„Udělali jsme mladým zlou věc: izolovali jsme je od smrti,“ zdůrazňuje pohřební průvodce
„Jsme rekordmani. Polovina pohřbů je bez jakéhokoli obřadu. A když ho neuděláte, trpíte, protože odchod blízkého neuzavřete,“ upozorňuje pohřební průvodce Oleg Vojtíšek. Co ho přivedlo k profesi pohřebního průvodce? Jaká hudba se teď na pohřbech hraje? Kdy se on sám poprvé setkal se smrtí? Co mu dává studium oboru s názvem Vyprovázení umírajících? O jaký pohřeb je teď největší zájem? Proč se mu líbí pohřby v Mexiku?
Důvody, proč lidé odmítají smuteční obřady, je několik. „První je, že to v krematoriu viděli, a už to nechtějí zažít. Druhý je, že to lidé udělají sami. Odnesou si urnu, a buď ji třeba na chalupě rozptýlí, nebo ji někde uloží, popijí, zavzpomínají a podívají se na fotky. Další důvod bývá finanční. Jsou lidé, kteří žijí od výplaty k výplatě, takže pohřeb vypustí.“
„U mladých lidí je to úplně vyprázdněné,“ upozorňuje Oleg Vojtíšek. „Udělali jsme jim totiž všichni jednu velmi zlou věc: od smrti jsme je izolovali, abychom je netraumatizovali. Stalo se mi, že na jednom pohřbu nikdo ze zúčastněných nikdy neviděl mrtvého. Ale ani křečka!“
„Takže je musíme vrátit k tomu, že smrt je normální, že rozloučení může být i hezké a může i pomoct,“ uzavírá v Blízkých setkáních pohřební průvodce Oleg Vojtíšek.
Související
-
Expedice do světa smrti a pohřbívání
Smrt a pohřbívání. Smrt je jediné společenské tabu současnosti. Proč se jí snažíme vyhýbat a jaký vztah k ní měli naši předkové?
-
Smrt dcery mi změnila pohled na život. Novým hárem teď dělám radost jiným. Zrcadlo Lucie Staňkové
Po dceřině smrti si udělala kadeřnický kurz, aby mohla pracovat v organizaci zajišťující onkologicky nemocným dětem paruky. Co jí práce ve spolku Nové háro dává?
-
Kolik známe věčných lovišť? O různých projevech loučení se zemřelými
Jak se svět loučí se zesnulými? Někde tělo uloží do rakve, jinde se z těla stane mumie, anebo jen popel. Rozloučení nabývá v různých kulturách rozličných podob.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
