Pochodeň číslo jedna. Světlonoš pravdy jménem Jan Palach

16. leden 2025

Před Národním muzeem se 16. ledna 1969 polil benzínem a zapálil Jan Palach. Student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy chtěl tímto drastickým způsobem vyjádřit protest proti cenzuře a šíření dezinformací a vyburcovat společnost z letargie. Čin odůvodnil prohlášením, ve kterém požadoval nápravu jménem skupiny dobrovolníků, ochotných dát se za splnění požadavků upálit. „Člověk musí bojovat proti tomu zlu, na které právě stačí,“ řekl, než o tři dny později zemřel.

Zlo mělo v tehdejším Československu podobu nastupující komunistické totality, doprovázené přítomností sovětských vojsk na území republiky. Národ byl v šoku. Sebeupálení jako formu politického protestu znal do té doby pouze z médií. Rudá propaganda poukazovala na případy z Vietnamu a USA a demonstrovala na nich bezcitnost imperialistů. O případech v socialistickém bloku nikdo nevěděl až do jeho rozpadu. Palach byl výjimka.

Lidské pochodně hořely i v jiných zemích

Za jeho požadavky a proti vpádu vojsk Varšavské smlouvy do ČSSR v srpnu 1968 hořely lidské pochodně u nás, v Polsku, Litvě, na Ukrajině nebo v Lotyšsku. Soudruzi je cynicky označovali za naivní či duševně choré.

Matka Libuše Palachová se kvůli takovému nařčení soudila, leč neúspěšně. Janův odkaz ale přežil. Důkazem budiž to, že na výročí upálení v roce 2016 byl v sousedství Palachova náměstí odhalen dvoudílný pomník s názvem Dům syna a Dům matky amerického architekta Johna Hejduka.

Další Příběhy z kalendáře poslouchejte online na webu Dvojky nebo v aplikaci mujRozhlas.

autoři: Jan Kovařík , Tereza Stýblová , Veronika Boušová

Spustit audio

Všechny díly pořadu na mujRozhlas

Související

StB na ni měla svazek s krycím jménem Dáma. Ale ona jí byla. Osudové ženy: advokátka Dagmar Burešová

V době totality nebojácně zastupovala na stovku lidí nepohodlných režimu. Nebála se převzít ani případ matky Jana Palacha. Dokudrama o pozdější ministryni spravedlnosti.

Přehrát
Eduard Stehlík: Jan Palach se neupálil na protest proti sovětské okupaci

Plný života, bojovník a rošťák, který nesnášel nespravedlnost, měl celou řadu plánů a idejí – takový byl student Jan Palach. Co je klíčem k pochopení jeho činu?

Přehrát
Sociolog Kostelecký: Jan Palach byl osamocená jiskra. Hromadu mokrého dřeva neměl šanci zapálit

Před 55 lety zemřel student Jan Palach, který se 16. 1. 1969 upálil na protest proti pasivitě národa po okupaci Československa. Jak jeho čin ovlivnil tehdejší společnost?

Přehrát