Tomáš Kraus: Vadí mi, že se z české společnosti vytrácí německý element
Jak 70 let od odsunu sudetských Němců česká společnost nahlíží na vzájemné vztahy? A mohlo by se jednou konat setkání vysídlených sudetských Němců v České republice?
Podle nejvyššího představitele sudetských Němců Bernda Posselta se nacionalismus v Evropě opět stává aktuálním tématem a kontinentu 30 let od pádu železné opony znovu hrozí rozdělení. Řekl to na 70. sjezdu sudetských Němců v Řezně.
Podle něj by se jednou, až dozraje čas, mohlo takové setkání konat i v České republice. Dobrá myšlenka je to i podle spolkového ministra vnitra Horsta Seehofera, který by v této možnosti viděl vrchol narovnání česko-německých vztahů.
Češi na to ještě nejsou připraveni
„Bernd Posselt nepřirovnává vzrůst nacionalismu k 30. letům jako mnozí jiní, ale spíše k 90. letům 19. století. A v tom, myslím si, má docela pravdu,“ říká v pořadu Jak to vidí Tomáš Kraus, tajemník Federace židovských obcí.
„Ovšem emoce v české společnosti jsou stále ještě poměrně silné. Někdy je to zcela iracionální, jakési dědictví minulosti – komunistický režim v tomto ohledu sehrál velkou roli,. Ale v povědomí lidí to stále ještě je, takže si nemyslím, že by se sudetoněmecký sraz mohl v dohledné budoucnosti konat u nás.“
Na druhou stranu Tomáš Kraus připouští, že uskutečnění takového setkání by mohlo skutečně zafungovat jako určitá závěrečná fáze konfliktu mezi Čechy a Němci. „Ostatně z hlediska genofondu nemá nacionalismus v české kotlině místo, protože jsme skutečně zvláštní směska a testy DNA to dnes jasně prokazují,“ dodává.
Chybí nám kultura vzpomínky
Němci byli podle Tomáše Krause často nespravedlivě vnímáni kolektivně jako nepřátelé. „Úplně se zapomíná například na roli německé sociální demokracie, která byla zásadně protihitlerovská,“ říká a zdůrazňuje, že zapomínat by se nemělo ani na to, jak silně byla v předválečném Československu zastoupená také německá kultura.
„Vadí mi, že z české společnosti se vytrácí německý element. Ve zvýšených emocích po roce 1945 to bylo vcelku pochopitelné, ale přišli jsme v souvislosti s tím o podstatnou část středoevropské identity,“ uzavírá Tomáš Kraus s tím, že i 70 let od odsunu u nás stále chybí kultura vzpomínky a kultivace toho, co naše národy spojovalo ještě dávno před velkým konfliktem 2. světové války a šoa.
Další témata rozhovoru: Jakým symbolem jsou Lidice 77 let po jejich vyhlazení? Jak bezpečně se mohou dnes cítit židé v Německu? A jaká je situace americké židovské komunity ve Spojených státech?
Související
-
Pavel Kosatík: Je pro mě záhada, jak v Německu provedli tu denacifikaci
Výročí konce války s sebou vždy přináší otázky vyrovnání se s minulostí. Proč se Německo po válce na rozdíl od nás vyvíjelo tak rychle směrem k prosperitě a demokracii?
-
Tomáš Kraus: Sílí v Německu extrémismus a neonacismus?
Za přísných bezpečnostních opatření tam totiž začal soud se členem krajně pravicového hnutí Říšští občané. Hnutí třeba vůbec neuznává legitimitu SRN jako spolkové z...
-
Přepis: Jak to vidí Tomáš Kraus – 12. června 2019
Hostem byl tajemník Federace židovských obcí Tomáš Kraus.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.