Ťukáte na dřevo, na sklo, nebo na čelo? Nejvíc pověrčiví jsou lidé s rizikovou profesí, říká etnolog

5. březen 2021
Blízká setkání

Mám to zaťukat na dřevo nebo na sklo? Význam pověr vysvětlí v Blízkých setkáních etnolog a folklorista Petr Janeček.

„Na dřevo ťukali již staří Keltové, kteří věřili v ducha stromů. Klepe se nejen na dřevo, ale i na sklo. Sklo má naopak symbolizovat něco, co neshoří jako strom, zkrátka něco, co je trvanlivé. Každá pověra má svou protipověru a my nevíme úplně přesně jak to je,“ vysvětluje Petr Janeček.

Ťukáme i na čelo. „Myslíme si, že je to proto, že v hlavě sídlí duše. Podle původních pověr to bylo srdce a úplně nejstarší sídlo duše bylo paradoxně v břiše. Tomu věřili staří Římané,“ dodává etnolog.

Proč jsou lidé pověrčiví?

„Lidská mysl nemá ráda náhodu. Máme tendence hledat vzory, příčiny a logiku. Pověrami se také lidé zabezpečují. Výzkumy ukázaly, že nejvíce pověrčiví jsou lidé, kteří mají rizikové povolání. V minulosti to byli třeba horníci a havíři, kteří nemohli vlastními silami ovlivnit, že bude zával nebo se důl sesype. Čím více jsme vydáni na milost osudu nebo přírodě, tím více jsme pověrčiví. I přírodní národy jsou pověrčivé při pocitu ohrožení. Používají pověry, když vyjedou na kánoi a bojí se bouře, ale ve vesnici ne,“ uzavírá vyprávění Petr Janeček.

Jak dnes vnímáme pohádky Boženy Němcové oproti minulosti? Kdo je šiřitel hoaxů? A co je jejich účelem?

autoři: Tereza Kostková , mis

Související

Jak nás naladíte na DABu

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.