Tragický příběh z pražské galerky. Osudové ženy: Tonka Šibenice

Bývala prý štramanda. Říkali jí Modrá Tonka. Zažila ale rychlý a prudký pád. Možná s tím souvisel její soucit. Jinak by jistě odmítla splnit poslední přání odsouzence na smrt. Antonie Havlová totiž svůj osud spojila s masovým vrahem Ferdinandem Prokůpkem. Pak jí začali říkat Tonka Šibenice.

Několikanásobný vrah mladých dívek Prokůpek měl totiž ve vězení před popravou poslední přání: holku na jednu noc. Všechny lehké děvy z pražské galerky to ale odmítly. Slitovala se jen Modrá Tonka. Její následnou osobní tragédii popsal novinář a spisovatel Egon Erwin Kisch.

Příběh inspiruje stále

Zuřivý reportér byl životem pražské spodiny přitahován vždycky. Nejeden svůj text nebo povídku napsal na základě skutečných událostí pražské ulice. „Možná, že to vycházelo z jeho vlastní, navíc židovské izolace. Navíc v kombinaci s vysokým sociálním cítěním,“ myslí si literární kritik Radim Kopáč.

Z Kischovy povídky vznikla divadelní hra, kterou uvedla pražská Revoluční scéna Xeny a Artura Longenových. Natočený byl i film, který se ale (v původní české verzi) nedochoval. Dnes tak můžeme vycházet pouze z verzí v němčině a francouzštině. Upravená a zdramatizovaná verze Nanebevzetí Tonky Šibenice hrají taky současné scény.