Ukrývala Opálku. Riskovala život dětí. Za komunismu si šla sednout. Osudové ženy: Božena Kropáčková

4. duben 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Edvard Beneš a jeho manželka Hana

Mohla prožít klidný život manželky úspěšného prvorepublikového důstojníka. Její život však obrátila naruby nacistická okupace. Zapojila se do odboje. Ze svobody se po válce dlouho neradovala.

Host: historik Lukáš Kopecký
Účinkují: Lenka Novotná, Jan Vlasák, Marika Procházková, Jan Teplý ml., Jan Vondráček
Připravila: Ivana Chmel Denčevová
Napsal: Hynek Pekárek
Dramaturgie: Ivana Chmel Denčevová
Zvuková spolupráce: Jiří Pochvalovský
Hudba: Antonín Schindler
Režie: Michal Bureš
Premiéra: 26. 8. 2019

Narodila se v roce 1901 v Čeladné na severní Moravě jako Božena Opělová. Po smrti otce přijala otčímovo příjmení Pavlisková. Nejdřív pracovala jako „slečna k dětem“, po vzniku Československa jako telegrafistka u Československých státních drah v Košicích.

Tam se také v roce 1923 seznámila s 25letým legionářem kapitánem Václavem Kropáčkem. Vzali se 30. ledna 1924 a postupně se jim narodily tři děti. První z nich tragicky zemřelo.

Klid před bouří

Parašutista Adolf Opálka, jeden z účastníků operace Anthropoid

Rodina se často stěhovala podle toho, kde Kropáček sloužil. V roce 1936 nastoupil u ministra obrany v Praze. Po rozpuštění armády v roce 1939 byl zařazen jako státní úředník na ministerstvo zemědělství. Zapojil se ale do odboje.

Gestapo ho zatklo ještě v prosinci téhož roku. V pankrácké věznici strávil tři roky. Božena dál s oběma dětmi žila v bytě v pražských Dejvicích. Na jaře 1942 právě sem její kamarádka přivedla parašutistu Adolfa Opálku.

Strýček Balcárek

Velitele paraskupiny Out Distance dětem představila jako strýčka Balcárka z Moravy. Skrýval se u nich ještě několik dní po atentátu na Heydricha. Pak se spolu se členy Anthropoidu ukryl v kryptě kostela svatého Cyrila a Metoděje na Novém Městě, kde všichni zemřeli.

Dům v Buzulucké ulici v pražských Dejvicích, kde Božena Kropáčková v květnu 1942 ukrývala parašutistu Adolfa Opálku

Božena Kropáčková byla nesmírně statečná, z dnešního pohledu, řekl bych, až neuvěřitelně. V době okupace si toho na svá bedra naložila opravdu mnoho. Vycházelo to z jejího ryzího vlastenectví a z toho, že jako hrdá občanka Československa chtěla, aby se národ stal znovu stal svobodným.
historik Lukáš Kopecký

Státně (ne)spolehlivá

Na podzim 1943 byl Václav Kropáček v Drážďanech odsouzen k trestu smrti za velezradu a popraven. Na podíl Boženy Kropáčkové v odboji nacisté nikdy nepřišli. Po válce byl Kropáček in memoriam povýšen do hodnosti plukovníka.

Božena získala za ukrývání Adolfa Opálky medaili za chrabrost a obdržela i osvědčení o státní a národní spolehlivosti. Jenže po nástupu komunistů k moci byla už v létě 1948 zatčena a obviněna z protistátní činnosti.

Proces Erkvie

V Buzulucké ulici v Praze bydlela Božena Kropáčková. Její statečnost během války připomíná pamětní deska

Měla se jí dopustit tím, že údajně pomáhala některým bývalým demokratickým politikům k útěku za hranice. Podle vyšetřovatelů chtěla taky prostřednictvím svých kontaktů v pankrácké věznici usilovat o osvobození Prokopa Drtiny

Ve vězení strávila několik měsíců. Nakonec byla obvinění zproštěna a propuštěna na svobodu. V následujících letech žila z vdovské penze a sama podporovala syna i dceru na studiích.

Manželův rodný statek v Soběkurech, o který se staral jeho bratr, komunisté znárodnili. Na sklonku života se přestěhovala z Prahy zpět na severní Moravu, konkrétně do Havířova, kde žila její dcera Hana. Tam také roku 1975 ve svých 74 letech zemřela.

Spustit audio

Související