, kde se dařilo pěstování žita. Při jednom takovém „moru“ v roce 944 zemřelo 400 000 lidí.

Čarodějnicí kvůli chlebu

Námelové alkaloidy ve větším množství způsobují velmi nepříjemné psychedelické zážitky. Lidé po konzumaci napadených potravin prý viděli démony a pociťovali svíjející se hady v žaludku. Není divu, že to vzbuzovalo hrůzu a zděšení, málokdo si ale tehdy příznaky nemoci spojoval s obilím. Uvádí se, že nejedna domnělá čarodějnice upálená na středověké hranici za nadpřirozené démonické schopnosti, byla zřejmě ve skutečnosti omámena námelovými alkaloidy.

Kromě psychedelických projevů způsobuje námel ještě gangrénu – tedy odumírání a odpadávání kousků těla, nejčastěji nosu, uší a prstů. Je to tím, že některé látky z námele zužují periferní cévy a postupem času dochází k nedostatku prokrvení. „Začnou vám brnět prsty, postupně tmavnou, až nastane gangréna a prsty se ulomí. Právě kvůli tomu se ve středověku této nemoci říkalo také oheň svatého Antonína, protože lidé pozorovali pálení v končetinách,“ vysvětlil Miroslav Kolařík.

Logo|foto:Český rozhlas

Porodnictví i LSD

Paličkovice nachová se na obilovinách vyskytuje dodnes a někde se i záměrně pěstuje. Česká republika je dokonce významným producentem námelových alkaloidů využitelných farmaceutickým průmyslem. „Například námelové alkaloidy ergotamín a ergokriptín se používají při léčbě epilepsie i v porodnictví k zastavení krvácení. S látkami se různě experimentovalo – třeba takové LSD bylo poprvé syntetizováno právě z námelových alkaloidů,“ dodal Miroslav Kolařík.

Hrozí ještě námelová nákaza?

Případy ergotismu se výjimečně objevují, i když mimo Evropu. „Nedávno byl například pozorován úhyn skotu v jižní Africe. V Evropě se množství námele pečlivě sleduje, jsou známy případy z biozemědělství, například z Anglie, kdy byly dodávky žitného zrna zastaveny právě kvůli nadměrnému množství námele, dále do mouky už by se to nemělo dostat,“ uzavřel Kolařík.

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.