Ukrývala Opálku. Riskovala život dětí. Za komunismu si šla sednout. Osudové ženy: Božena Kropáčková

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Božena Kropáčková a její manžel Václav Kropáček

Mohla prožít klidný život manželky úspěšného prvorepublikového důstojníka. Její život však obrátila naruby nacistická okupace. Zapojila se do odboje. Ze svobody se po válce dlouho neradovala.

Host: historik Lukáš Kopecký
Účinkují: Lenka Novotná, Jan Vlasák, Marika Procházková, Jan Teplý ml., Jan Vondráček
Připravila: Ivana Chmel Denčevová
Napsal: Hynek Pekárek
Dramaturgie: Ivana Chmel Denčevová
Zvuková spolupráce: Jiří Pochvalovský
Hudba: Antonín Schindler
Režie: Michal Bureš
Premiéra: 26. 8. 2019

Narodila se v roce 1901 v Čeladné na severní Moravě jako Božena Opělová. Po smrti otce přijala otčímovo příjmení Pavlisková. Nejdřív pracovala jako „slečna k dětem“, po vzniku Československa jako telegrafistka u Československých státních drah v Košicích.

Tam se také v roce 1923 seznámila s 25letým legionářem kapitánem Václavem Kropáčkem. Vzali se 30. ledna 1924 a postupně se jim narodily tři děti. První z nich tragicky zemřelo.

Klid před bouří

Parašutista Adolf Opálka, jeden z účastníků operace Anthropoid

Rodina se často stěhovala podle toho, kde Kropáček sloužil. V roce 1936 nastoupil u ministra obrany v Praze. Po rozpuštění armády v roce 1939 byl zařazen jako státní úředník na ministerstvo zemědělství. Zapojil se ale do odboje.

Gestapo ho zatklo ještě v prosinci téhož roku. V pankrácké věznici strávil tři roky. Božena dál s oběma dětmi žila v bytě v pražských Dejvicích. Na jaře 1942 právě sem její kamarádka přivedla parašutistu Adolfa Opálku.

Strýček Balcárek

Velitele paraskupiny Out Distance dětem představila jako strýčka Balcárka z Moravy. Skrýval se u nich ještě několik dní po atentátu na Heydricha. Pak se spolu se členy Anthropoidu ukryl v kryptě kostela svatého Cyrila a Metoděje na Novém Městě, kde všichni zemřeli.

Dům v Buzulucké ulici v pražských Dejvicích, kde Božena Kropáčková v květnu 1942 ukrývala parašutistu Adolfa Opálku

Božena Kropáčková byla nesmírně statečná, z dnešního pohledu, řekl bych, až neuvěřitelně. V době okupace si toho na svá bedra naložila opravdu mnoho. Vycházelo to z jejího ryzího vlastenectví a z toho, že jako hrdá občanka Československa chtěla, aby se národ stal znovu stal svobodným.
historik Lukáš Kopecký

Státně (ne)spolehlivá

Na podzim 1943 byl Václav Kropáček v Drážďanech odsouzen k trestu smrti za velezradu a popraven. Na podíl Boženy Kropáčkové v odboji nacisté nikdy nepřišli. Po válce byl Kropáček in memoriam povýšen do hodnosti plukovníka.

Božena získala za ukrývání Adolfa Opálky medaili za chrabrost a obdržela i osvědčení o státní a národní spolehlivosti. Jenže po nástupu komunistů k moci byla už v létě 1948 zatčena a obviněna z protistátní činnosti.

Proces Erkvie

V Buzulucké ulici v Praze bydlela Božena Kropáčková. Její statečnost během války připomíná pamětní deska

Měla se jí dopustit tím, že údajně pomáhala některým bývalým demokratickým politikům k útěku za hranice. Podle vyšetřovatelů chtěla taky prostřednictvím svých kontaktů v pankrácké věznici usilovat o osvobození Prokopa Drtiny

Ve vězení strávila několik měsíců. Nakonec byla obvinění zproštěna a propuštěna na svobodu. V následujících letech žila z vdovské penze a sama podporovala syna i dceru na studiích.

Manželův rodný statek v Soběkurech, o který se staral jeho bratr, komunisté znárodnili. Na sklonku života se přestěhovala z Prahy zpět na severní Moravu, konkrétně do Havířova, kde žila její dcera Hana. Tam také roku 1975 ve svých 74 letech zemřela.

Spustit audio

Odebírat podcast

Související