Ukrývala Opálku. Riskovala život dětí. Za komunismu si šla sednout. Osudové ženy: Božena Kropáčková

Narodila se v roce 1901 v Čeladné na severní Moravě jako Božena Opělová. Po smrti otce přijala otčímovo příjmení Pavlisková. Nejdříve pracovala jako „slečna k dětem“, po vzniku Československa jako telegrafistka u Československých státních drah v Košicích.

Tam se také v roce 1923 seznámila s 25letým legionářem kapitánem Václavem Kropáčkem. Vzali se 30. ledna 1924 a postupně se jim narodily tři děti. První z nich tragicky zemřelo.

Klid před bouří

Rodina se často stěhovala podle toho, kde Kropáček sloužil. V roce 1936 nastoupil u ministra obrany v Praze. Po rozpuštění armády v roce 1939 byl zařazen jako státní úředník na ministerstvo zemědělství. Zapojil se ale do odboje.

Gestapo ho zatklo ještě v prosinci téhož roku. V pankrácké věznici strávil tři roky. Božena dál s oběma dětmi žila v bytě v pražských Dejvicích. Právě sem na jaře 1942 přivedla její kamarádka parašutistu Adolfa Opálku.

Strýček Balcárek

Velitele paraskupiny Out Distance dětem představila jako strýčka Balcárka z Moravy. Skrýval se u nich ještě několik dní po atentátu na Heydricha. Pak se spolu se členy Anthropoidu ukryl v kryptě kostela svatého Cyrila a Metoděje na Novém Městě, kde všichni zemřeli.

Božena Kropáčková byla nesmírně statečná, z dnešního pohledu, řekl bych, až neuvěřitelně. V době okupace si toho na svá bedra naložila opravdu mnoho. Vycházelo to z jejího ryzího vlastenectví a z toho, že jako hrdá občanka Československa chtěla, aby se národ stal znovu svobodným.
historik Lukáš Kopecký

Čtěte také

Zažijte boj Anthropoidu v chrámu a kryptě. Unikátní sférické fotografie se zvukem

Státně (ne)spolehlivá

Na podzim 1943 byl Václav Kropáček v Drážďanech odsouzen k trestu smrti za velezradu a popraven. Na podíl Boženy Kropáčkové v odboji nacisté nikdy nepřišli. Po válce byl Kropáček in memoriam povýšen do hodnosti plukovníka.

Božena získala za ukrývání Adolfa Opálky medaili za chrabrost a obdržela i osvědčení o státní a národní spolehlivosti. Jenže po nástupu komunistů k moci byla už v létě 1948 zatčena a obviněna z protistátní činnosti.

Proces Erkvie

Měla se jí dopustit tím, že údajně pomáhala některým bývalým demokratickým politikům k útěku za hranice. Podle vyšetřovatelů chtěla také prostřednictvím svých kontaktů v pankrácké věznici usilovat o osvobození Prokopa Drtiny.

Ve vězení strávila několik měsíců. Nakonec byla obvinění zproštěna a propuštěna na svobodu. V následujících letech žila z vdovské penze a sama podporovala syna i dceru na studiích.

Manželův rodný statek v Soběkurech, o který se staral jeho bratr, komunisté znárodnili. Na sklonku života se přestěhovala z Prahy zpět na severní Moravu, konkrétně do Havířova, kde žila její dcera Hana. Tam také roku 1975 ve svých 74 letech zemřela.