Unikátní zápis v duchcovské městské knize aneb Začátek dobývání „hořlavého kamene“

16. březen 2023

Těžba uhlí změnila v posledních dvou staletích tvář severních Čech k nepoznání. Jak ale celý příběh začal? Co stálo na počátku uhelné horečky? Je to nenápadná a napůl zapomenutá zmínka v jedné duchcovské městské knize. Když neznámý písař bral 16. března roku 1403 do ruky brk, netušil, že o více než šest století později bude těch několik německy psaných řádků pokládáno za unikát. Jde totiž o první zmínku o těžbě uhlí nejen v Čechách, ale také v celé střední Evropě.

Ve sdělení se píše, že několik míšeňských horníků koupilo od muže jménem Stisla (patrně zkomolenina jména Mstislav) důl nedaleko Duchcova. Zpráva sice výslovně neuvádí, že jde o důl uhelný, ale vzhledem k tomu, že se v okolí města prakticky nikdy netěžilo nic jiného, odborníci předpokládají, že se i tento záznam týká „hořlavého kamene“, jak se nerostu kdysi přezdívalo.

Uhlí začali těžit bohatí páni z Rýzmburka

Zápis rovněž odkazuje na pány z Rýzmburka, kteří tehdy měli v severních Čechách velké državy a už Karel IV. jim udělil právo k důlní činnosti. Šlechtický rod se původně nazýval Hrabišici a patřil k těm vůbec nejstarším u nás. O jeho zástupci se zmiňuje už Kosmova kronika.

V roce 1403 patřili páni z Rýzmburka mezi nejvýznamnější rody v českém království, ale během několika málo dekád je postihl nebývalý úpadek. Když jeden ze členů rodu bojoval v roce 1434 v bitvě u Lipan proti husitům, dobový zápis ho popsal jako „opěšalého a chudého“. Historická stopa rodu se definitivně ztrácí na začátku 16. století, kdy vymřel po meči. Naopak uhlí z jeho někdejších držav čekala zářivá budoucnost. Těžilo se čím dál víc a netrpělivě vyhlíželo průmyslovou revoluci.

Další Příběhy z kalendáře poslouchejte online na webu Dvojky nebo v aplikaci mujRozhlas.

autoři: Jan Kovařík , Tereza Stýblová , Tomáš Kaucký

Spustit audio

Všechny díly pořadu na mujRozhlas

Související

Konec těžby uhlí na Kladensku. Veselé hornické historky

Kladno bylo vždy spojováno s ocelí a uhlím. Ocelářský průmysl skončil velmi nechvalně a uhelné doly byly uzavřeny 29. 6. 2002. Posledním činným dolem byl Důl Schoeller.

Přehrát
Požár v dole Dukla. Omylem spuštěný dopravník a nekompetentní vedení

Požár, který vypukl 7. července 1961 v dole Dukla v ostravsko-karvinském uhelném revíru, se stal největší poválečnou důlní katastrofou v Československu.

Přehrát
Ťukáte na dřevo, na sklo, nebo na čelo? Nejvíc pověrčiví jsou lidé s rizikovou profesí, říká etnolog

Mám to zaťukat na dřevo nebo na sklo? Význam pověr vysvětlí v Blízkých setkáních etnolog a folklorista Petr Janeček.

Přehrát